Každý, kdo vchází hlavní bránou na Pražský hrad, míjí Arcibiskupský palác, který je jedním z klenotů našeho stověžatého hlavního města. Arcibiskupský palác je rezidencí arcibiskupů a od šedesátých let 16. století byl původně Gryspekovský dům, který získal pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Srdcem paláce je kaple sv. Jana Křtitele.
“Je to pro nás takové hmatatelné pojítko s těmi lidmi, kteří byli Bohu blízko, a skrze které se projevoval.” Nahlédnout do arcibiskupského paláce můžete jen při mimořádných příležitostech. „Možná řada lidí prostory uvnitř zná, aniž si to uvědomuje.“
Ve průčelí paláce lze spatřit velký erb arcibiskupa Antonína Petra Příchovského z Příchovic s arcibiskupským kloboukem a třemi labutími hlavami. “Každý arcibiskup má svůj erb, ve kterém má nějakou moudrou větu, většinou vybranou z Bible a potom nějaké své rodové znaky. A pak je tam po stranách střapec, který se dělí. A podle toho na kolik se dělí částí, podle toho se ukazuje, jaké má místo v hierarchii.”
“Máme tu postmoderní výtah. Spojuje první a čtvrté patro a je to novodobá přístavba, která nám usnadňuje život.”
Arcibiskupský palác není jednopatrová a jedna budova; je to komplex řady budov, které na tomto místě stály už od dřívějších dob. Až si tedy uděláte cestu na Hradčanské náměstí, třeba právě do galerie, pozorně si Arcibiskupský palác prohlédněte alespoň zvenčí.
Kaple sv. Jana Křtitele je zděná omítaná kaple z 1. poloviny 19. století, obdélného půdorysu, nacházející se cca 2 km severně od obce na kopci „Na stražišti“ ve svažitém terénu severovýchodně od studánky Strážišťského pramene objeveného v roce 1673. Kaple je zasvěcena sv. Janu Křtiteli.
Průčelí kaple je jednoosé, v přízemí se nachází segmentový vchod do suterénu, nad ním je v ose prolomeno segmentové okno s kovanou mříží v hluboké špaletě. Trojúhelníkový štít severovýchodního průčelí je zděný, prolomený jedním segmentovým oknem s kovanou mříží v hluboké špaletě. V roce 1988 kaple opravena a doplněna některými novodobými detaily - mříže, dřevěné stříšky nad vchody.
Vyšehradská kaple Stětí sv. Jana Křtitele a bohaté souvislosti s kostelem Stětí sv. Jana Křtitele na Vyšehradu reprezentují staleté sakrální dědictví. Gotický kostelík Stětí sv. Jana Křtitele, jehož zbytky jsou ukryty v násypu barokní citadely, vznikl pravděpodobně v druhé polovině 14. století a v době husitské revoluce zůstal ušetřen a stal se součástí centrálního prostoru nově vzniklého pozdně gotického a renesančního městečka.
V polovině 16. století se kostel stal kaplí s farními funkcemi a po různých úpravách byl v roce 1559 označován jako kostel sv. Dřevoryt J. Kozla a M. Petrleho z Annaberku. Po požáru a následných rekonstrukcích se kaple stala součástí barokní pevnosti a byla postupně rozšiřována a přestavována. Dvě štíty a trojúhelníkové prvky fasády kaple svědčí o proměnách od gotiky ke klasicismu a baroku, a v roce 1883 byla dokončena současná podoba díky zásluhám Vyšehradské kapituly.
Na Vyšehradě, v Božích mukách a dalších kaplích, lze sledovat kontinuitu sakrálního života. Boží muka a Kaple Panny Marie Šancovské spolu s Kostelem Stětí sv. jsou názorným příkladem proměny obranné pevnosti v celek, kde duchovní památky korespondují s pevnostní architekturou. Kaple sv. Jana Křtitele se v průběhu staletí stala významným sakrálním bodem, který byl několikrát rekonstruován a restaurován, aby si zachoval svou původní posvátnou funkci i vizuální charakter.
Interiéry kaplí jsou bohaté na náhrobky a oltáře. Na východní stěně kaple sv. Jana Křtitele byly původně náhrobky Břetislava II. a Bořivoje II., z roku 1375-1378, které byly přeneseny z románské baziliky. Dnes jsou na tomto místě visí renesanční a gotické detaily, včetně obrazů a kovaných mříží z 18. a 19. století. Nad náhrobnickými deskemi byla dříve malba Panny Marie, která byla v roce 1863 odstraněna a nahrazena kopiemí barokní malby.
Vedle kaple stojí Jeruzalémský bronzový svícen, jehož nejstarší část pochází z románského období a která byla do Prahy přivezena po dobytí Milána. Svícen byl postupně doplňován renesanční částí a kameny nadřazenými sloupy s postavami svatých patronů, zatímco horní část je zdobena soškami a reliéfy. U hrobu sv. Jana Nepomuckého pak stával do doby beatifikačního procesu oltářní prostor a obraz Svatý Jan Nepomucký před soudem krále Václava IV., jako svědectví o historických událostech spojených s Vyšehradem.
Na závěr je třeba připomenout, že turistický obraz Prahy často spojuje Vyšehrad s tradičním pojmem „jít na hradby“, lidovým výrazem původem z němčiny. Vyšehradské kaple a rotundy tak zůstávají klíčovými místy pro pochopení sakrální i vojenské architektury této části Prahy a jejich neoddělitelné historické kontinuity.
S kapličkou si dějiny pořádně pohrály... 🥺🙏 Zřícenina kaple Narození sv. Jana Křtitele (4K/60 FPS)
Podrobnosti o památkách a historických objektech na Vyšehradu a v okolí Pražského hradu jsou shrnuty v rozsáhlých popisech a výčtech náhrobků a maleb, včetně popisu náhrobních desek Břetislava II. a Bořivoje II. a jejich přesunu do kaple sv. Jana Křtitele. Součástí textu je i popis Jeruzalémského svícnu a jeho derivátů, který dokumentuje bohatství svícnového výzdoby a regionální historické vazby.
Pro návštěvníky vyvěrá z textu důraz na otevřenost prostor arcibiskupského paláce a kaple jen při zvláštních příležitostech, přičemž samotné kaple a náhrobky vyprávějí příběh o spojení duchovního a světského života v historii Prahy.