Kasárna gen. Zahálky v Hranicích mají velice dlouhou a významnou historii, která začíná v roce 1851-1863 stavbou komplexu vojenských škol. V tehdejším Rakousko-Uhersku sem byly zbudovány západní a východní trakt, střední budova a propojení chodbami dlouhými 600 metrů, které vytvářely jádro vojenských ústavů. V roce 1862-1863 pak vznikl kostel sv. Barbory a areál byl postupně doplněn o další objekty, čímž vznikl významný vojenský komplex.
Vojenští ústavy v Hranicích získaly vysokou důležitost i díky návštěvám císaře Františka Josefa I., které potvrzovaly jejich význam pro obranné síly Rakouska-Uherska. V roce 1860 byla dokončena nejmohutnější střední budova a v té době byly všechny tři hlavní budovy propojeny chodbami. Tím vznikl harmonický celek určený k výchově a přípravám vojenských sil.
Kaple sv. Barbory byla budována pod dohledem architekta Karla Schmidta a realizována ve spolupráci dalších řemeslníků: Klementa Zástěry, Matěje Rejska a Franze Katzmayera. Vnitřní výzdobu kostela provedli vídeňští malíři Karel Jobst a Karel Gaylmg, sochař Josef Leimer. Slavnostní otevření kaple se konalo 4. října 1863 za účasti všech důstojníků a chovanců školy. Kostel je posuzován jako románský sloh, dříve oplýval bohatými kamennými i řezbářskými ozdobami, zčásti však po opravách zůstalo patrné historické bohatství.
Kaple se dělí na tři lodě se 24 barevnými okny ve střední lodi; kvůli havarijní situaci byla okna v polovině 80. let nahrazena a kaple byla omítnuta do současné podoby. U oltáře stávala sochařská výzdoba a oltář s matkou na skle představoval sv. Barboru jako pannu mučednici. Z oltářů a doby vyřezávaného dřeva pocházely i sochy sv. Michala, sv. Jiří, sv. Alžběty a sv. Kateřiny, a k oltáři vedlo 18 schodů, které jsou dodnes zachovány. Do začátku 50. let byly některé prvky odvezeny kvůli změně v užívání objektu.
Po vzniku Československa a vzestupu demokratických pořádků byla v listopadu 1920 zahájena výuka v nově zřízené Vojenské akademii, která připravovala důstojníky pro pěchotu, dělostřelectvo, jízdu i letectvo. Výuka byla kontinuálně realizována až do roku 1950, kdy podle sovětských standardů byla škola přeměněna na učiliště. Největší slavnostní událostí Vojenské akademie byl 23. červen 1924, kdy ji navštívil prezident T. G. Masaryk.
Po 10. výročí vzniku akademie byl velitelským sborem rozhodnuto zbudovat Památník Vojenské akademie, kterým měla být uctěna památka všech padlých legionářů a bojů za svobodu národa a vznik Československé republiky. Základní kámen byl položen v roce 1930; 17. červenec 1931 bylo do kovových uren vloženo několik prstů legionářských bojišť a urny byly uloženy do památníku při slavnostním vyřazení nových poručíků 26. července 1931.
V důsledku nacistické a komunistické diktatury se o památníku nesmělo hovořit, avšak dnes jsou u památníku uctívány významné pietní akce, včetně vzpomínek na bitvu u Zborova a Dny ozbrojených sil ČR, schůze PTP a vzpomínky na oběti spravedlivých justičních vražd. Po okupaci v roce 1939 byly kasárna VA předána německým okupačním jednotkám; po porážce fašismu byla činnost VA obnovena a postupně docházelo k persekucím hrdinů odboje. V roce 1950 zanikla a na jejím základě vzniklo Dělostřelecké učiliště.
V roce 1962 vzniklo v areálu bývalé VA výcvikové středisko pro přípravu vojenských specialistů dělostřelectva. Po roce 1989 následovaly další transformace: dělostřelecké a raketové útvary byly zrušeny a do jejich prostor se nastěhovaly útvary 71. mechanizovaného praporu, 72. mechanizovaného praporu, 7. rota chemické ochrany a 7. ženijní prapor. Dnes sídlí v kasárnách velitelství 7. mechanizované brigády “Dukelská” a 71. mechanizovaný prapor, spolu s Odloučeným léčebně diagnostickým zařízením, provozním střediskem, veterinárním střediskem, vojenským zařízením 34. základny KIS a expoziturou vojenské policie.
Kaple sv. Barbory byla za komunistické totality zneuctěna a sloužila jako skladiště správy budov; malby byly poškozeny a kaple utrpěla. Dnes je kaple upravena tak, že nabízí vynikající akustiku pro koncerty, a často zde působí pěvecké sbory při slavnostních příležitostech. Velitelství 7. mb Hranice, které sídlí v prostorách bývalé VA, má vojenského kaplana s velkým úmyslem kapli vrátit do původního stavu a využití. Kasárna dnes nesou jméno divizního generála Otakara Zahálky, narozeného 30. září 1891, který byl v letech 1934-1939 velitelem Vojenské akademie v Hranicích a během druhé světové války organizoval odboj v regionu Zlína.
Výstava v posádkovém muzeu popisuje historii vojenského školství od dob rakouského mocnářství až po současnou roli brigády a její mise v zahraničí. Přístup do expozice je zajištěn z bočního vstupu do Zrcadlového sálu, 100 metrů od hlavního vchodu, a vstup je zdarma. Expozice chronologicky pokrývá období od Rakouska-Uherska přes První republiku, válečné období a dění po únoru 1948 až po vznik Armády České republiky a 7. mechanizované brigády. Návštěvníci mohou očekávat bohaté exponáty, včetně původního požárního sudu nalezeného na půdě kasáren.
V současnosti se návštěvníci mohou těšit na stálou expozici zaměřenou na historii vojenských ústavů v Hranicích a na 7. mechanizovanou brigádu, která v kasárnách sídlí. Návštěvník projde historií období od poloviny 19. století až po současnost, včetně působení při zahraničních misích. Přístup do expozice je z bočního vstupu do expozice Zrcadlového sálu a výstava je trvale umístěna v kasárnách s otevřením při významných svátcích naší republiky; skupiny mohou domluvit vlastní termín prohlídky s tiskovým a informačním důstojníkem 7.mb.
Kaple a expozice tak propojují historické vrstvy, od Rakouska-Uherska po dnešní českou armádu, a přinášejí návštěvníkům obraz vývoje vojenského školství a vojenství v Hranicích, včetně tradičního a současného významu pro demokratický ozbrojený sbor. Dřívější kaple, dnes znovu využívaná pro veřejné akce, a muzeum, které dokumentuje období až po současnou misi brigády, tvoří komplexní vyprávění o kontinuitě vojenské tradice v Hranicích.
Obrázky a videa k tématu mohou vizuálně doplnit text:
Vysvětlení všech hlavních škol americké armády za 9 minut
Vstup do expozice i muzeí je zdarma a nelze ignorovat význam této lokality pro českou vojenskou tradici, která se odráží v moderní 7. mechanizované brigádě a jejích misích po světě. Park a setkání u památníku připomínají odvahu legionářů a důstojníků, kteří se zasloužili o vznik a obranu Československa i České republiky.
V současném půdorysu zůstává důležité spojení historických ústavů s moderním velením 7. mechanizované brigády, přičemž kaple sv. Barbory nadále slouží kulturním a bohulibým účelům a kaplan pracuje na návratu kaple k původnímu významu pro vojenskou komunitu. Kasárna tak nadále zůstávají nositelem tradic a moderního velitelského sboru.