Kaple svatého Vojtěcha se nachází asi 1,5 km severovýchodně od Vrčeně ve svahu lesa Chlumec severně nad silnicí II/191 mířící k Rožmitálu pod Třemšínem. Od silnice k ní vede odbočka zelené turistické značky. Někdy na sklonku 16. století dal tady postavit Adam ze Šternberka, nejvyšší purkrabí království Českého, který zemřel r. 1623, malou kapličku ku cti sv. Vojtěcha. Jeho manželka Maxmiliána, rodem říšská hraběnka z Hohenzollernu, ji dala vyzdobit obrazy českých patronů. V r. 1684 dal zde zbudovat novou, raně barokní kapli Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka, majitel zámku Zelená Hora. Kaple vystavěná v podobě osmihranu byla v r. 1787 zrušena. Až v r. 1819 byla znovuzřízena, byla vyzdobena obrazem světce od malíře Františka Horčičky a 25. dubna 1819 slavnostně otevřena. Stala se pak cílem mnoha poutníků a zastávkou procesí. Prostranství kolem kaple bylo až do 2. poloviny 20. století dějištěm vyhlášené jarní poutě s mnoha stánky. Poblíž této kaple zdržoval se prý ještě v 18. století poustevník, který měl na starosti péči o ni, a žil pouze z milodarů. Prokazatelně zde působil poslední poustevník v letech 1717-1746.
Výrazné opravy se kaple dočkala v r. 1883. Jde o raně barokní osmibokou centrální stavbu, sklenutou osmibokou kupolí s lucernou. Stěny jsou členěny nikami a pilastry. Vedle oltáře leží žulový balvan s prohlubněmi, které mají být podle tradice památkou na odpočinek sv. Vojtěcha. Koncem 17. století byly v blízkosti kaple zřízeny Svatovojtěšské lázně, později zničené požárem. V mnoha publikacích, dokonce i odborných, se na základě této informace uvádí, že kaple byla vybudována nad pramenem. Každý návštěvník se snadno přesvědčí, že to není pravda. U kaple žádný pramen není a nikdy nebyl. Lázně byly ve skutečnosti napájeny vodou přiváděnou rourami ze studánky zvané Dobrá voda ve svahu protilehlého vrchu Štědrý z asi kilometrové vzdálenosti.
- Před kaplí sv. Vojtěcha najdeme jednoduchou dřevěnou kazatelnu, využívanou při poutních bohoslužbách pod širým nebem. Stojí tu též pamětní kříž z 19. století, jehož podstavec je opatřen litinovou figurální reliéfní deskou z 2. poloviny 18. stol. U soklu se nachází kamenná váza v podobě křtitelnice.
- Když procházel sv. Vojtěch jižním Plzeňskem, stala se v jedné obci u Nepomuku zvláštní příhoda. Nedůvěřiví lidé na procházejícího světce poštvali psi. Ti na Vojtěcha nejprve štěkali, ale pojednou ztichli a už jen vrčeli. Obec pak na základě této příhody dostala jméno Vrčeň.
- Když procházel sv. Vojtěch jižním Plzeňskem, stala se v jedné obci u Nepomuku zvláštní příhoda. Nedůvěřiví lidé na procházejícího světce poštvali psi. Ti na Vojtěcha nejprve štěkali, ale pojednou ztichli a už jen vrčeli. Obec pak na základě této příhody dostala jméno Vrčeň.
- Kult sv. Vrčeň leží od Nepomuku jen 4 kilometry. Pověst o vzniku názvu obce není jediná, která se váže ke svatému Vojtěchovi. Na svahu vrchu Chlumec, nad silnicí z Vrčeně do Rožmitálu pod Třemšínem, stojí barokní poutní kaple sv. Vojtěcha.
Cesta sv. Vojtěch z rodu Slavníkovců byl druhým pražským biskupem. Usiloval o morální reformu tehdejší církve a zároveň o její vymanění z poddanství světské moci. Brojil proti pohanství, obchodování s otroky, kněžským manželstvím i například proti velmi rozšířenému alkoholismu. Svým konáním proti sobě poštval část kléru, některé mocné šlechtice a konečně i své farníky. Znechucen poměry v Čechách nakonec požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera. Roku 992 ale přišlo do Říma poselstvo z Čech, aby se sv. Vojtěch vrátil zpět a pokračoval ve své misi.
Když vracel se Vojtěch domů, přišel v neděli do jednoho města, kde byl právě toho dne veliký trh. Pohled na to způsobil svatému muži nemalý zármutek. Vyčítavě pravil těm, kteří ho přiváděli nazpět: „Tohle je váš krásný slib?“ Tento údaj potvrzují i další literární zpracování světcova života. Jeho údajné putování zde dodnes připomíná řada kapliček, kostelíků. Otisky na kamenech a zázračné studánky podle pověstí připomínají místa, kde se zastavil, odpočíval a modlil.
August Sedláček v Historických pověstech lidu českého píše: „Svatý Vojtěch také býval na Štědrém - hoře u Vrčeně, spávaje tu na kameni pleskatém, na němž se prý tělo jeho vytisklo. Lidé tu později postavili kapličku svatého Vojtěcha, blíže níž se pryští hojný pramen vody. Na zdejší hlubokou svatovojtěšskou úctu dodnes poukazuje kaplička sv. Vojtěcha v lese Chlumec u Vrčeně. První zde nechal postavit už někdy na konci 16. století Adam ze Štenberka. Dnes na jejím místě stojí raně barokní osmiboká kaple, jejíchž stěny jsou členěny nikami a pilastry. Vedle oltáře leží onen žulový balvan s prohlubněmi, které mají být otiskem odpočívajícího sv. Vojtěcha. Kaple byla vyhlášeným poutním místem. Nedaleko od ní stály na konci 17. stol. Svatovojtěšské lázně, které ale později shořely. Voda sem proudila z protilehlého vrchu Štědrý. Když se vydáme vzhůru do kopce po zelené značce, najdeme tam studánku s údajně léčivou vodou.
