Kaple Krista Krále ve vsi Věž byla postavena ve druhé polovině 20. století ve stylu napodobujícím ranou gotiku.
Kapli v roce 1930 vysvětil želivský opět Bedřich Václav Vavroušek.
Obřadu se účastnilo obyvatelstvo z Věže i širokého okolí.
Pod kaplí se nachází krypta, do které byli pohřbíváni členové rodiny Stanglerů.
Ostatně právě za tímto účelem byla kaple vybudována.
V minulosti byla kaple značně zanedbávána, obrostla kompletně břečťanem a pomalu chátrala.
V poslední době ale došlo k odstranění porostu, znovuzasklení oken (původně vitrážových) a úklidu interiéru kaple i jejího blízkého okolí.
Vesnici s neobvyklým názvem Věž najdeme na Havlíčkobrodsku, přesněji na půli cesty mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem.
Herálec leží v kraji Vysočina, v okrese Havlíčkův Brod, přibližně 6 km východně od Humpolce.
Obec se rozkládá v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce kolem 566 m.
Zámek se nachází v obci Herálec na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina.
Trojkřídlý patrový zámek má 2 nárožní válcové věže s cimbuřím a vikýři.
Na Moravu jsme se zastavili na zřícenině hradu Orlík a zjistili jsme, že majitelé hradu se přestěhovali na zámek Herálec.
Máme to při cestě, tak se tam můžeme zastavit.
Naprostá klasika pro milovníky romantiky a klidného prostředí.
Citlivě zrekonstruovaný zámek s anglickým parkem z 18. století najdete napůl cesty mezi Prahou a Brnem.
Kvasetický zámek byl rodovým sídlem panství Schmidtů.
Jeho majitelé si nedaleko zámku vystavěli i rodinnou hrobku.
S hlubokými Orlovskými lesy a Orlovskou základnou u obce Kejžlice jsou spojeny počátky čs. skautského hnutí.
Přijeli jsme zde autem a zaparkovali na parkovišti v Rozkoši, které se nachází přibližně 300m od hradu.
Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14.století.
Od roku 1496 je hrad radikálně přestavován.
Když už jsme cestou na Moravu zastavili v Humpolci, musíme samozřejmě zajít i na zříceninu hradu Orlík.
Zříceniny mám ráda, navíc tady je původní věž opravena a zpřístupněně jako rozhledna.
Hrad se nalézá na Českomoravské vrchovině asi dva kilometry severně od města Humpolec směrem na Havlíčkův Brod.
Městečko Lipnice nad Sázavou a spisovatel Jaroslav Hašek patří k sobě.
Na stopy spisovatele tu narazíte na každém kroku.
Přijeli jsme zde autem.
Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých hradů.
byl založen na počátku 14. století rodem Lichtenburků.
Hrad stojí na vrcholu táhlého hřbetu (620 m) v dominantní poloze nad Městečkem Lipnicí nad Sázavou v kraji Vysočina.
Návštěvníci si mohou prohlédnout celý hradní areál včetně kaple sv. Putování podél Sázavy, 3.
Ve druhém díle sázavského cestopisu, který se klidně mohl také jmenovat od hradu ke hradu, jsme navštívili zříceninu hradu Orlík, prošli si Hlíníkovo město Humpolec i areál kláštera Želiv s úžasným kostelem Narození Panny Marie a dojeli až do podhradí monumentální Lipnice.
Jedním z našich cílů při cestě do východních Čech se stalo městečko a hrad Lipnice nad Sázavou.
Nachází se na pomezí Čech a Moravy v Hornosázavské pahorkatině, západně od Havlíčkova Brodu.
Lipnice nad Sázavou vznikla jako podhradí mohutného gotického hradu Lipnice, který byl založen roku 1310.
Osada byla povýšena na město roku 1370 císařem Karlem IV., který Lipnici udělil městská práva a měšťanům dal právo vařit pivo.
Lipnický hrad, založený na počátku 14.stol. Hrad Lipnice je jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, který byl založen kolem roku 1310 mocným rodem pánů z Lichtenburka.
Prestavěn byl na výstavnou hradní rezidenci na počátku 16. Vysočinou na kole: Humpolec - přehrada Sedlice - sv.
Další jarní cyklovýlet začíná v Humpolci.
Odsud se vydáváme po cyklostezce č. 161 přes Hněvkovice a nad Kletečnou odbočíme na zelenou turistickou do Šimonic.
Slunečné říjnové odpoledne láká k vyjížďce na kole.
Lipnice nad Sázavou je obec asi 12 km západně od Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina.
Žije zde okolo 600 obyvatel a městečko patří mezi vyhledávané turistické cíle.
Březnové sluníčko láká k výletům do přírody.
Sníh roztál a tak je možné vytáhnout kolo a vyrazit.
Dnešní trasa po Vysočině začíná v Humpolci a vede nás na zříceninu hradu Orlíka nad městem.
Humpolec je historické město ležící v srdci Českomoravské vrchoviny, přibližně na půli cesty mezi Prahou a Brnem.
Konečně po několika letech nastala pravá zima. Taková, že se dá vyrazit i na běžky.
Zámek je klenotem obce Větrný Jeníkov na Jihlavsku v kraji Vysočina.
Název Stvořidla byl dán oblasti, která začínala být ohrožena.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu.
Jsou odpovědné např. za uchovávání produktů v košíku, přihlášení do zákaznické sekce webu apod.
Analytické cookies nám umožňují počítat návštěvy a zdroje návštěvnosti, abychom mohli měřit a zlepšovat výkon webu.
Tyto soubory cookie neshromažďují informace, které identifikují jméno návštěvníka.
Personalizované cookies umožňují rozpoznat uživatele, když se vrátí na naše stránky.
Zároveň umožňují personalizovat obsah zapamatováním preferencí, např. Reklamní cookies zaznamenávají vaši návštěvu webových stránek.
Umožňují sdílení informací o vašich zvyklostech při prohlížení s jinými organizacemi, jako jsou inzerenti.
Římskokatolická farnost Kolbenova 658/14, Praha 9 - Vysočany bezbariérový přístup.
Pravidelné bohoslužby : Ne 8:30 St 17:00
SVATYNĚ KRISTA KRÁLE Jen málokdo z projíždějících Kolbenovou ulicí mezi tramvajovými zastávkami Špitálská a Poštovská se nepozastaví nad velkým nápisem na jednom z činžovních domů: Svatyně Krista Krále.
Většinu napadnou úvahy o sídle sekty či nové církve zaoceánské provenience.
A přitom ve dvoře této zástavby se nachází římsko-katolický kostel v čistém funkcionalistickém slohu první poloviny dvacátého století.
Je „utajen“ tak dokonale, že o něm neměli ponětí ani občané bydlící o několik bloků, opodál.
Před kostelem musí stát činžák !
„V roce 1923 byl založen Kostelní spolek, který si vzal na starost výstavbu římskokatolického svatostánku ve Vysočanech,“ vypráví kněz Václav Sochor, správce zdejší farnosti.
„Ovšem velkým problémem bylo získání a především pak schválení pozemku, na kterém by měl stát.
„Ten, který věnoval dominikánský řád, se nezamlouval městským radním a dávali k dispozici místo až za areálem vysočanských továren.“
Nakonec došlo ke kompromisu, nynější pozemek byl prodán jen pod podmínkou, že před kostelem bude postaven činžovní dům.
„V následné sbírce - jejímž hlavním iniciátorem byl páter Antonín Oliva, který vyučoval katechismu na zdejší škole - se vybralo tři čtvrtě milionu tehdejších korun od šesti tisíc drobných dárců.
Sám katecheta přispěl nemalou částkou.
A tak 6. října 1929 byl položen základní kámen zdejšího kostela,“ říká farář Václav Sochor.
Kostel Krista Krále byl postaven za necelý rok podle projektu inženýra Bedřicha Vrzala.
Vysvěcen byl biskupem Antonínem Podlahou 7. září 1930 a až do 31. prosince 1941 sloužil jako filiální kostel svatého Václava na Proseku.
Původně byla tato slavnost v říjnu, nyní je to o první neděli adventní,“ vysvětluje správce farnosti.
Zdobily ruce mistů Sochařské výzdoba jde dílem především Damiána Pešana.
Narodil se 6. října 1887 v Praze, původně řezbář, na uměleckoprůmyslové škole studoval u profesorů Kastnera, Kloučka a Drahoňovského.
Od 1923 pracoval pro Josipa Plečnika při výzdobě Pražského hradu.
Vytvořil zde sochu Krista Krále, v presbyteriu jsou sv. Petr a sv. Pavel.
V kostelní lodi se pak nacházejí jeho sochy sv. Anežky české, sv. Jana Nepomukého, sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha.
Později pak přibyly i sochy sv. Prokopa a sv. Víta na Hradčanech.
Pro kostel Krista Krále vytvořil Křížovou cestu a obrazy sv. Václava a Panny Marie.
Pokud jde o název Svatyně, jak říká farář Sochor, tehdejší vedení radnice nebylo nakloněno tomu, aby byl svatostánek příliš viditelný.
Proto zakryté umístění i neobvyklé pojmenování.
Škoda, nejsou varhany.
V současné době jsou ve vysočanském kostele, který byl zařazen mezi kulturní památky, prakticky dokončeny náročné opravy.
Zub času nahlodal obvodové zdi, které až do výšky jednoho metru prosakovaly vlhkostí.
Původní elektroinstalace byla z roku 1930.
Také bombardování na sklonku II. světové války poznamenalo stav kostela.
(Mimochodem byly zde ukládány oběti náletu.)
V duchu funkcionalistického slohu byla osazena i nová stylová okna.
Opravu svatyně financoval Magistrát hl. města Prahy a radnice Prahy 9.
Mezi zdejší unikáty patří netradiční keramický betlém.
Původnímu záměru pořádat v kostele koncerty brání havarijní stav varhan.
„Zatím bohoslužby probíhají za doprovodu náhradního elektrofonického nástroje,“ posteskl si vysočanský farář Václav Sochor v závěru naší návštěvy.
Římskokatolická farnost u kostela Krista Krále Praha-Vysočany.
KOSTEL, KTERÝ SE SCHOVAL Uprostřed vysočanského vnitrobloku, za fasádou nenápadného činžáku, se ukrývá kostel Krista Krále.
Když půjdete kolem, možná si ho ani nevšimnete - a možná ani netušíte, že tam je.
Městská rada tehdy nebyla stavbě katolického kostela příliš nakloněna - na radnici už tehdy seděli lidé s levicovým smýšlením a o nápadný sakrální objekt v centru Vysočan nestáli.
Podmínka radních města tehdy na začátku 20. let minulého století zněla: „Pokud tu chcete postavit kostel, musí před ním stát činžák.“
Stavba navíc dostala název „svatyně“ - označení, které odradí zvědavce a ignoruje „to kostelní“.
JAK VZNIKL Myšlenka na výstavbu se zrodila už v roce 1919, kdy katecheta p. Arnošt Oliva zahájil sbírku, do níž přispělo přes 6 tisíc dárců částkou tři čtvrtě milionu korun během necelého roku.
V roce 1920 přidal papež Benedikt XV. 50 000 lir, v roce 1929 arcibiskup František Kordač 150 000 Kč.
Základní kámen byl položen 6. října 1929 a už 7. září 1930 kostel vysvětil biskup Antonín Podlaha.
Projekt navrhl architekt Bedřich Vrzal, sochařskou výzdobu vytvořil Damián Pešan.
Malby jsou od Zikmunda Rudla, jenž je autorem mimo jiné i freskové výzdoby ve Valdštejnské kapli v chrámu sv. Víta.
Pro kostel Krista Krále vytvořil křížovou cestu a obrazy sv. Václava a Panny Marie.
Zasvěcení Ježíši Kristu Králi bylo tehdy zcela nové.
Svátek Ježíše Krista Krále zavedl papež Pius XI. roku 1925 encyklikou Quas primas jako poděkování za mír po první světové válce a zároveň jako odpověď na vzestup sekularismu, nacionalismu a totalitních ideologií.
Měl připomenout, že pravá autorita a trvalý mír pramení z vlády Krista nad jednotlivci, rodinami i státy.
Nenápadný svědek historiena na konci druhé světové války se Vysočany staly terčem spojeneckých náletů na místní průmyslové závody.
Výbuchy otřásaly i kostel, některá okna se vysypala a vnitřní vybavení utrpělo drobná poškození.
Během bombardování sloužil kostel i k pietnímu, ale smutnému účelu - byly v něm ukládány oběti zasažené v továrnách i okolní zástavbě.
Po válce se život farnosti obnovil, ale stavba zůstala dál ukrytá mezi bloky domů, jako by chtěla zůstat nenápadná i v nových časech.
V období komunismu nebyla církevní činnost příliš podporována a kostel Krista Krále fungoval spíše tiše, což jeho „skrytý“ charakter ještě umocnilo.
Mnozí obyvatelé okolních ulic tak dlouhá léta ani netušili, že za průchodem činžáku se skrývá chrám.
Teprve po roce 1989 se mohl otevřít více veřejnosti a začalo se mluvit i o potřebě rozsáhlých oprav.
V letech po roce 2000 městská část Praha 9 spolu s hlavním městem financovaly výměnu elektroinstalace z roku 1930, opravu obvodových zdí a osazení nových stylových oken.
V roce 2023 pak dostal novou měděnou střechu, opravené okapy a odvodnění, aby mohl i nadále odolávat zubu času, a zároveň byl novým nápisem poprvé v historii označen jako „Kostel Krista Krále“.
UVNITŘ KOSTELA SE UKRÝVÁ SKUTEČNÝ HUDEBNÍ KLENOT - pneumatické varhany, poslední opus (č. 351) českého mistra Emanuela Štěpána Petra.
Nástroj má jeden manuál, pedál, devět rejstříků a tři spojky, přesto dokáže prostor kostela naplnit jemným a plným zvukem, který vytváří intimní a příjemnou atmosféru při bohoslužbách i menších koncertních vystoupeních.
Většina píšťal je kovových, hlubší tóny jsou ze smrkového dřeva, což varhanám dodává teplý, sametový zvuk.
Jejich lehký chod a citlivost na údržbu připomínají, že nejde jen o hudební nástroj, ale i o historickou a uměleckou památku.
