Přehledný průvodce kaplemi, kostely a poutními areály v Lomnici nad Popelkou a širším jihočeském a severočeském souvislostech, s důrazem na klíčová díla, jejich historické souvislosti a architektonické rysy. Text vychází z uvedeného černovolu a souvisejících popisů jednotlivých objektů.
Kaple a kostely v Lomnici nad Popelkou a blízkém okolí
Barokní kaple sv. Antonína Paduánského v Lomnici nad Popelkou byla zřízena v letech 1669-1670 po přesunu hřbitova za město. Kaple má podobu kruhové centrály, ke které se přimyká stejně vysoká, čtvercová vstupní předsíň. Její vnější fasády jsou rytmizovány pilastry a plocha mezi nimi je prolamována pravoúhlými vchody. Z velmi jednoduchého formálního aparátu kaple lze stěží usuzovat na jejího autora. Pokud byla zbudována skutečně již roku 1669 či 1670, mohl jím být nejspíše Pavel Weinberger nebo snad některý dosud neznámý místní zednický mistr působící v Lomnici a okolí ještě před jeho povoláním. Centrální dispozice byla pro kapli zvolena přirozeně proto, že měla funkci memoriální hřbitovní kaple. Ke kapli se přichází přes bývalý hřbitov, dnes malý parčík. Na zdi kaple je z této strany připevněna náhrobníková deska s červeného drásovského pískovce.
V průčelí kaple stojí za pozornost kamenné ozdobené vázy, ve výklenku byla dříve umístěna plastika světce, která je nyní uložena v městském muzeu. Po staletí vystavená povětrnostním vlivům je silně zvětralá, vytesaný text, který zaplňuje většinu desky, je téměř nečitelný. Zcela dole lze rozeznat číslice i text: Umřela Ano 1776 dne 4. září. Literatura: Drahoňovský, Jan. Poznej své město! Lomnické noviny 2007, č. 2, s. 13.
Podél Lomnice nad Popelkou a v širším okolí je také zmíněna kaple sv. Antonína Paduánského na severozápadním konci městyse, která má svou vlastní historii a architekturu. Kaple byla zřízena v rámci rozvoje hřbitova a její kruhová centrála doplňuje jednotný sakrální výjev v regionu.
Historické a poutní areály v jihočeské a severočeské krajině
V Jihočeském kraji a v okolí Českých Budějovic se setkáme s bohatou sítí kostelů, kaplí a márnic, které slouží nejen věřícím, ale i kulturnímu dědictví. Poutní areál Římov a Kaple Na Dvoře v dalších klášerních a martyria míří k připomínce utrpení a mystiky, která se pojí s pobožností a křesťanskou tradicí. Kaple Panny Marie v Horním Třeboníně či Kostel sv. Jakuba Většího v dalších obcích doplňují obraz regionálního sakrálního skvostu.
Kaple na hřbitovech ve Velešíně, Liběšicích, Chlumčanech a mnoha dalších místech odrážejí tradiční funkci hřbitovních staveb jako součástí každodenního života místních komunit. Významnou roli hraje také křížová cesta Římov, která zahrnuje XXIV.-XXV. kapli a dalších čtrnáct zastavení, jež vedou poutníky k reflexi utrpení a víry. U křížové cesty se často nacházejí i hřbitovní marěnice a kaple připomínající důležité momenty křesťanské martyrologie.
Technické a umělecké detaily kaplí a kostelů
Kaple ve tvaru kruhové centrály s uvedenou čtvercovou předsíní a s kamennými ozdobnými prvky představují charakteristický rys některých místních sakrálních staveb. Fresky ve výklencích kaplí zobrazují motivy světců a klíčových biblických scén; dochované desky z červeného drásovského pískovce nesou informaci o úmrtí, která bývala často vytesána s přesným dnem a rokem. V mnoha případech kaple nebyly v průběhu let přestavěny a zachovaly si původní kráse.
V regionu se setkáme s bohatým aršířem výtvarných vyobrazení a s faktickou koncentrací kaplí a kostelů u hřbitovů, které slouží zároveň jako kroniky místní komunity a jejího náboženského života. Přes četné přesuny, změny církevních struktur a historické turbulence zůstávají některé z kaplí a kostelů jako svědkové dávné víry a místní identity.
