Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743-45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko. Barokní špitál nechali vybudovat pro staré a nemohoucí sloužící a poddané majitelé náměšťského panství, hrabata Kufštejnové. Komplex postavený v letech 1743-1745 se skládal z kaple a ze dvou symetrických obytných budov po obou stranách. Kaple je vyzdobena oltářem s obrazem sv. Anny od Josefa Aigena a plastikami sv. Šebestiána, sv. Špitál byl původně určen jen pro šest mužů a šest žen, v průběhu historie jeho kapacitu noví majitelé panství Haugwitzové dvakrát navyšovali - v roce 1758 a 1770. Původní špitální řád určoval, na kolik obilí, mouky, luštěnin, másla, věder piva, sáhů dřeva na otop, zlatých na nákup masa a na obuv mají chovanci ročně nárok. Jednou za tři roky dostávali nové oblečení a jednou za devět let dlouhý plášť. Špitální nadace fungovala až do konce 2. světové války, poslední špitálníci v něm žili ještě v roce 1945. V padesátých letech byl objekt upraven na městské muzeum, poté zde sídlil Svazarm a v současnosti jej městské kulturní středisko využívá k pořádání koncertů a divadelních představení. Od r. Záleží nám na tom, aby pro vás prohlížení bylo co nejlepším zážitkem. Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají. Abyste web viděli v zobrazení na které jste zvyklí a nemuseli se pokaždé přihlašovat. Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním souborů cookies - malých souborů, které se dočasně ukládají ve vašem prohlížeči. Stisknutím tlačítka „V pořádku“ souhlasíte s nastavením cookies tak, abychom vám poskytovali smysluplné a užitečné služby na základě vašich údajů.
Kaple a její výzdoba
Kaple sv. Anny tvoří centrální část souboru budov špitálu sv. Anny, který je v místě nazýván „Špitálek“. Celý objekt byl postaven v letech 1743 - 1745 jako domov pro přestárlé sloužící a poddané náměšťského panství. Na dvoudílném hlavním oltáři centrální kaple je umístěn obraz sv. Anny vyučující Pannu Marii od Josefa Aigena. Po stranách na předsunutých soklech jsou plastiky sv. Šebestiána a sv. Rocha, v nástavci oltáře je symbol Ducha Svatého s andílky, díla Josefa Winterhaldera staršího. Na bocích jsou umístěny obrazy sv. Jana Sarkandera, orodujícího za stavitele celého areálu, hrabata Kufštejny, a na protilehlé straně sv. Františka Xaverského. Jsou dílem Karla Josefa Aigena. Špitál zřídili majitelé panství hrabata Kufštejnové pro 6 žen a 6 mužů. Zakladateli špitálu bylo přesně určeno, jak budou špitálníci materiálně zajištěni. Haugwitzové v roce 1758 rozšířili nadaci o dalších 10 mužů a 2 ženy a v roce 1770 o dalších 12 osob. Ve Špitálku bylo tedy postaráno o 36 přestárlých. Špitálníci zde žili ještě po roce 1945. V současné době je objekt ve správě Městského kulturního střediska.
Historie okolních budov a jejich proměny
Komplex čtyř domů čp. 111 až 114 na Žerotínově ulici naproti špitálu sv. Anny byl postaven v roce 1736 hrabětem Adriánem z Enkenvoirtu. Na spojnici domů čp. 112 a čp. 113 je umístěna deska s textem „Tito 4 domi sau z gruntu vistavene od J.E. pana, pana Václava Adriana S.R.R. hrabiete z Enkenwirtu a Nämniesti J.C.M. 7. Roku 1752 koupili náměšťské panství Haugwitzové. Svoje zesnulé zprvu pochovávali do hrobky pod děkanským kostelem sv. Jana Křtitele. Po postavení kapucínského kláštera v roce 1768 byly jejich ostatky přeneseny do jeho kaple v dnešní Zámecké ulici. Empírový objekt o velikosti 15, 17 m x 15, 17 m byl postaven podle návrhu vídeňského architekta Josefa Kornhäusera v letech 1822 - 1825. Empírový sloh, ve kterém se u nás stavělo přibližně v letech 1800 - 1850, se silně inspiroval řeckou a hlavně římskou antikou. Vliv antiky je zřetelný na řasení oděvu sousoší piet, umístěných ve dvou protilehlých okenních vitrážích, na krásném, klasickém tvaru jejich rukou i celých paží. Antický odkaz podtrhují olivové věnce na jejich hlavách. Klasický je i použitý materiál - mramor. Skulptury jsou dílem vídeňského sochaře Josefa Kliebera. Na opravě celého objektu, prováděném v posledních dvou desetiletích 20. století, se finančně podílel jeden z příslušníků hraběcího rodu, Karel Antonín Haugwitz.
Renesanční a barokní domy na náměstí
Stará radnice je původně renesanční měšťanský dům, který vznikl přestavbou staršího gotického domu. Na radnici byl upraven v roce 1645. Budova má nepravidelné horizontální členění podlaží. Při větší opravě v roce 1934 bylo obnoveno sgrafito na venkovních omítkách s naznačením dříve zazděného bočního vstupu. Nad čelním vstupem se nalézá městský znak a na průčelí budovy jsou osazeny pamětní desky věnované obětem obou světových válek. V současnosti je v budově umístěno Městské kulturní středisko a jeho informační centrum, dále pamětní síně fotografa Ondřeje Knolla a knihtiskaře Viléma Papírníka.
Renesanční dům U bílého koníčka, čp. 63 na Masarykově náměstí byl původně zájezdním hostincem vedle městské brány, zvané vrata, při vjezdu od Třebíče. Sklepení jsou zaklenuta kamennou valenou klenbou. Zachované jsou klenby v přízemí. Původně samostatně stojící dům měl bohatě členěné obě štítové zdi. Dosud je zachována větší část jihozápadní stěny. Při opravě v roce 1961 byly v podstatě zničeny interiéry. Na uliční stěně byla z převážné části odstraněna kamenná ostění vitráží a vstupů. Zachován zůstal tzv. „maskaron“ (kamenná hlava) nad vstupem z náměstí. Nad ním je osazeno domovní znamení, bílý koníček, asi replika renesanční kovářské práce neznámého stáří. Dvoupodlažní měšťanský dům byl postaven kolem roku 1600.
Chrám a kaple v kontextu zámku a panství
Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven barokně, kaple byla součástí raně renesančního zámku a později zskala barokní mobiliář a oltáře. Barokní kaple sv. Anny a kolejní kaple Zasnoubení Panny Marie patří k jádru špitálu a jejich interiéry procházely proměnami v 18. a 19. století. Věžová kaple i další sakrální prvky odrážejí vlivy rodů Werdenbergů a Kufštejnů.
zřícenina Hraběcí kaple - 42. díl putování po zříceninách
Současnost a kulturní využití
V současné době je kaple využívána převážně pro komorní koncerty pořádané Kruhem přátel hudby a k předávání maturitních vysvědčení a výučních listů studentům. Kaple sv. Anny tvoří centrální část souboru budov špitálu sv. Anny. Komplex špitálu se dnes nachází pod správou Městského kulturního střediska.
Obecné technické a historické poznámky
Náměšť nad Oslavou má bohatý historický komplex zahrnující špitál, renesanční a barokní domy, kapli a zámecké části. Zámecká architektura a sochařská výzdoba z 18. století odrážejí propojení rodových dynastií Werdenbergů, Kufštejnů a Haugwitzů. Epigrafie a desky na domových průčelích připomínají vznik a proměny panství. Kanalizační čistírna byla postavena v letech 1957-1958 jako mechanicko-biologická s kapacitou pro 5 000 ekvivalentních obyvatel a s Schulzovými biofiltry; stará čistírna sloužila do roku 2006. Předmětem ochrany je i Obora se zachovalými mohutnými stromy.
Tabulka vývoje hlavních staveb a jejich funkcí
| Název | Roky výstavby / změn | Funkce |
|---|---|---|
| Barokní špitál s kaplí sv. Anny | 1743-1745, 1758, 1770 | Domov pro špitálníky |
| Empírový objekt na spojnici domů | 1822-1825 | Empírovní záměrová stavba |
| Renesanční dům U Bílého koníčka | oko 1600, 1961 opravy | Měšťanský dům |
| Stará radnice | po 1645, rekonstrukce 1934 | Městské kulturní středisko |
| Kostel sv. Jana Křtitele | 1639, 1744- | Farní kostel |
| Kanalizační čistírna | 1957-1958, 2006 | Čistírna města |
Klíčové detaily pro návštěvníky
Kaple sv. Anny a špitál tvoří centrální část náměstí; zázemí a návštěvnické prostory jsou dnes určeny pro kulturu a vzdělávání. Barokní most přes Oslavu s posvátnými sochami a výzdobou doplňuje kulturní krajinu náměstí. Příběh majitelů Kufštejnů a Haugwitzů je propletený s vývojem regionu a jeho průmyslovým oživením ve 20. století.
