Blanka Knotková-Čapkova, narozená 18. 8. 1958 v Praze, je indoložka-bengalistka, pedagožka a překladatelka z bengálštiny a angličtiny. Po absolvování oboru orientalistika - bengalistika na FF UK v roce 1982 získala titul PhDr. a nastoupila studijní pobyt v Orientálním ústavu ČSAV, kde pak v letech 1984-1993 působila jako odborná pracovnice. Následně externě vyučovala politické systémy a komparativní politiku jižní Asie na katedře politologie Fakulty sociálních věd UK (1993-1996) a od roku 1996 vyučuje interně. Přednáší rovněž na Indologickém ústavu FF UK, 1991-1992 jako externí spolupracovnice; od 1996 v rámci svého doktorandského studia.
Ve své vědecko-popularizační činnosti se zaměřuje na politologické otázky se zvláštním zřetelem k vývoji Bangladéše a současně se věnuje literární tematice, zejména moderní bengálské poezii. Některé bengálské básníky jsou do češtiny překládány vůbec poprvé a jejich dílo je vesměs i poprvé v češtině kriticky zpracováváno. Překládá z angličtiny John Steinbeck: Plameny zářivé (Burning Bright; in: O myších a lidech / Plameny zářivé, Praha, Svoboda 1994).
Její překladatelskou a literárně-naučnou činnost doprovázejí publikační a publicistické aktivity: publikuje články a reportáže v denících a populárních časopisech, spolupracuje s Českým rozhlasem jako překladatelka a autorka populárně naučných pořadů. V odborné činnosti se soustřeďuje na politologické otázky, se zvláštním zřetelem k Bangladeši, a zabývá se literární tematikou, se zaměřením na moderní pothákurovskou bengálskou poezii.
Vydané práce a edice ukazují široký záběr jejího intelektuálního působení. Z tvorby bengálských básníků a poezie 20. století vychází výbory a studie, které pořídila či editovala v rámci české orientalistické a genderové literárně-kritické tradice. Mezi zdroje patří edice a sborníky: Na prahu štěstí. Výbor z bengálské poesie 20. století; Základy asijských náboženství I a II; Konstruování genderu v asijských literaturách; Ročenka Katedry genderových studií; Obrazy ženství v náboženských kulturách; Mezi obzory. Gender v interdisciplinární perspektivě; Tváří v tvář. Gender jako metodologická kategorie literárních analýz.
Publikační činnost pokračuje i v mezinárodním kontextu: „Search For Modernity In Post-Tagore Bengali Poetry“ (A Case Study of Purnendu Patri's Poems); „The Role of Woman in the Poetry of two Bengali Modernists“; „The Motif of Water/River in the Poetry of Sunil Gangopadhyay“; „Tribes in the Chittagong Hill Tracts: A Dilemma Between Political Integration and Their Requirements of Autonomy“; „Ádhunik cek sáhityer samkšipta ruprekha“ (Stručný nástin české literatury) a další. Tyto studie a eseje často přinášejí mezinárodní kontext k bengálské moderní poezii a literární teorii, propojují genderové a politologické otázky s literárním textem.
Její kariéra je tedy charakterizována kombinací akademické výuky, překladatelství, publicistiky a vědecko-popularizačních projektů. Působí na české akademické scéně jako most mezi bengálskou literární tradicí, politologií Jižní Asie a genderovými studiemi, a zároveň rozšiřuje povědomí o Bangladéši a bengálské poezii v českém prostředí.
Ve své práci klade důraz na interdisciplinárnost a na to, jak literární texty odrážejí sociální a politické procesy, včetně témat rodové identity, autonomie menšin a podob. Její ediční činnost a překladatelská činnost tedy významně přispívá k porozumění bengálské kultuře i jejímu vlivu na literární a akademické diskurzy ve střední Evropě.
Současně se angažuje v organizacích zaměřených na orientalistiku a literární spolupráci, jako Česká orientalistická společnost a Sdružení přátel Indie, a působí také v Obci překladatelů, ve středoškolském vzdělávání a ve skautských organizacích.
