Probošt (z latinského praepositus = představený) je označení církevního hodnostáře. Původně byl takto nazýván mnich, který se v klášteře nebo kapitule staral o hospodářské záležitosti.
Slovo probošt vzniklo z latinského praepositus, které v doslovném překladu znamená představený. Do jisté míry lze říci, že pro kapitulu je probošt jakousi obdobou opata kláštera, přestože kapituly se od mniškých řádů nebo řádů řeholních kanovníků svým postavením pochopitelně liší. Obdobně jako opati klášterů mají často i probošti katedrálních nebo kolegiátních kapitul právo užívat pontifikálie, tj. biskupskou mitru a berlu. Pražská metropolitní kapitula však disponuje unikátním privilegiem, kdy toto právo od roku 1476 náleží úplně všem jejím kanovníkům, nikoliv pouze proboštovi.
Nejčastěji to bývá probošt a děkan, kteří stojí v čele kapituly. Kapituly fungují nezávisle; dříve se dokonce v době uprázdnění biskupského stolce ujímaly řízení diecéze a nového diecézního biskupa volily. Z chrámových funkcí vyplývá, že probošt metropolitní kapituly má svá specifická privilegia, která u jiných kapitul nejsou obvyklá. Jedním z nejvýraznějších je držení jednoho ze sedmi klíčů od korunní komory. Společně s pražským arcibiskupem je držitelem klíče od samého vzniku této tradice, tj. od roku 1791, roku korunovace Leopolda II. českým králem. Naše katedrála je zároveň korunovačním kostelem českých králů a korunovační klenoty jsou trvale uloženy právě v ní.
A úlohy našeho probošta při české královské korunovaci jsou samy o sobě dost významné. Právě probošt totiž vydával a po korunovaci navracel korunovační klenoty jejich skutečnému vlastníkovi, kterým je věčný panovník české země, náš svatý kníže Václav. Mezi probošty stejně jako mezi děkany kapituly byla řada významných osobností českých dějin. Již děkan Kosmas připomíná svého současníka, probošta Marka, který provedl rozsáhlou reformu kapituly a života kanovníků. Někteří probošti se později stali pražskými arcibiskupy, mezi nejznámější patří Jan Očko z Vlašimi, Daniel Josef Mayer z Mayernu a Antonín Petr Příchovský z Příchovic. Také v jiných obdobích zastávali významné posty, např. správci arcidiecéze během sedisvakance, nebo významné osobnosti jako Jindřich Scribonius Píšek z Horšova Týna či Eduard Tersch.
Z nedávné minulosti si většina lidí pamatuje probošta Mons. ThDr. Jaroslava Škarvadu, oblíbeného a laskavého člověka, titulárního biskupa litomyšlského, či jeho předchůdce Mons. Ing. Ondřeje Stříteského, který vedl stavebně-technický útvar Metropolitní kapituly u sv. Katolické noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Katolické noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc.
Heraldika a znaky hodnostářů
Znak tvoří štít s erbem; erb je namalován na štítu a tvoří ho hodnostní prvky, včetně koruny, klobouku, přilby a klenotu. Erb je dědičný symbol, který se používá různými společnostmi, včetně církevních hodnostářů. Při bohoslužbách nosí berlu, která není zakončena točenicí, ale křížem, a to jako důkaz, že představeným je Ježíš Kristus. Papežská a konkordní heraldika vyjadřuje privilegovaná práva a postavení církevních osob v různých hierarchiích.
V rámci římskokatolické církve je papež hlava církve a nosí bílou kleriku; papeže volí konkláve pod klíčem. Kardinálové jsou nejvyšší hodnostáři církve a mají právo volit papeže do 80 let věku. Kardinálové mají tři hlavní stupně: kardinál-biskup, kardinál-kněz a kardinál-jáhen; titul kardinála bývá uveden před jménem a latinský titul jeho hodnosti se uvádí za jménem. Znak kardinála zahrnuje erb diecéze, rodový nebo osobní erb a nad štítem červený klobouk s střapci.
ARCIBISKUP - hlava církevní provincie, nadřízený biskup pro sufragány; nosí fialovou kleriku a titul Jeho Excelence. Znak arcibiskupa doplňuje erb diecéze, nad štítem bývá zelený klobouk a arcibiskupské palium pod štítem. Nunciua je titulárním arcibiskupem; arcibiskup nosí palium a definuje metropolitu podle sídla. Titul primáš a primát odkazuje na čestný status prvního arcibiskupa v zemi.
Metropolita stojí v čele provincie a je to arcibiskup, který sídlí v metropoli. Arcibiskup a prelát papežské komory (camerlengo) patří mezi významné pozice ve Vatikánu; camerlengo dočasně řídí církev i stát během sede vacante. Znak kamerlenga bývá s fialovým kloboukem a červenými střapci; tato funkce byla zrušena v roce 2014. Nunciové mají titul Jeho Excelence a nosí vlastní heraldiku s erbem a paliem.
Biskup (eparcha) je muž jmenovaný papežem a vysvěcený na biskupa; nosí fialovou kleriku a berlu a mitru; bývá titulován Jeho Excelence. Před nástupem do funkce biskup nosí křížek a písmeno TAU na křestním jménu, což pochází z tradice mnichů a symbolizuje duchovní působení. Východní církve používají označení eparcha a jejich tíh se liší ve znakových prvcích, např. mitra a berla nese jinou symboliku.
Titul nuncius a arcibiskup mezinárodně znamená spojení církve a diplomatických vztahů; východní patriarchové používají titul Jeho Svatost a v katolické tradici je to Jeho Svatost pro papeže. Znak patriarchy obsahuje dvojitý arcibiskupský kříž nad štítem a zelený klobouk s střapci; některé státy mají zvláštní symboly v heraldice patriarchy Lisabonu, kde tiáru zobrazenou nad kloboukem doplňuje zarámování znaku.
Historie a současnost proboštů
Pražská metropolitní kapitula má unikátní práva a probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze vykonává významnou roli při korunovaci českých králů a správě kapituly. Kapituly bývaly v minulosti schopné samostatně řídit diecézi během absence sídelního biskupa. Mezi známé probošty patřili archiepiscopové a další významné osobnosti české církevní historie, které zanechaly stopu v dějinách i v heraldice.
Na závěr lze říci, že probošt představuje specifický druh představeného kapituly, který kombinuje duchovní a správní pravomoci, a že jeho postavení je pevně zasazeno do historicko-hierarchické struktury katolické církve, v níž spolu s děkanem, arcibiskupy a kardinály tvoří komplexní síť vlivu a odpovědnosti vůči diecézi, královským korunovacím a samotné církevní správě.
