Kostel, který je lidově znám také jako kostel u sv. Tadeáše, byl vystavěn na konci 17. století jako součást kapucínského kláštera. Kapucíni - známí svou skromností - vtiskli stavbě strohou a prostou podobu, která však neztrácí na monumentalitě. Kostel byl zasvěcen sv. Exteriér kostela působí nenápadně, až stroze. Ale za prostou fasádou se skrývá interiér, který dokáže překvapit. Vysoká loď, barokní oltáře a zdobné kazatelny vytvářejí silný dojem, umocněný hrou světla a stínu. Před vstupem do kostela se nachází malé, nenápadné nádvoří, které jako by člověka na okamžik oddělilo od hluku křižovatky. Je to takové přechodové místo - z ruchu moderního města do ticha barokního svatostánku.
Dnes je kostel stále využíván pro bohoslužby, ale zároveň přitahuje i návštěvníky, kteří hledají klidné místo k rozjímání. Dodnes je klášerním kostelem stále funkčního kláštera řádu kapucínů. Na dvorku jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů. Zasvěcení sv. Josefovi je v Praze poměrně vzácné - jde o jedno z mála míst, kde je tento světec hlavním patronem. Ve výklencích na náměstí potom sv. František Serafinský a sv. Kostel byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1630 Gerhard z Questenberku.
Jednoduchá obdélníková nezdobená stavba kapucínského typu s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů, má i prosté vnitřní vybavení. Kostel sv. Josefa na náměstí Republiky byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1630 Gerhard z Questenberku. V letech 1636-1653 stavitel Melichar Mayer postavil vedle kláštera kostel ve stylu pozdní renesance. Na čelní stěně je freska sv. Josefa, Pěstouna Páně. Jednoduchá obdélníková stavba s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů.
Svatý Juda Tadeáš byl jeden z dvanácti apoštolů - ochotný a schopný pomáhat nejpotřebnějším - pomocník v nouzi. Každý den sem směřují věřící i nevěřící s prosbami, poděkováním, svíčkami a květinami. Kostelu se také někdy lidově říká U Tadeáška. V nikách situovaných do náměstí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vnitřní vybavení je prosté. Oltáře pocházejí převážně z pozdně barokní doby. Obrazy na bočních oltářích sv. Antonín a sv. Felix jsou od Karla Škréty. Nástěnnou malbu vytvořil František Duchoslav v roce 1862.
V sousedství byl nově vybudován klášter - Řeholní dům sv. Vojtěch. Dvouletý, zástupce představeného kapucínů v České republice, přivítal v kostele svatého Josefa na náměstí Republiky, který je lidově znám také jako kostel u sv. J. S. J. S. Bach / Ch. P. J. A. G. F. J. Ch. W. A. G. A. Dvořák - Zpívejte Hospodinu píseň novou, Biblické písně op. Příští koncert se uskuteční ve čtvrtek 25. dubna od 18 hodin v kostele sv. Tomáše v Josefské 28 na Malé Straně. Jeho název bude POCTA ČESKÉ HUDBĚ a bude se konat v rámci XXVI. Augustiniánského týdne.
Řád menších bratří kapucínů je řádem katolických řeholníků, který patří mezi františkánské řeholní řády. Byl založen v roce 1528 jako reformní hnutí uvnitř františkánského řádu. Do Čech přivedl kapucíny sv. Vavřinec z Brindisi, a to 13. listopadu 1599 na pozvání pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé. V současné době najdete kapucínské kláštery v Praze na Hradčanech a na náměstí Republiky. Kostel svatého Josefa byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1630 Gerhard z Questenberku.
Jednoduchá obdélníková nezdobená stavba kapucínského typu s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů, má i prosté vnitřní vybavení. Boční fasády kostela střídmé, nečleněné, prolomené pouze polokruhově ukončenými okny, zúžený závěr kostela rovněž jednoduchý (štít byl upraven v průběhu 19.st.). Novotvarem je velké polokruhové okno vlevo od závěru (vzniklo prosklením odbourané části sakristie). Interiér - loď i dlouhé presbyterium klenuty valeně bez výsečí, boční stěny bez architektonického členění (pouze slabě profilovaná římsa odděluje klenební sféru), na JV straně lodě přiléhá kaple zaklenutá valeně. Vých. čelo lodi - nástěnná malba z r. 1862 od Fr. Duchoslav. Na JZ dodatečně vestavěná zděná kruchta, podklenutá trojicí placek. Po pravé straně presbyteria velká sakristie zaklenutá výsečovou klenbou.
Nádvoří: Prostor před kostelem tzv. atrium, s pískovcovými plastikami sv. Judy Tadeáše a dvou andělů, odděleno od náměstí zdí s výklenkovými kaplemi (kompozice vrcholně barokní architektury) s barokními sochami sv. Jana Nepom. a sv. Fr. Serafinského. Sochy: pískovcové plastiky sv. Judy Tadeáše (1741) a dvou andělů (1708) - ateliér Fr. Ve výklenkových kaplích barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1730) a sv. …
Kult a význam kostela
V nikách situovaných do náměstí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. František Serafinský. Svatý Juda Tadeáš byl jedním z apoštolů - ochotný a schopný pomáhat nejpotřebnějším. Kostel je široce spojován s klášterním životem kapucínů a slouží zároveň veřejným bohoslužbám i meditaci návštěvníků. Exteriér působí nenápadně, ale interiér překvapuje vysokou lodí, bohatými oltáři a kazatelským vybavením, které pracuje se světlem a stínem.
Boční oltáře a výzdoba odrážejí období pozdního baroka; obrazy na oltářích sv. Antonín a sv. Felix jsou dílem Karla Škréty. Nástěnnou malbu v zápětí lodi vytvořil František Duchoslav v roce 1862. V sousedství byl vybudován klášter - Řeholní dům sv. Vojtěch a pokračuje duch kapucínského řádu. Dvojitá funkce kostela - duchovní zázemí kapucínů a místo pro modlitbu návštěvníků - z něho činí důležitý bod pražského náboženského i kulturního života.
Přehled zajímavostí a detaily interiéru
- Jednoduchá obdélníková nezdobená stavba s dvorkem a architektonickým prostorem pro sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů.
- Freska sv. Josefa Pěstouna Páně na čelní stěně lodi.
- Východní čelo lodi s nástěnnou malbou z roku 1862 od Františka Duchoslava.
- Kruchta dodatečně vestavěná na západní straně lodě, zaklenutá trojicí placek.
- Nádvoří atrium s pískovcovými plastikami a kaplemi vrcholně barokní architektury.
