Poznejte místo opředené mnoha pověstmi o zázračných uzdraveních poutníků, kteří využili léčivé vody z tzv. Pavlovy studánky a poprosili o pomoc Pannu Marii. Jedna z vyprávění vypráví, že když proti králi Jiřímu z Poděbrad vytáhl uherský král Matyáš, část uherského vojska se odtrhla a přitáhla za kořistí až k České Třebové. Uhři však zabloudili v roklích a močálech (od té doby nazývaných Uhrovy doly).
Když se obyvatelé České Třebové dozvěděli o vojácích nedaleko města, spojili se s vesničany z okolí, ozbrojili a vytáhli proti nim. Ti vojáci, kteří nezemřeli v močálech nebo hlady, byli pobiti. V bitce zahynul i syn jakési vznešené uherské paní, která potom přijela navštívit místo, kde její syn zemřel, aby viděla jeho hrob a pomodlila se na něm. Před odchodem domů zavěsila na dub obraz Panny Marie. Dřevaři, kteří přišli pracovat do lesa, obraz našli a nevěděli nic o zmíněné události, domnívali se, že obrázek spadl z nebe.
Písemným pramenem k historii kaple na Horách je pamětní kniha, jejíž autoři v ní osvětlují založení a další osudy kaple. Lidé prý odedávna znali moc léčivého pramene na Horách, kterému říkali Pavlova studánka. Při návštěvách pramene vhazovali do vody drobné mince, ale mladík jménem Jakub Pivoňka ty peníze vybíral a propíjel. Za takový hřích byl potrestán tím, že ve dne málo, v noci vůbec neviděl. Poznal, že je to trest boží, a proto obnos, který ze studánky vybral, dal do kostela na svíčky a část vrátil do studánky. Na Horách se pak pomodlil, omyl se vodou a zrak se mu vrátil. Pro mnoho dalších zázračných uzdravení se poutníci rozhodli, že si nad pramenem postaví kapli.
Tesaři, kteří přislíbili práci na stavbě kaple, se rozhodli odejít za lépe placenou prací. Mezi nimi byl i tesař Mikuláš. V noci před plánovaným odchodem měl sen, ve kterém uslyšel hlas, který ho nabádal, aby slib dodržel. Se stavbou kaple se začalo 6. července 1744 a skončilo 23. července 1744. V knize následuje popis celé řady zázračných uzdravení poutníků nejen z České Třebové, ale i z Rybníka, Němčic, Svinné a okolí.
Nejčastěji si věřící léčili nemocné oči a uši, ale také svrab, nemoci kostí, bolesti žaludku, zubů, hlavy a dalších orgánů. Od 40. do 70. let 18. století zde najdeme zprávy o desítkách zázračných uzdravení. Lidé na léčivé účinky pramene na Horách nezapomněli a i nadále přicházeli na místo bývalé kaple k obrázku Panny Marie, který byl prozatímně zavěšen na jedli. V roce 1809 začali představitelé města realizovat přání mnohých poutníků, aby se na Horách postavily lázně a hostinec, kde by se návštěvníci mohli ukrýt před deštěm a přenocovat.
V létě roku 1811 se měl slavnostně pokládat základní kámen nové kaple za přítomnosti vrchního krajského zástupce. Ten však slavnost opustil, když zjistil, že základy byly vykopány bez ohlášení a stavitelé nemají žádné povolení. Základy byly položeny, a veškeré práce na stavbě nové kaple ustaly. Útěk krajského zástupce ze slavnosti obyvatele tak polekal, že po vyzdění základů zůstala stavba opuštěná až do roku 1818. Sice bylo několikrát žádáno o povolení ke stavbě kaple, ale bezvýsledně. A tak se v září 1818 představitelé města v čele s Josefem Müllerem rozhodli zahájit stavbu bez povolení. Stavba byla dokončena už v roce 1819, a to díky pomoci nejen ze strany místních obyvatel, ale i lidí z okolních obcí.
V následujících letech bylo učiněno několik pokusů o dosažení povolení k vysvěcení kaple, ale marně. Teprve královéhradecký biskup Karel Hanl v roce 1837 přijal žádost českotřebovských občanů o vysvěcení kaple na Horách a vyhověl jí. Akt slavnostního svěcení se uskutečnil 7. Obdélná neoklasicistní kaple z roku 1889 byla postavena pro obraz Panny Marie z Re z roku 1729. Po r. 1945, po odsunu německého obyvatelstva, přestala být udržována, a přestože byla od roku 1958 památkově chráněna, zchátrala. Roku 1978 byla opravena, při opravě však ztratila většinu původní výzdoby.
Obdélná plochostropá kaple v neoklasicistním slohu byla postavena pro barokní obraz Panny Marie z Re. Obraz z roku 1729 byl umístěn v bochovském farním kostele sv. Michaela Archanděla a již roku 1750 se zvažovalo, že by měl mít vlastní kapli. Tu však získal až v roce 1889, kdy pro něj byla kaple postavena nedaleko Panského mlýna na břehu Panského rybníka. Po roce 1945, po odsunu německého obyvatelstva, přestala být kaple udržována, a přestože byla od roku 1958 památkově chráněna, postupně chátrala. Na konci sedmdesátých let byla již ve značně zchátralém stavu a v roce 1978 byla celkově opravena. Při této opravě však ztratila většinu původní výzdoby, například zdobný půlkruhový štít nad vchodem či dvoukřídlá dřevěná vrata. V roce 1980 proto byla zbavena památkové ochrany.
Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století (snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic. Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic. První zmínka o Radnicích z roku 1336 uvádí, že byly prodány králem Janem Lucemburským Petrovi z Rožmberka. Najdeme zde řadu památek - zámek (dnes zdevastovaný a nepřístupný), barokní kostel sv. Město je snadno dostupné jak individuální, tak veřejnou dopravou.
Město prochází cyklotrasou a dvěma značenými turistickými trasami. V Javorné se nachází kaple Panny Marie, která má vlastní bohatou historii a poutní tradici. Hlavní oltář Kalvárie byl vytvořen roku 1759 nákladem Jana Nepomuka hraběte ze Šternberka a jeho ženy Josefky. Boční baldachýnový oltář Panny Marie je z druhé poloviny 18. století. Podél cesty ke kapli nechal roku 1760 hrabě Jan Nepomuk ze Šternberka zřídit čtrnáct kamenných sloupů s hlavicemi, na nichž bylo vyobrazeno zastavení křížové cesty. Značně sešlá křížová cesta byla roku 1883 renovována.
Na návsi stojí samostatně jednolodní kaplička obdélného půdorysu s trojbokým závěrem. Omítaná kaplička z lomového kamene na nízkém soklu, se sedlovou střechou pokrytou eternitovými šablonami a zvoničkou nad závěrem. Vstup v jižním průčelí s dvoukřídlými dřevěnými dveřmi. Kaple byla nazývána Silniční kaplí a bývala spojována s poutěmi a vzpomínkami na Marii.
Barokní kaple Panny Marie, nazývaná Silniční kaple (Strassen-Kappele) či Bochovská kaple, byla vystavěna patrně v průběhu 18. století při pravé straně původní cesty stoupající do Bochova asi 700 metrů severně od Javorné. Kaple v této poloze je prvně zachycena na mapách z 18. století. Do roku 1789 spadala kaple farou ke kostelu ve Bochově, poté ke kostelu sv. Martina v Javorné. Na počátku čtyřicátých let 19. století byly kolem kaple vybudovány nové serpentiny okresní silnice, která vedla nově za kaplí. V roce 1873 byla zdevastovaná kaple pravděpodobně díky darům obnovena a znovu vysvěcena. Do roku 1789 spadala kaple farou ke kostelu ve Bochově, poté ke kostelu sv. Martina v Javorné. Po roce 1945 však kaple přestala být udržována a chátrala. Po rekonstrukcích v 20. století byla kaple znovu opravována, avšak s postupem času ztrácela původní výzdobu a byla od roku 1980 mimo památkovou ochranu.
Na konci 70. let byla kaple značně zchátralá a v roce 1978 byla opravena. Při této opravě však ztratila významnou část výzdoby. Poutní kapli navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer a byla postavena nákladem Jana Václava z Bubna a Litic. Spolu s křížovou cestou a poustevnou tvoří dominantu Kalvárie na sever od Radnic. Kaple má jednoduché půdorysné uspořádání a slouží jako historická památka cesty v regionu. Milníky a data spojená s kaplí ukazují na dlouhou a složitou historii místního náboženského života a lidské víry.
