Brtnice, město pod kterou spadá Jestřebí, oslovilo architekta Kubu v roce 1995 na základě vítězného soutěžního projektu. Umístění kaple na okraj vesnické návsi bylo v začátku sporné, ale ukázalo se jako velmi úspěšné. Orientovaná sakrální stavba na půdorysu heraldického štítu nebo člunu působí neotřelým, ale přesto tradičním až archetypálním dojmem.
Architektonické pojetí a materiály
Více než obestavěným prostorem je kaple sochou, kterou je možné obdivovat ze všech stran, a do které je možné vstoupit. Výtvarné uplatnění tu nachází prosté přírodní materiály - mohutné omítané zdivo zdůrazněné hlubokými špaletami otvorů a průčelním hřebínkem, železný zvon, pohledový dřevěný krov se šindelovou krytinou, dřevěná podlaha, masivní dřevěné dveře, kamenná menza a lůžko pod sochou Panny Marie.
Prostor a význam
Kaple je skvělým příkladem kontextuální a zároveň soudobé stavby tolik kontrastující s mnoha extravagantními realizacemi 90. let. Její výraz tvoří spojení tradičního řemesla s moderními tvůrčími prostředky, které umožnilo dialog mezi historickou formou a současnými materiály.
Vzniklý útvar se soustřeďuje na to, že samotná kaple je více než samotná hmota prostoru - je to socha, do které lze vstoupit a ze které se otevírá pohled ze všech stran. Umístění a orientace stavby již od počátku určovaly její charakter a působení v kontextu vesnické návsi.
Výtvarná řešení vycházejí z jednoduchosti a zároveň působivé hmoty: mohutné omítané zdivo je rámováno hlubokými špaletami a doplněno průčelním hřebínkem, který vytváří vizuální rytmus a připomíná heraldický prvek povahy půdorysu kaple.
Specifický materiálový jazyk - dřevěný krov, šindelová krytina a masivní dřevěné dveře - podtrhuje přirozenost stavby a její vztah k okolní krajině. Kamenná menza a lůžko pod sochou Panny Marie dodávají kapli plnohodnotný slavnostní ráz a pevnou hmotu.
Historický a společenský kontext
Kaple představuje kontextuální a zároveň soudobou realizaci, která reaguje na prostředí vesnické návsi a na duchovní potřeby komunity. Snahou architekta nebylo jen vytvořit prostor pro bohoslužby, ale i vytvořit prostor, který se stává součástí každodenního života lidí a jejich vzpomínek.
Sixtus IV., Michelangelo a konkláve: stručná historie Sixtinské kaple
Vizuální a prostorový efekt
Při pohledu na kapli z různých úhlů se odhaluje její charakter jako sochy, která umožňuje procházet skrze ni a vnímat světlo a ticho uvnitř. Tím se její duchovní význam zhmotňuje v konkrétní, hmotné podobě a zároveň zůstává otevřený různým interpretacím.
V konečném důrazu je kaple příkladem, jak lze spojit tradiční stavební prvky s moderním vyjádřením a vytvořit plastickou sakrální architekturu, která vydrží jako reference pro budoucí generace. Její výstavba ukázala, že podobně jako u heraldického štítu či člunu, i zde funkcionalita a symbolika jdou ruku v ruce.
Možnosti prezentace a doprovodné prvky
V časech značící radikální kýče 90. let se jedná o ukázku, která ukazuje, že kontextuálnost a soudobost mohou koexistovat bez nutnosti recyklovat extravagantní vizuální figury. Kaple tak poskytuje inspiraci pro možné budoucí přístupy k sakrální architektuře na vesnicích.