Kaple sloužila jako pokladnice korunovačních klenotů: historie, bezpečnost a současné vystavování

Přehledný příběh korunovačních klenotů a jejich uložení od středověku po současnost ukazuje, jak významné symboly Českého království prošly spletitou cestou bezpečnosti, přemísení a ochran.

Současné uložení a současná expozice

České korunovační klenoty jsou od dnešního večera znovu bezpečně uloženy v Korunní komoře nad Svatováclavskou kaplí v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V uplynulých dvou týdnech je návštěvníci mohli denně vidět v rámci výstavy Tajemná síla kamenů ve Vladislavském sále Pražského hradu. Dveře do Korunní komory se za pomoci sedmi klíčníků otevřely po více než roce v pondělí 16. září. Pro veřejnost byla výstava otevřena od úterý 17. do pondělí 30. Poslední návštěvníci si mohli instalaci klenotů prohlédnout do dnešních 17 hodin. Následně byly klenoty přeneseny do Svatováclavské kaple, odkud byly po slavnostním ceremoniálu znovu vyneseny do Korunní komory.

Obecně lze říci, že poklad je ve Svatováclavské kapli ve Svatovítské katedrále za dveřmi se sedmi zámky na sedm různých klíčů v trvale nepřístupném prostoru Korunní komory. V ní jsou v trezorové skříňce, rovněž pod sedmi zámky, uloženy české královské korunovační klenoty. Níže vypisujeme všechna opatření, která v souvislosti s korunovačními klenoty byla přijata.

Současná struktura držitelů klíčů a bezpečnost

Držitelé sedmi klíčů potřebných pro vyzvednutí korunovačních klenotů z Korunní komory katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha tvoří dnes podle slavnostního prohlášení prezidenta republiky a arcibiskupa pražského ze dne 24. května 2010 Radu. Členství v Radě je čestná funkce. Konkrétní přehled současných bezpečnostních opatření není z důvodu ochrany zveřejněn. Obecně jde o to, že klenoty jsou trvale uloženy ve svatováclavské kapli, uzamčené pod sedmi zámky v pokladní skříni.

Korunovace už nadále neprobíhají, ale klenoty se veřejnosti pravidelně otevírají téměř každý rok ke dni české státnosti a svátku sv. Václava. Korunovální klenoty bývají vystaveny zpravidla deset dní ve Vladislavském sále Pražského hradu. Ke korunovaci už nikdy nebyly použity, ale zlatá tradice uchování a ochrany žije dál.

Kde a jak vznikla kaple a Karlštejn jako bývalá pokladnice

Karlštejn, zřízený Karlem IV. jako posvátná pokladnice, měl sloužit i jako sídlo a místo pro důležitá jednání. Hrad Karlštejn byl vybudován na počátku 14. století a jeho kaple sv. Kříže ve Velké věži sloužila jako nejposvátnější prostor; koruna, žezlo, jablko a další insignie byly v kapli uloženy a chráněny. Kaple svatého Kříže byla vysvěcena roku 1365 a její stěny byly pokryty zlatem a drahými kameny; klenba byla zdobena skleněnými čočkami, aby vyvolala iluzi nebeské oblohy. Desky Mistra Theodorika představují 129 deskových obrazů, které tvoří jedinečný relikviář.

Historie Karlštejna ukazuje, že kaple a hrad byly navrhovány jako jedinečná duchovní a materiální rezervní pokladnice. Stavba a promyšlená architektura s vertikální strukturou symbolicky stoupá od světské moci k nebeskému; Císařský palác, Mariánská věž a Velká věž spolu vytvářejí výškovou řadu, kde nejposvátnější prostor sídlí ve Velké věži, která byla nejlépe chráněnou částí hradu. Karel IV. spolupracoval s Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem, čímž vznikla mimořádně vyspělá gotická architektura. Hrad sloužil jako vzor pro moudré uspořádání a ochranu pokladů, a to i během válečných období a politických krizí.

Historické osudy korunovačních klenotů

Říšské korunovační klenoty byly na Karlštejně uloženy mezi roky 1350 a 1421 a symbolizovaly kontinuitu moci římského císaře. Českými korunovačními klenoty se zabývá více etap; nejstarší Svatováclavská koruna byla zhotovena pro korunovaci Karla IV. v roce 1346. K lenoto-uložení do Vídně a návratům do Prahy docházelo v průběhu 16. a 17. století; v době třicetileté války a po Bílé hoře docházelo k přesunům, evakuacím a změnám v uložení. Po 18. století došlo k definitivnějšímu umístění v Korunní komoře na Pražském hradě, kde zůstávají dodnes pod sedmi klíči.

V období 19. století byla situace v rovině politické a kulturní změny; v roce 1861-1867 probíhala jednání o novém uschování a následném rozdělení klíčů mezi představitele vlády, zemských orgánů, církve a měst. V roce 1866 byly klenoty dočasně převedeny do Vídně, aby se při válečném stavu neohrozily, a nakonec byly trvale umístěny ve Svatovítské katedrále roku 1867-1868. Od té doby zůstávají v korunní komoře nad kaplí Svatého Víta, kde jsou chráněny sedmi klíči a sedmi zámky. Po staletí však zůstávají symbolem české státnosti a národní identity.

Současné návštěvní zkušenosti a doplňkové objekty

České korunovační klenoty se veřejnosti dnes ukazují jen při zvláštních příležitostech; nicméně od roku 2024 jsou každoročně vystavovány ke dni svatého Václava na Pražském hradě. Výstava Tajemná síla kamenů doplnila holografickou animací původní barevnost koruny a umožnila návštěvníkům vidět korunu v její původní podobě. V roce 2025 výstava nesla podtitul České korunovační klenoty: Poklad v temnotě a vyprávěla osudy klenotů během druhé světové války. V roce 2026 bude výstava nazvána Habsburkové 500 a sleduje dlouhou historii klenotů od Karlštejna až po současnost.

Součástí expozice jsou i další předměty spojené se správou a ochranou klenotů, například historické klíče strážců archivu a korunovačních klenotů. V rámci trasy návštěvníkům doporučujeme projít Královskou cestu po Královské cestě, která vede z Prahy na Hrad a nabízí spojení s historií a významnými místy, kudy procházely korunovační průvody.

Klíčové souvislosti a shrnutí

Svatováclavská koruna, královské žezlo, koruna, kožená pouzdra, poduška pod korunu a korunovační plášť s doplňky jsou součástí bohaté sady korunovačních klenotů. Koruna patří mezi nejstarší evropské klenoty a její historie odráží vývoj českého státu a jeho symboliky. Karlštejn zůstal do jisté míry symbolem státního pokladu, ale skutečné uložení klenotů a jejich ochrana zůstaly po staletí spojeny s Pražským hradem a Svatováclavskou kaplí.

tags: #kaple #slouzila #jako #pokladnice #kurunovacnich #klenotu