Zlatá Koruna Monastery se nachází asi 8 km od Českého Krumlova a je z velké části středověkého původu s barokními úpravami. Klášter byl založen roku 1263 Přemyslem Otakarem II. a původně nesl název Svatá Koruna, podle relikvie trnu z Kristovy koruny uložené v krystalové schránce, která pojmenovala zdejší opatství na Svatou (Trnovou) Korunu. Otevírá se veřejnosti a je spravován Národním památkovým ústavem, chráněn jako národní kulturní památka.
Historická vesnice u Zlaté Koruny obsahuje další gotické stavby, včetně Kostela svaté Markéty. Samotný klášterní komplex zahrnuje chrám Nanebevzetí Panny Marie, kapli Strážných andělů a farní kostel svaté Markéty. Hlavní prohlídkový okruh Klášter a kostel zavede návštěvníky do přízemí malého konventu, unikátní gotické patrové kaple Andělů Strážných, velkého konventu a kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího chrámu na jihu Čech. Prohlídkový okruh Opatská kaple ukáže soukromou kapli hlavního představitele kláštera s vystaveným originálem gotického obrazu místní patronky - Zlatokorunské madony.
Klášter Zlatá Koruna má za sebou bohatou historii, která odráží politické i náboženské proměny regionu. Založení kláštera mělo dvojí důvod: duchovní a politický. Zakladatel věnoval Zlaté Koruně rozsáhlé pozemky, což klášteru umožnilo velký rozkvět ve 14. století. Sláva Zlaté Koruny pohasla během husitských válek; rok 1420 se psal krutými událostmi, když husité budovy zapálili a klášter byl značně poškozen. Mniši proto klášter na 17 let opustili a Rožmberkové, sídlící v nedalekém Českém Krumlově, klášterní statky uchvátili a nikdy je svému původnímu majiteli nevrátili.
Po Třicetileté válce, kdy klášter trpěl pobyty vojsk a rabováním, se Zlatá Koruna vzchopila a ve druhé polovině 17. století se počítala mezi vzorové kláštery české a moravské cisterciácké provincie. Vzestup pokračoval i v 18. století, zejména v druhé polovině, za opata Bohumíra Bylanského, který usiloval o duchovní i hmotný rozvoj. Založil školu pro děti místních poddaných s moderními výukovými metodami, nechal vyzdobit interiéry v rokokovém slohu a upravil klášterní zahrady.
Roku 1785 byl rozvoj kláštera náhle ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. Budovy poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (1787), kteří je pronajímali pro průmyslové provozy, zejména slévárnu a strojírnu, jež poškodily klášterní architekturu. V letech 1947 byl klášter zkonfiskován na základě zákona Lex Schwarzenberg. Od roku 1979 do 2000 byl spravován Státní vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích a nyní jej spravuje Národní památkový ústav.
Současná prohlídková trasa Klášter a kostel zavede návštěvníky do přízemí konventu, do gotické kaple Andělů strážných, do velkého konventu a do chrámu Nanebevzetí Panny Marie, největšího chrámu na jihu Čech. Expozice Místa setkávání mapuje literární dění na jihu Čech a na česko-rakousko-německém pomezí od středověku do současnosti.
Další informace, které dodávají kontext, zahrnují i charaktery a názory návštěvníků: „Svatá Koruna“ si uvádí, že cesta k klášteru stojí za to hledat vstup, a samotná prohlídka spolu s průvodcem bývá velmi působivá. Vznik relikvie trnu a legenda o založení kláštera odráží spojení náboženského významu s politickým záměrem tehdejšího panovníka.
Klášter Zlatá Koruna se nachází v katastru obce Zlatá Koruna, a hlavní prohlídkový okruh zahrnuje chrám Nanebevzetí Panny Marie, Kapli Strážných andělů a další klášterní prostory. Expozice a prohlídky jsou připraveny pro různé návštěvnické potřeby, včetně prohlídek bez průvodce. Parkování a dostupnost jsou součástí návštěvnické infrastruktury, stejně jako možnost prohlídek v kontextu regionální historie a literárního dění v jihozápadních Čechách.