V časech baroka vznikla kaple Navštívení Panny Marie (stavba 1851-1854) a novorománská stavba kaple Navštívení Panny Marie z roku 1851 až 1854 v Tupesích, které spolu se staršími kaplemi a kostely tvoří bohatý obraz o náboženském a sociálním životě regionu. Původně barokní kaple sv. Václava z roku 1736 byla rozšířena a opravena novorománsky v roce 1882, čímž získala dnes známé půdorysné a výzdobné uspořádání. Název a tradice kaple se váže ke knížeti a světci Václavovi, který je považován za patrona kněžesu a je spojován s významnou ikonografií a symbolikou spojenou s Přemyslovci.
Architektura a stavební vývoj
Kaple je obdélná s obdélným presbytářem a zaoblenými nárožími, členěná obloučkovým vlysem a lizénami. V průčelním rizalitu je polokruhový portál a kruhové okno. Presbytář i loď jsou sklenuty plackou. Na střeše je otevřená zvonička s kamennou polopostavou sv. Václava. Interiéry i exteriéry odrážejí dlouhodobé úpravy a rekonstrukce, které v 19. a 20. století doplnily původní gotické a barokní prvky.
Oltářní obraz sv. Václava namaloval v Praze působící malíř Josef Mathauser (1846-1917), rodák ze Staňkova na Domažlicku. Při rekonstrukci kaple v roce 2014 byly objeveny a restaurovány nástěnné malby z roku 1904, čímž se doplnila vizuální a ikonografická výbava prostoru. Na levé straně kaple je nad mramorovou deskou s pamětí obětí 1. světové války umístěna socha sv. Václava, držící knížecí korunu a praporec s maltézským osmihrotým křížem, což odkazuje na historické řády a symboliku spojovanou s kulturní identitou regionu.
Detaily ikonografie a symbolů
Na oltářním obraze je zobrazena svatováclavská orlice na stříbrném štítu s plaménky, a křídla jsou poseta jetelovými lístky, znakem českých knížat a králů z rodu Přemyslovců užívaným do roku 1253. Zobrazení sv. Václava odráží pohled na knížete a světce jako spojení politické a duchovní moci tehdejšího českého státu.
Okolí kaple doplňuje novobarokní zvonička z roku 1802 a freska rytíře-knížete sv. Václava na bílém koni na zdi prameniště Ouvalky. Rytíř symbolizuje ideál bojovníka a křesťana; bílý kůň je v germánských a slovanských tradicích posvátným symbolem. Freska má tvar podkovy s ornamenty a v pozadí je Budeč s nejstarší slovanskou školou.
Kněževsi a vztah k místní kultuře
V Kněževsi byly původně dva barevné freskové obrazy, z nichž druhý podle povětrnostních vlivů poškozen a od roku 2002 se na budově staré zájezdní hospody nenalézá. Kaple Navštívení Panny Marie byla postavena mezi lety 1851 a 1854 na místě starší dřevěné zvonice a je realizována v novorománském slohu z pískovcových bloků. Uvnitř kaple se nachází oltář z roku 1853, nástěnný obraz Navštívení Panny Marie, obrazy svatých, křížová cesta a několik soch.
Stavba kaple měla několik významných fází a rekonstrukcí: v Tupesích proběhla výstavba a vysvěcení v letech 1851-1854; morový kříž byl v roce 1946 přemístěn ke čelní zdi kaple; dvě významné rekonstrukce se uskutečnily v letech 1986 a 1992. Ve věži kaple je umístěn zvon z roku 1935, ulitý zvonařem R. Manouškem v Brně.
Hlavní stavby a jejich výstavy
Impozantní trojlodní stavba v barokním slohu se vynořuje nad historickým jádrem města z pohledu z Jeseníku a odráží historické dějiny regionu. Dějiny kostela sahají pravděpodobně do 60. let 13. století; první nepřímé zmínky jsou z roku 1339 a 1376-1377. Kostel byl vybudován jako trojlodní stavba v raně gotickém slohu a postupně probíhaly další přístavby. Po roce 1467 byl opevněn jako náhrada za zničení hradu Edelštejna.
Roku 1740 byla na severní straně presbytáře vystavěna nová sakristie s oratoří a v roce 1748 byl kostel vysvěcen. V 18. století došlo ke zřízení několika významných kaplí a k dovybavení; během požáru města 17. 7. 1699 shořela střecha, 5 oltářů a varhany; zničil se i starý krucifix a roztavil zlatý zvon. Generální opravy proběhly v letech 1974-1976, která zahrnula natření střechy a opravu omítek; v roce 1912 byl položen nový obklad a dlažba z umělého mramoru; instalováno bylo elektrické osvětlení a postaveny nové boční oltáře. Kostel má obdélnou loď, odsazený pravoúhlý presbytář a apsidálně ukončenou sakristii na severní straně; ve východní zdi stojí nejstarší náhrobní deska z roku 1649 patřící Johannu Zottmantlovi, starostovi Zlatých Hor.
V současnosti je barokní interiér doplněn nástěnnými malbami z roku 1900 a významnými sochařskými díly, které odrážejí kontinuitu náboženské kultury regionu. Do kostela se vstupuje gotickým portálem na jižní straně lodi; sakristie je osvětlená jedním románského charakteru okénkem a strop lodi je plochostropý, presbytář s křížovou žebrovou klenbou je oddělen hrotitým vítězným obloukem. Interiér sakristie má valenou klenbu a věže trámové stropy.
K současnému významu a kulturním dění
Kněževsi a širší region jsou spojeny s konáním každoročního svatováclavského posvícení, které odkazuje na tradiční kult Václava a jeho historickou roli v českém státě. Místo tak představuje významný spojovací bod mezi historickou architekturou, náboženským životem a místní komunitou, která udržuje tradice a kulturní odkaz napříč staletími.
