Samotná obec leží v úrodné oblasti nejjižnějšího cípu Hané, v nadmořské výšce pod 200 metrů. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl dokončen v roce 1887. Pozoruhodná terénní rozmanitost tak lákala do zdejšího kraje obyvatele už v dávných dobách. I díky výzkumům místního nadšence, učitele Antonína Teličky víme o existence opevněného hradiště v lokalitě Hradisko nad vesnicí. Samotné Hradisko je odděleno výrazným příkopem od okolního terénu, ten však nechal vybudovat císařský generál Gallas, když zde očekával útok švédského generála Torstensona v roce 1643. Pravěké nálezy byly objeveny níže pod tímto místem. Nejstarší datované objevy zasahují do doby bronzové.
Samotná vesnice prozrazuje své stáří tvarem návsi, která se zužuje do místa, kde byla brána, kterou se dala obec uzavřít. Historický místopis země moravskoslezské z roku 1938 uvádí, že v roce 1265 věnoval Přemysl Otakar II. Křenovice Herbortovi z Fulštejna. Současné prameny však jako první zmínku uvádějí tu z roku 1322, kdy Záviš z Potštátu prodal polovinu vsi olomouckému arcibiskupovi Konrádovi. Ten ji poslední vůlí z roku 1326 odkázal metropolitní kapitule u sv. Václava v Olomouci. Druhou půlku obce roku držel 1349 Záviš z Bojanovic, který ji rovněž převedl do majetku kapituly. Pramen vody pod kaplí sv. Anny už dnes ke stálému požívání vhodný není.
Za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa byla obec Prokopovými straníky zcela zničena. V roce 1496 olomoucká kapitula obdařila ves Křenovice pečetí a právem pečetit černým voskem. Toto právo roku 1525 potvrdil král Ludvík. Je to patrně nejstarší dochovaná zpráva o vesnickém znaku na Moravě. Dnes má obec ve znaku dva zkřížené křenové listy i s kořeny. To je důkaz, že křen stál také u pojmenování vesnice. Součástí olomoucké kapituly obec zůstala až do konce patrimoniální správy. Poté byla součástí kojetínského okresu. Do Kojetína byla obec rovněž přifařena.
V roce 1887 zde byl dokončen novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého a o rok později založen hřbitov a fara. Škola byla ve vesnici už před rokem 1788. Roku 1849 koupila obec palírnu a upravila ji na školu novou, neboť dosavadní nedostačovala. Roku 1883 byla rozšířena na dvojtřídní a pro ni byla roku 1885 postavena nová školní budova. Byla zde i Hospodářská pokračovací škola chlapecká. Dnešní Odborné učiliště navazuje na tradici křenovické hospodářské školy.
Z památek, kromě kostela a Hradiska, můžeme zmínit i kapli s hrobkou Voždů na hřbitově, několik křížů a pak zejména kapli a pramen sv. Anny na Korábě. Kaple byla postavena v roce 1832 na poděkování za konec cholerové epidemie, která se rozšířila na Kojetínsku po povodni v roce 1830. Zdejší voda prý zachránila šestnáctileté děvče před smrtí, a i dále prý pomáhala proti průjmům. Byl zde umístěn obraz sv. Anny a později postavena kaple. Ta stála až do roku 1974, kdy bouře vyvrátila jednu z lip v okolí a kapli pobořila. Poté byla postavena znovu a opět opravena v devadesátých letech.
Zveřejněno: neděle, 06. Kostel byl postaven koncem 17. století ve střídmém, téměř nedekorativním barokním slohu. V letech 1912-1913 byla upravena sakristie a přistavěna předsíň. Jednolodní stavba s mírně obdélnou lodí je zakončena presbytářem na půlkruhovém půdorysu. Jižní i severní stěnu lodi prolamují trojice půlkruhově zakončených oken, jejichž ze stěny vystupující lomené suprafenestry jsou nejvýraznějším zdobným prvkem kostela. K severní stěně lodi je přistavena sakristie, k západnímu průčelí pak přiléhá předsíň. Loď a sakristie jsou plochostropé, zatímco presbytář je zaklenut jedním polem křížové klenby a konchou. Barokní a novobarokní zařízení kostela, hlavní oltář, dva boční oltáře s obrazy a sochami, kazatelna a křtitelnice, bylo velmi ochuzeno krádežemi a poškozením po r. 1990. Na místě současného kostela stávala dřevěná kaple sv. Anny, a to nad studánkou, v níž se údajně tato světice zjevila. Přicházelo sem mnoho poutníků a nemocní se uzdravovali zdejší vodou.
Tu užíval mj. také otec českého dějepisu František Palacký pobývající často u svého zetě na zámku v blízké Malči, který si ji dával zasílat i do Prahy. V průběhu 17. století byla na místě dřevěné kaple vystavěna kaple zděná. Ta byla později, nejspíše koncem 17. století, byty cz. Cihly, z nichž je kostel postaven, byly páleny v blízkém Přemilově a dopravovány do Modletína na hřbetech dvou velbloudů. Kostel spadal pod duchovní správu v Libici nad Doubravou. Když pak později p. Adler vystavěl lázeňský dům nazvaný Dolejší stavení a lázeňských hostí přibývalo, byl do Modletína povoláván na delší dobu kněz, nejčastěji z kláštera v Chrudimi, který zde konal bohoslužby. V roce 2008 došlo ke sloučení s římskokatolickou farností Chotěboř.
Kaple byla postavena v roce 1832 na poděkování za konec cholerové epidemie, která se na Kojetínsku lavinovitě rozšířila po záplavě v roce 1830. Pramen na křenovském obecním pastvisku byl „chráněn vojskem před užíváním. Děvče šestnáctileté, stížené cholerou, žádalo vody odtamtud. Bráněno jí v tom, konečně voda potají zaopatřena a průjem po ní ustal." Mělo se tak stát právě o svátku sv. Anny. Rychle se to rozkřiklo, prý „až z Brna dojížděli, chtěli kupovati. Postavena obcí kaplička. Voda proslavena a používána při průjmech k zastavení."
Původní obraz sv. Anny ve výklenku ve zdi kaple trpěl vlhkem, proto byl v roce 1912 darován Annou Benešovou, vnučkou oné uzdravené dívky, dřevěný reliéf s obrazem sv. Anny s Marií od firmy Insam a Reinoth v Gródenu. V roce 1974 bouře vyvrátila lípu, která památkově chráněnou kapli silně poškodila. Na podzim roku 1976 byla kaple zvětšena a prakticky od základů znovu postavena. Původní reliéf sv. Anny nahradil obraz od neznámého malíře. Stavbu zabezpečovala hlavně Marie Bradová s manželem Aloisem. Dřevěné obložení zhotovil místní stolař Josef Váňa. U kaple stojí kamenný kříž, který nechala na místě staršího dřevěného kříže postavit vdova Františka Gremlicová z č. p. 102 na přání svého nemocného jediného syna Petra (+1910). Kříž je ozdoben reliéfem Matky Boží Křtinské. Na podstavci má nápisy: „Kdo nebéře na sebe kříže svého a nenásleduje mne, není mne hoden. Matouš 10, 38“ / Ke cti a chvále Boží věnovala rodina Gremlicová 1911." Kříž zhotovil sochař František Smýkal z Kojetína. Slavnostní svěcení provedl místní p. farář Vincenc Lázeňský s vrchoslavickým p. farářem P. Františkem Halou 30. července 1911. Slavnost začala 14.30 v místním kostele, odtud se šlo s korouhvemi a družičkami průvodem na Koráby. Na místě proběhlo vlastní svěcení, uctění kříže od shromážděného lidu za zvuků několika písní, např. Tisíckrát buď pozdravený... svatý kříži s doprovodem hudby Štefanovy kapely a slavnostní kázání o sv. kříži vrchoslavským p. farářem. Shromáždění se pak seřadilo v průvodu a s písní Máti páně nastoupilo zpáteční cestu do kostela. Zde následovalo Te Deum a sv. požehnání. Po slavnosti byly rozdávány pamětní obrázky p. farářem a kostelníkem Janem Horákem. Ještě zhruba před 30 lety byl pramen na jiném místě o cca 30 m výš od kaple, voda tekla z výšky cca 1 m ze železné trubky průměru asi 30 cm, zasazené kolmo do země.
Plány na využití silného pramene pro Křenovice, případně Kojetín, nebyly realizovány. Voda měla vysokou kvalitu a mimo občerstvení rolníkům, jejich pomocníkům a příležitostným návštěvníkům, se používala na ředění slivovice mj. i z místní pálenice. Z prohlubně za pramenem brávali vodu hasiči a sezónně následníci rolníků družstevníci. Nyní je mírně železitý pramen civilizačně znehodnocován dusičnany a do slivovice se již nehodí. V době dobrovolného správcovství Oldřicha Svačiny tento přesunul potrubím vývod původního pramene asi o 30 m níž pod kapli. Oldřich Svačina, velmi pracovitý člověk, zveleboval také okolí tohoto místa, zvaného Koráb. Vysázel mj. březovou alej od štátule po kapli. Zvelebil i druhý pramen, který je cca 200 m dál v lokalitě Skály. Okolní oblast Oldřich Svačina nazval Ranč Amerika. Do tohoto přírodního ráje a dál do Syrovátky - celé oblasti se říká Skály - vodil hovězí dobytek z velkokapacitního kravína přes cestu podél potoka Korábka a dále nad hájek s kaplí.
Jedenkrát ročně se u kaple dle tradice v období svátku sv. Anny (26.7.) koná pobožnost, nebo mše sv., dle propozic místního duchovního správce. Památky našich předků a okolí na Korábě nyní dle svých myšlenek upravuje Obecní úřad Křenovice za pomoci Jana Ohlídala st. Je zde vytvořeno příjemné místo, lákající k odpočinku a snad i zamyšlení, proč naši předkové tvořili takovéto hodnoty? Pramen u kaple sv. Anny v Křenovicích by za určitých podmínek mohl být označován za pramenitou vodu s parametry vody kojenecké. Bohužel jsou jisté skutečnosti, které tomuto označení brání. Podle laboratorních rozborů vyhotovených v létě roku 2016 jsou překročeny limity amonných iontů a železa. Zvýšený obsah železa zdraví škodlivý není, neboť jeho množství se pohybuje v rozmezí, které odpovídá normám pro vodu pitnou. Nepříznivý je však podíl amonných iontů, v tomto případě je limit pro pitnou vodu překročen dvojnásobně.
Zvýšený podíl amonných iontů je primárně způsoben zemědělskou činností. Přehnojení okolní půdy a silná koncentrace dusíkatých hnojiv v půdě má za následek průsak do spodních vod a její kontaminaci. Dle vyhlášky je voda z pramene u kaple sv. Anny nepitná. V minulosti se voda používala na ředění pálenky. V současnosti to možné není, ať již z důvodu výše popsaného, tak z důvodu neestetického zakalení pálenky. Tento zákal způsobuje tvrdost vody, která se pohybuje na horním limitu stupně tvrdá. Původní obraz sv. Anny ve výklenku kaple trpěl vlhkem, proto byl v roce 1912 darován dřevěný reliéf s obrazem sv. Anny s dítkem Marií od firmy Insam a Reinoth v Gródenu.
V roce 1974 bouře vyvrátila lipu u kaple, což kapli silně poškodilo. Na podzim roku 1976 byla kaple zvětšena a prakticky od základů znovu postavena. Původní reliéf sv. Anny nahradil obraz od neznámého malíře. Stavbu zabezpečovala hlavně Marie Bradová s manželem Aloisem. Dřevěné obložení zhotovil místní stolař Josef Váňa. U kaple stojí kamenný kříž, který nechala na místě staršího dřevěného kříže postavit vdova Františka Gremlicová na přání svého nemocného syna Petra. Kříž je ozdoben reliéfem Matky Boží Křtinské. Na podstavci má nápisy: Kdo nebéře na sebe kříže a Matouš 10, 38. Ke cti a chvále Boží věnovala rodina Gremlicová 1911. Kříž zhotovil sochař František Smýkal z Kojetína. Slavnostní svěcení provedl místní p. farář Vincenc Lázeňský s vrchoslavickým p. farářem P. Františkem Halou 30. července 1911. Slavnost začala v kostele, odtud průvodem na Koráby. Slavnostní svěcení, uctění kříže a Te Deum následovalo zpět v kostele.
Další kapitoly historie a aktuální péče o kapli a pramen spravuje obecní úřad s pomocí místních občanů. Obecní úřad Křenovice pokračuje v úpravách okolí, které atraktivně doplňují místní památky a nabízejí prostor k odpočinku a zamyšlení nad odkazem našich předků.