Barokní sousoší archanděla Rafaela, anděla Strážce s malým Tobiáškem, pochází z první poloviny 18. století, z období, kdy v Sobčicích působili valdičtí kurtiziáni. Trojboký podstavevec je zdoben reliéfy sv. Floriána, sv. Václava a sv. Jiří. Rybník Náklaďák se nachází na okraji lesa u kovačské hájovny. Od hráze rybníka se nabízí výhledy na Konecchlumí a Mlázovický chlum.
Chomutice - první písemná zmínka o obci je datována rokem 1339, kdy se dle záznamu v Zemských deskách připomíná, že držitelem dvora Přešek z Chomutic. Pozdějším držitelem byl vladyka Martin z Chomutic, od něhož koupili sousední dvůr pánové z Radče (nynější Obora). Na Radči je roku 1318 dokladován Zbud z Radče a asi v polovině 14. století se zde objevují další souvislosti s místní správou a dvory.
Chomutice - kostel sv. Dionýsia, dominantní stavba obce, byl postaven v letech 1780-83 jako náhrada za dřevěný kostel, jenž na chomutické návsi stával již ve 14. století. Zajímavostí kostela je neorganické spojení oválné, pozdně barokní hmoty s přísně klasicistním průčelím s věží. Vnitřní zařízení kostela pochází z druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století.
Konecchlumí - kostel sv. Petra a Pavla, dominantní krajinný prvek, byl postaven v letech 1728-29 na místě původního gotického kostela. Sobčice - kostel sv. Jana Nepomuckého je prvně zaznamenán v roce 1384. Během husitských válek byl vyrabován a následně opuštěn. Současný pozdně barokní kostel byl postaven, v místech původního kostela, v letech 1761-77.
Přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1956, se nachází na severozápadním okraji obce Kovač. Sobčický zámek stojí na místě původní tvrze, jejímž pánem byl v roce 1373 zeman Vaněk ze Sobčic. Do podoby zámku byla tvrz přestavěna za doby Albrechta z Valdštejna v letech 1630-34.
Sobčice - sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na vysokém sloupu, byl vytvořen pravděpodobně některým z žáků Matyáše Bernarda Brauna. Dle farní kroniky dílo pochází z roku 1729. U sloupu se nacházely dvě památné lípy, dodnes se dochovala lípa mladší, která byla vysazena zřejmě v době realizace díla. Sobčice žst.
V celku nenáročná a pohodová trasa s jediným, ale táhlým stoupáním na Mlázovický chlum, po kterém následuje dlouhé, ale mírné klesání. Cesta začíná (nebo končí dle výchozího místa) u žst. Kaple sv. Anny stojí u místního hřbitova na návrší za obcí při průjezdní komunikaci. K drobné barokní kapličce byla přistavena vyšší klasicistní loď s vysokou sedlovou střechou a hranolová věž s jehlancovou střechou završenou křížem. Při obnově kaple byl ponechán obnažený, kamenicky opracovaný pískovcový sokl, podél vnějšího líce základového zdiva byla instalována nopová folie se štěrkovým zásypem, dešťová voda ze svodů je svedena do kanalizace.
Na hřebeni střechy barokní kapličky, která tvoří závěr kostela, je sanktusník s jehlancovou střechou završenou opět křížem. Do kaple se vstupuje v podvěží, kamenné stupně jsou pískovcové, předložené. Pravoúhlý vchod je orámován klasicistním profilovaným pískovcovým portálem. Nad vstupem je ve štuku provedené vročení “L. P. 1902”. Vstupní dveře dvoukřídlé, dřevěné, s obdélnými průzory ukončenými segmenty ve spodní a horní části, dveře zdobeny kazetami. Nad vročením ve štuku je kruhové okénko se skleněnou výplní, další kruhové osvětlovací průzory taktéž po stranách věže. Patro věže v průčelí se sdruženými obdélnými okny segmentově zakončenými, okna kryta dřevěnými žaluziemi. Korunová římsa je jednoduše profilovaná, fasáda stavby hladká. Závěr kostela má oválná okna, v lodi obdélná okna segmentově zaklenutá.
- Kaple sv. Anny jako výchozí bod pro procházku Sobčicemi a Kovačemi.
- Historické souvislosti: baroko a klasicismus na sakrálních stavbách regionu.
- popsání poutních míst a jejich spirituální význam pro místní obyvatelé.
Infobox s vyobrazením kaple a okolní krajiny: kaple sv. Anny, klasicistní loď, barokní sanktusník, pískovcové detaily, barokně-klasicistní průčelí.
Kostely a poutní místa - Kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího
Další poznámky k architektuře a proměnám území
Kaple sv. Anny v Sobčicích je určující bod pro cestu z železniční stanice. Zástavba v okolí ukazuje proměny od původních tvrzí k pozdně barokním a klasicistním prvkům.
Tematicky se propojuje s kostely v Chomuticích, Konecchlumí a Sobčicích, které sdílejí období přestaveb v 18. století a počátku 19. století, stejně jako tradiční využití krajiny pro duchovní i civilní potřeby obyvatel regionu.
V textu se objevují poznámky o kulturní historické vrstvě: zámek Sobčice na místě tvrze z konce 14. století, rekonstrukce v době vlády Albrechta z Valdštejna, a sochy na sloupech, které vznikaly pravděpodobně v dílnách žáků Matyáše Bernarda Brauna.
Pro turisty je charakteristická kombinace klidné nature a kostelních památek s výhledem na okolní kopce a lesnaté stráně, která nabízí možnosti krátké procházky i důkladnější poznávání historie regionu, včetně výhledu na Mlázovický chlum z hráze rybníka Náklaďák.