Již více než dvě stě let dominuje koryčanskému panoramatu kaple svatého Floriána. Majitel panství, poslední z rodu Horeckých, dal postavit na nedalekém kopečku kapli, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi. Než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli. Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic. Na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných moždířů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. Už během první světové války bylo od této tradice upouštěno. Zato po válce okolí kaple ožilo nebývalým ruchem. Ve stínu staletých lip scházela se tu mládež, která si zpěvem a družnou zábavou vyplňovala svůj volný čas. Od jara až do zadumaného podzimu nesla se do ulic tichá píseň mládí jako ukolébavka těm, kdož na zápraží svých domů po celodenní práci odpočívali. Posléze se zde konaly bohoslužby jen v den svatého Floriána. Kaple stojí ve stínu staletých lip a její vybavení vedle skromného oltáře tvoří jen zmíněný oltářní obraz sv. Floriána.
Kaple svatého Floriána byla na malém návrší nad městem Koryčany postavena v první polovině 18. století majitelem panství, jímž byl v té době poslední představitel rodu Antonín Emerich Horecký z Horky. Důvodem výstavby malé kaple byl požár, který roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí a jelikož se oheň rychle rozšířil, padla mu za oběť většina budov na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Zmíněný šlechtic proto dal postavit kapli na nedalekém kopečku, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi. Než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli. Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic. Na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných possívelřů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. Už během první světové války bylo od této tradice upouštěno. Zato po válce okolí kaple ožilo nebývalým ruchem. Ve stínu staletých lip scházela se tu mládež, která si zpěvem a družnou zábavou vyplňovala svůj volný čas. Od jara až do zadumaného podzimu nesla se do ulic tichá píseň mládí jako ukolébavka těm, kdož na zápraží svých domů po celodenní práci odpočívali. Posléze se zde konaly bohoslužby jen v den svatého Floriána.
V létě roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí požár, který se rychle rozšířil a padla mu za oběť většina stavení na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Kaple byla postavena na odvrácené straně náměstí na malém návrší nad městem a po vybudování patřila k místnímu zázemí hasičů. Již během I. světové války bylo od tradice vypalování salv upuštěno, nicméně kaple nadále sloužila jako významný symbol místní komunity a jako místo setkávání mládeže v prostoru pod lipami. Po válce se okolí kaple ožilo nebývalým ruchem; mládež se zde scházela se zpěvem a družnou zábavou, zatímco v létě sloužil prostor jako důležitá součást místního života.
V roce 2004 byla kaple při příležitosti výročí 130 let místního Sboru dobrovolných hasičů v Koryčanech kompletně opravena a dne 24. července byla při slavnostní bohoslužbě znovu vysvěcena. Kaple stojí ve stínu staletých lip, a její vybavení kromě obrazů a oltáře tvoří jen jednoduchý interiér. Fassáda kaple je členěna soklem, lizénovými rámy a oběžnou korunní římsou; nad průčelím je atikový trojúhelníkový štít. Boční fasády mají uprostřed oválné okno v kamenném ostění. Vnitřní prostor je zaklenut českou plackou a podlaha původně cihlová. Z dnešního vybavení se dochovala jen zděná menza barokního oltáře a obraz sv. Floriána, který byl dříve zavěšen nad oltářem.
Mezi turistické atrakce regionu Chřiby patří i Kazatelna, krásná pískovcová skála poblíž Cimburka, jejíž tvar a výhled propojují přírodu a historii regionu. Trasa k ní vede z Koryčan po zelené značce Masarykovou ulicí a dále k rozcestí, odkud se vyhoupnete k samotné věži Kazatelny, jež působí jako symbolně propojení mezi krajinou a hradním areálem. Kazatelna je jedním z nejkrásnějších útvarů moravských Chřibů a její okolí bývá cílem výletů turistů, kteří chtějí spojit poznání s krásou krajiny.
Kaple stojí na výšinné poloze nad městečkem a nabízí výhled na zámek, kostel sv. Vavřince a okolní zástavbu. Z památek v okolí stojí za zmínku rovněž barokní zámek na návrší na jižním okraji Koryčan, který doplňuje obraz města jako turistického cíle. První písemná zmínka o Koryčanech pochází z roku 1321; jako městečko jsou uváděny od roku 1349, a v dalších letech bylo město součástí panství hradu Cimburk. Dnešní podoba farního kostela sv. Vavřince v Koryčanech vznikla až ve druhé polovině 17. století a patří k jedněm z nejvýznamnějších staveb v regionu.
Pokud jste navštívili Koryčany a kapli sv. Floriána, napište svůj komentář a podělte se o zkušenosti s ostatními čtenáři. Příběh kaple a jejího okolí je součástí bohaté historie regionu Ždánického lesa a Chřibů, která spojuje lidové zvyky, architekturu a přírodu.
