Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 Karel IV. vystavět jako nedobytnou pevnost, aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty Svaté říše římské. Hrad Karlštejn po třech letech stavebních prací otevřel široké veřejnosti i dosud nepřístupné prostory a nabízí jedinečný pohled do gotických sklepů, představuje vzácně dochované tesařské a kamenické prvky a poprvé také výhled z jižní terasy.
Říšské korunovační klenoty byly do Čech dopraveny z Mnichova a do roku 1358 na Karlštejně pobývaly a byl nad nimi dohlížen ministr karolinský. Karel IV. ho budoval jako reprezentativní sídlo, kde přijímal významné státnické návštěvy a chránil poklad ve Velké věži, v kapli sv. Kříže, která sloužila jako pokladnice. Dřevěná kaple s ochozem na Dobytčím trhu (náměstí na Novém Městě pražském) prostřednictvím následníků proměnila svůj účel; Václav IV. dal vybudovat kamennou kapli s osmibokou lodí, která posléze sloužila i pro liturgické účely pražské univerzity.
Kaple sv. Kříže na Karlštejně je největší gotickou galerii od jednoho mistra na světě a představuje Nebeský Jeruzalém - mystické město popisované v Knize Zjevení. Její výzdoba měla za cíl ukázat mimořádnou bohatost a duchovní sílu místa, které chrání poklad říše. Stěny kaple zdobí zlatý pás s polodrahokamy a 129 obrazů Mistra Theodorika, z nichž některé pocházejí z dílen pražských mistrů a jeho učedníků. Nástěnná malba byla pravděpodobně myšlena jako alternativa k freskám a vznikla v různých dílnách pod Theodorikovým dohledem.
Kaple sv. Kříže má posvátné a bezpečnostní funkce: klenba vyobrazující nebe, dvě klenby poseté hvězdami z benátského skla a bohaté okrasné štuky s plynulou zlatou výzdobou. Horní část zdí patří původní nástěnným malbám ze 14. století, které ukazují legendu o sv. Václavovi a sv. Ludmě. Do presbyteria vchází jen císař nebo arcibiskup; kaple byla nejen pokladnicí, ale i silným duchovním místem, chráněným čtyřmi dveřmi a propracovaným klíčovým systémem.
Kaple sv. Kříže byla během husitských válek chráněna a poklad z Karlštejna byl na počátku husitských válek odvezen do Uher a následně do Norimberka, což odráží její dobu jako centra moci a spirituality. Převod říšských svátostí a jejich veřejné vystavování mělo za následek vzestup Prahy jako poutního místa a zároveň z ekonomických důvodů přinášelo značné příjmy pro Karela IV. Představuje tak Karlštejn jako symbol nejslavnější epochy české historie a Prahy jako metropole Svaté říše římské.
V souvislosti s relikviářem sv. Maura, který patří k nejvzácnějším památkám na našem území, je otázkou jeho originální cesty a důvodu významnosti. Relikviář je spjat s uctíváním svatého Jána a dalších světců a spolu s ostatními svátostinami a poklady tvoří důležité jádro chrámového pokladu. Jeho hodnota a význam se někdy srovnává s korunovačními klenoty, což demonstruje, jak hluboko zakořeněné jsou duchovní klenoty v historii země.
Kaple sv. Kříže se stala v průběhu času jedním z nejnavštěvovanějších míst Karlštejna: okruh prohlídek zahrnuje Velkou obrazárnu, kapli sv. Kateřiny i další hospitální prostory, které spolu s kaplí vytvářejí unikátní muzeální celek. Návštěvníci mohou obdivovat 129 obrazů Theodorika a další skvosty, jako například diamantovou monstranci, kříže s ostatky a relikviáře sv. Kateřiny či sv. Zikmunda. Kaple a klenoty bývaly veřejně vystavovány během svátku svátostin, který byl spojen s bohatými liturgickými obřady a poutěmi do Prahy i z říše.
Kaple sv. Kříže dnes zůstává jedním z nejvýznamnějších symbolů české gotiky a karolínského období. Její unikátní program malířské výzdoby, architektonický význam a historická hodnota ji řadí mezi nejdůležitější památky české kultury. Příběh Karlštejna a kaple Kříže ilustruje, jak se doba obrazně promítla do prostoru, v němž se uchovávaly korunovační klenoty i další svátostiny, a jak se stala zároveň posvátným místem pro širokou veřejnost.
All Christian SYMBOLS explained in 7 minutes
Historické souvislosti a klíčové objekty
Říšské korunovační klenoty, tedy korunovační klenoty panovníků Svaté říše římské, byly do Karlštejna dopraveny z Mnichova a následně chráněny ve Velké věži kaple sv. Kříže. Do Čech je z Mnichova přivezli olomoucký biskup Jan Volek a Vilém z Landštejna. Po korunovaci v Římě v roce 1355 byl poklad poprvé zřejmě uložen na Karlštejně a později veřejně vystavován v Praze o prvním neděli po Velikonocích. Představy o kapli jako o místě uchovávání pokladu se zde propojily s duchovní symbolikou a s tenzemi moci Svaté římské říše.
Koruna císařů Svaté říše římské, zhotovená v západním Německu ve druhé polovině 10. století, byla symbolem moci a jednoty říše a držela čelně i temenní destičku s dvanácti drahými kameny. Její význam spočíval v tom, že po korunovaci byl panovník považován za legitimního císaře. Originál koruny je dnes vystaven v Hofburgu ve Vídni, kopie najdeme v Cáchách, Frankfurtu a na Karlštejně. Karlštejn se tak stal reprezentativním místem, které zakotvilo říšskou moci v českém prostředí a mělo vliv na evropskou politiku.
Hrad Karlštejn, zřizovaný Karlem IV., sloužil jako pokladnice pro korunovační klenoty a další důležité předměty. Velká věž sloužila jako hlavní sklad a chráněná kaple sv. Kříže byla vyzdobena bohatě drahými kameny a polodrahokamy. Vnitřní prostor kaple byl zasvěcený svatému Kříži a později také svatému Václavovi a svaté Ludmile, jejíž legendy byly vyobrazeny na freskách. Schodiště kaple mělo symbolickou funkci - vedlo cesty nebeské a zemské, zatímco venkovní expozice doplňovaly dojem z architektury a historie místa.
Expozice v kapli Kříže zahrnuje 139 předmětů nejvyšší umělecké a historické hodnoty, jako jsou meč sv. Václava, koruna a další relikviáře, které dokládají bohatou tradici české šlechty a římské říše. Kromě korunovačních klenotů sem bývaly přenášeny i ostatky Kristova utrpení a další vzácnosti z počátku 14. až 16. století. Expozice je spolupořádána Metropolitní kapitulou u sv. Víta a Správou Pražského hradu, a je zpřístupněná denně s různými výhodami pro návštěvníky, včetně vstupného a časových okruhů.
Kaple sv. Kříže tedy není jen trezorem, ale i kazatelnou duchovní moci, která propojuje korunovační tradici s náboženskou kulturou středověku a raného novověku. Dílo Karla IV. a jeho spolupracovníků stojí na pomezí architektury, malířství a klenotnictví a formulovalo tvář české historie, která dodnes fascinuje návštěvníky a badatele.