Farní kaple sv. Václava a sv. Izidora v Hrbově a související sakrální stavby ukazují bohatou proměnu moravského náboženského života a architektury od středověku až po současnost. Kaple ve farnosti s pravidelnou bohoslužbou, kaple sv. Václava a sv. Izidora a další místní svatyně vytvářejí důležitý duchovní a kulturní rámec pro Velké Meziříčí a okolí. Výstavba kaple byla zahájena již v roce 1937 farníky a financována z darů občanů, kdy se vybralo 35 000 korun z potřebných 60 000 Kč, a výstavba trvala čtyři roky. Kaple původně měla být zasvěcena svatému Izidorovi, patronu zemědělců, avšak 12. září 1941 byla kaple slavnostně zasvěcena svatému Václavovi na žádost tehdejšího správce a s povolením protektorátní moci. Interiér kaple tehdy obsahoval dřevěný oltář s plastikou Ježíše a sochy po stranách kaple; vitráže znázorňují sv. Václava, Konstantina a Metoděje, a Pannu Marii Lurdskou.
Dominantou kaple je velká barevná vitráž nad oltářním stolem, zobrazující svatého Václava jako jezdce s kopím. Autorem vitráže byl Brněnský šéf výtvarník J. Říha. Po stranách kaple se nacházejí menší vitráže s vyobrazením věrozvěstů Konstantina a Metoděje. V průběhu let byla kaple několikrát rekonstruována: v letech 1400-1420 došlo ke rozšíření původně jednolodního kostela o boční jižní loď a presbytář byl zaklenut; věž na západní straně byla dokončena před rokem 1420. V 2. polovině 15. století došlo k dalšímu zaklenutí hlavní lodi a presbytáře, vznikla síťová klenba a během 1465-1479 došlo k dalším úpravám.
Pro další osudy kostela a jeho vybavení je charakteristické střídání konfesi a boje o majetek; v 16. století došlo k výměně kněží a rekonstrukcím interiéru. Největší zvon kaple byl instalován v roce 1970; do té doby byly zvony roztaveny nacisty během druhé světové války. Na věži kaple je šest zvonů, včetně hlavních zvonů z let 1969 a 1969-1970, které byly odlity v dílnách Martinicích a Brna. Hodiny na věži s ciferníkem o průměru 4,20 m patří k největším prosvětleným hodinám v České republice. Věžní mechanizmus a vyzdvihování zvonů zajišťuje spolehlivost vyzvánění, a v současnosti je kaple využívána k bohoslužbám zhruba jednou za 14 dní, s proměnlivou frekvencí podle zájmu farnosti.
Kaple ve Hrbově byla postavena podle plánu tehdejšího správce Pavla Oulehy a arcibiskupského Brněnského alumnátu, s protokolem o zasvěcení 12. 9. 1941. Před samotnou výstavbou proběhla sbírka mezi farníky a občany okolních vesnic, která pokryla více než polovinu nákladů. Při výstavbě byl původně zamýšlen oltář Izidora; skutečné zasvěcení Václavovi však nastalo během okupace. Po válce byl oltář obnoven, do kaple byl vložen svatováclavský ostatní a následně i ostatky svatého Václava. Vedle zaměření na Václava byly kapli doplněny i sochy Izidora a Panny Marie Lurdské, které vytvářejí bohatou ikonografickou výzdobu.
V rámci koncilních reforem 2. vatikánského koncilu byl v kapli zaveden oltář sloužený čelem k lidu a od roku 1977 byl původní starý dřevěný oltář nahrazen novým betonovým oltářem potaženým mramorem; uvnitř kaple byla rovněž instalována pamětní deska věnovaná hrbovskému rodáku pplk. Karlu Novotnému, který padl během služby a byl posmrtně oceněn. Kaple prošla v roce 1996 rekonstrukcí, kdy byla vyměněna střešní krytina a zvonice byla pokryta mědí. Během roku 2010 byl kapli postihnut blesk a došlo k poškození zvonů; dále probíhala snaha znovu sladit vyzvánění a zachovat původní zvony.
Návštěvy kaple a její doprovodné aktivity zůstávají živé: každoročně se konají poutní mše a tradiční akce, jako slavnostní mše u různých příležitostí, svěcení zbrojnice v roce 1991 či setkání rodáků v roce 2003. V současnosti se kaple využívá pro bohoslužby přibližně jednou za 14 dní a v Hrbově zůstává významnou částí místní komunity. Důležitou součástí místní kultury je i tradiční hrkání hrkačkami před Velikonocemi, které má připomínat smutek nad ukřižováním Ježíše Krista a nahrazuje zvonění, které podle legendy odletělo do Říma.
Na kapli sv. Václava a sv. Izidora navazuje regionální architektura a chrámy Velkého Meziříčí, spolu s kostelem sv. Mikuláše, který tvoří dominantu města spolu se zámkem a má nejvyšší věž v regionu. Průřez historií ukazuje, jak se stavby adaptovaly na změny náboženské praxe, konfese a technického rozvoje, a jak si uchovaly regionální identitu v průběhu staletí.
Kaple sv. Václava
Klíčové okamžiky a zajímavosti
- Raná fáze výstavby kaple: 1937-1941, financována sbírkami a dary občanů Velkého Meziříčí a okolí.
- Slavnostní zasvěcení svatému Václavovi 12. září 1941; původní záměr Izidor, patron zemědělců, zůstal v pozadí.
- První roztavení zvonů v roce 1942 na vojenské účely; nové zvony získány až v roce 1970.
- Vitráže a výzdoba kaple, včetně dominantní vitráže sv. Václava a menších zobrazujících Konstantina a Metoděje; autorem vitráže je J. Říha z Brna.
- Koncil 2. vatikánský a změny liturgie vedly k novému oltáři a k postupnému zrušení dřevěného oltáře; ostatky sv. Václava vloženy do oltáře v roce 1996.
- Současná praxe: kaple slouží mším přibližně jednou za 14 dní a nadále je místem kulturních i náboženských akcí, jako jsou poutě a připomínky historických dnů.