Poutní kaple sv. Barbory stojí na pokraji lesa západně od Všekar a v minulosti bývala významnou duchovní i kulturní dominantou regionu. Kostel byl postaven v letech 1717-1724 nákladem hraběte Františka Adama Trauttmannsdorffa na místě bývalé hornické osady, kde horníci dolovali stříbro, olovo a cín a sv. Barbora byla patronkou havířů. Od 18. století se z kostela stalo oblíbené poutní místo, i když po zrušení poutního místa Josefem II. postupně ztrácel svou slávu a vybavení kostela bylo vykradeno či poničeno. Po roce 1945 došlo k postupnému odkladu zájmu a následné devastaci; akantový hlavní oltář byl odcizen či zničen a interiér včetně výzdoby byl výrazně poškozen. Po roce 1968 zasáhla i do památky vojenská přítomnost sovětských vojáků. Modernější opravy nastaly až po roce 1994, kdy byla kostelu dopřána nová střecha a byla snaha o jeho uzavření, nicméně zchátralost zůstala díky různým vlivům.“
Jednolodní stavba se dvěma bočními kaplemi tvoří křížový půdorys a interiér byl dříve zaklenut valenými klenbami s lunetovými výsečemi. V presbytáři jsou dodnes patrné zbytky rokokových maleb A. Krause z roku 1756. Střecha je ozdobena cibulovou sanktusovou věžičkou; v průběhu let došlo k opotřebování a částečnému poškození původních konstrukcí. Na klenbě presbytáře lze vidět fragmenty maleb, které svědčí o bohaté výzdobě původního oltáře a prostoru lodi. Některé starší mapy a průvodce označovaly stavbu za zříceninu; v roce 1994 však byla pořízena nová střecha a zahájena snaha o její záchranu, aniž by však bylo možné zcela zastavit její degradaci. Nadále zde nebylo masové zatékání, ale zdivo bylo stále vystaveno větru a zimě. Z pohnuté historie vyplývá, že objekt vznikl v letech 1717-1724, a postupně se stal poutním místem, které do jisté míry přežilo i politické změny.
V místě samotném se přitom kladou důrazy na krajinnou dominantu: kostel je situován přibližně 1 km západně od Všekar a asi 5 km severozápadně od Holýšova, poblíž lesní oblasti a u cesty, z níž bývá vidět Český Les, Šumava, Radyně i Brdy. V historických záznamech se poprvé vyjevují Všekary z listin kladrubského kláštera z roku 1115; návsi dominuje kaple sv. Jana Nepomuckého a dvě rybníky, u nichž stojí pomník obětem války. Kostel sv. Barbory byl původně Hornickou osadou propojen, ale po vyčerpání rud se z něj stalo poutní místo, které pokračovalo i po zrušení. Legendy tvrdí, že svatá Barbora postavila kostel tak, aby bylo vidět na Bolfánek v Chudenicích, a tím upevňovala svou ochranu nad regionem. Zpřístupnění a připravenost k dalším krokům záchrany vyústily ve snahu o získání dotací a podpory památkářů, aby práce mohly začít ještě letos.
Současný stav a plány na záchranu
Obec Všekary spolu s památkáři plánuje rozsáhlé rekonstrukční práce, které mají zajistit bezpečnost i navrátit kostelu funkční i estetické kvality. Začneme s opravou střechy, doplníme hřebenáče a chybějící klempířské prvky, aby do kostela už nestékalo. Dále se počítá s vyplněním okenních otvorů a osazením dveří, doplněním chybějících zdí, odstraněním prasklin a trhlin a zajištěním stabilizace konstrukce. Kruchta je převážně v havarijním stavu a chybí i podlaha, proto se zvažuje její rekonstrukce v rámci širšího projektu“.
Kostel bude i nadále sloužit církvi pro mše a zároveň jako prostor pro kulturní a společenské akce; zástupci obce plánují tyto činnosti v budoucnu rozšiřovat a pokračovat v tradičním využívání. Opravy budou financovány z různých dotačních zdrojů, včetně programů zaměřených na rozvoj venkova a památkovou péči, s cílem zahájit práce ještě v letošním roce. V rámci záchrany se budou řešit i drobné prvky a detaily exteriéru i interiéru, které umožní lepší odolnost vůči povětrnostním vlivům. Stavba a okolí kostela budou nadále sloužit jako významná kulturní a historická památka vyžadující systematickou péči a ochranu.
- Kostel sv. Barbory byl postaven v letech 1717-1724 hrabětem Trauttmannsdorffem.
- Architektonicky má jednolodní, křížový půdorys s dvěma bočními kaplemi, klenba je valená s lunetovými výsečemi.
- Hustota výzdoby a rokokových prvků byla značná, zbytky maleb z roku 1756 jsou dosud viditelné ve presbytáři.
- Po roce 1994 dostala kostel novou střechu, ale nadále trpí havarijním stavem a je otevřený povětrnostním vlivům.
- Opravy a obnova střechy, klempířských prvků a rekonstrukce vnitřních prostor se připravují s cílem zachovat poutní charakter místa.
O významu kostela svědčí i jeho role v krajině: je považován za významnou krajinnou dominantu, kterou lze vidět z vyvýšených míst v okolí a která symbolem historie hornické činnosti regionu. Komplex samotný je však zónou rizika kvůli devastaci způsobené minulými lety a současnou vitální nutností obnovy. O obci Všekary a její historii se dozvídáme z různých pramenů a map, které zachycují, jak od středověku až po moderní dobu působila tato lokalita jako kulturní a historické centrum pro obyvatelstvo i poutníky.
Na konec lze dodat, že pro obnovu je mimo jiné klíčová spolupráce s Národním památkovým ústavem a zajištění financí, aby bylo možné provést komplexní opravy střechy, zajištění interiéru a opravu podlahy. Záchranná snaha vychází z vědomí, že kostel je jedinečnou památkou s významným historickým a kulturním odkazem, který si zaslouží zachování pro další generace.