Kaple sv. Jana Sarkandra má bohatou historii: na začátku 15. stol. zde byla původně městská věznice - ta její část, kde byl Jan Sarkandr vyslýchán útrpným právem, byla přeměněna v letech 1672-73 na kapli.
Na jejích základech byla postupně v letech 1703-04 a zejména 1721-24 vybudována novostavba kaple charakteristické barokní podoby.
Její výstavba a postupné úpravy byly součástí velkolepé stavební aktivity této městské části: univerzitních budov, semináře sv. Františka Xaverského, dominanty celého areálu kaple Božího Těla, považované dnes za nejvyspělejší dílo olomouckého barokního stavitelství vytvořené rukama místních umělců a a.
K dalším úpravám Sarkandrovy kaple (výměna hlavního oltáře, úprava interiéru) dochází r. 1860 v souvislosti s Janovým blahořečením.
Před kaplí sv. Jana Sarkandra u schodiště z Mahlerovy ulice je socha sv. Jana Nepomuckého a uprostřed nádvoří je fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra, vysoká 6,2 m od Otmara Olivy, odhalená 6.
Olomouc, kostel sv. Olomouc, kaple sv. Olomouc, kostel sv. Olomouc, kostel sv. Olomouc, bývalý kostel sv.
aktuálně 18.8 °C zataženo 26.08. | skoro jasno | 24.6 °C 27.08. | polojasno | 27.1 °C 28.08.
Adresa: Žerotínovo nám. 220/1779 00 OlomoucOkres Olomouc, Olomoucký krajČesko.
Na místě dnešní kaple stávalo městské vězení, ve kterém byl roku 1620 umučen katolický kněz Jan Sarkander, jemuž je kaple zasvěcena.
V suterénu kaple se nachází originál mučícího skřipce a studna zbudovaná nad „zázračným léčivým pramenem“, z něhož ve vězení pil Jan Sarkander.
Kaple sv. Jana Sarkandra se nachází přímo v centru Olomouce jen pár metrů od UNESCO památky - Sloupu Nejsvětější Trojice.
Dnes kapli můžete vidět v její zrekonstruované novobarokní podobě.
Díky kupoli s lucernou do kaple proniká denní světlo a rozjasňuje tak dokonce i její suterén.
Před kaplí najdete fontánu sochaře Otmara Olivy, zobrazující dobro a zlo.
Seznam míst v regionu Střední Morava, kde najdete nabíjecí stanice pro elektrokola (Mapa nabíjecích stanic v České republice): Sportovní areál Ústí Zámek Konice Fotbalové hřiště ...
Stezka vede z Klášterního Hradiska přes černovírská slatiniště, Horku nad Moravou k Chomoutovskému jezeru.
Trasa je vhodná pro pěší i cyklisty, měří 8,2 km.
Stezka netvoří okruh, prochá...
Řeka Morava je ideálním tipem pro dovolenou na vodě.
Poznejte unikátní krásu přírody okolo řeky Moravy!
Řeka Morava je splavná v úseku od Hanušovic do Olomouce, což je cca 100 km ...
Černovírské slatiniště - přírodovědecky nejzajímavější lokalitu, kam se můžete na střední Moravě vydat, najdete přímo u Olomouce.
Stezka, která se vine kolem míst, kde se koncem poslední doby ledo ...
Krajina: Nejvyšší bod: 217 m.n.m. Nejnižší bod: 212 m.n.m. Naučná stezka vás seznámí s místní flórou i faunou a mnoha přírodními zajímavostmi na různých stanovištích v okolí přírodní rezervace Plané loučky, která se roprostírá v chrá...
Naučná stezka vede z Horky nad Moravou do Litovle a prochází podstatnou částí nádherné chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, netvoří okruh, a měří 13 kilometrů.
Trasa v ...
Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi o ptactvu, lužních lesích a přírodní rezervací Chomoutovskéo jezera, jehož vodní plocha leží v chráněné krajin.
Trasa začíní ...
Stezka vede z Klášterního Hradiska v Olomouci (dostupná také MHD) přes černovírská slatiniště u ramene řeky Moravy a přes Horku nad Moravou, a je zakončena u Chomoutovského jezera.
Chomoutov je čás ...
Naučná stezka začíná i končí u vlakového nádraží a tvoří okruh kolem obce Grygov.
Vede kolem rezervace Království a vápencových lomů o délce 7 km.
Trasa, vhodná pro pěší i pr...
Naučná stezka vede od Zoo na Svatém Kopečku do Radíkova. Jde o vcelku nenáročnou procházku o délce 8,5 km, zabere Vám přibližně 2,5h.
Vede po lesních cestách, je značena symbolem naučné stezky ( ...).
Krajina: Nejvyšší bod: 426 m.n.m. Nejnižší bod: 293 m.n.m.
Provoz a činnost společnosti Střední Morava [2026] - Sdružení cestovního ruchu byly podpořeny za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Provoz a činnost společnosti Střední Morava [2025] - Sdružení cestovního ruchu byly podpořeny za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Výstup online kampaní v rámci projektu Střední Morava - hlavně klid (2024) byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
Barokní kašna se sochou sv. Jana Sarkandra umístěná v severozápadním rohu náměstí.
Ve středu čtyřlisté nádrže osazena na vysokém volutovém třístranném podstavci socha sv. Jana Sarkandra.
Na jednotlivých stranách podstavce umístěny dekorativní rámce s reliéfy ilustrujícími jednotlivé epizody světcova umučení.
Podstavec ukončuje profilovaná římsa.
Dynamicky ztvárněná postava světce oděná v kanovnickém šatu se vznáší nad oblaky.
Světec v pravé ruce třímá biret, levici s pozlaceným křížem pozvedá do úrovně očí.
U světcových nohou situováni andělé, jeden s knihou, druhý anděl v popředí přidržuje slepou asymetrickou kartuš.
Kartuš po stranách doplněna okřídlenými andílčími hlavičkami.
Významné místo před kaplí tvoří fontána „Pramen vody živé sv. Jana Sarkandra“.
Toto místo je spojené se závěrem života světce našeho národa, našeho města - sv. Jana Sarkandra.
Kaple byla postavená na místě starší kaple Všech svatých mučedníků, která vznikla přebudováním bývalé městské věznice ze 17. století, v níž 17. března 1620 sv. Jan zemřel.
Tato kaple byla postavena v letech 1908 - 1912 v novobarokním stylu pražským architektem Eduardem Sochorem z iniciativy svatomichalského faráře Mons. Ignáce Panáka a vysvětil ji olomoucký arcibiskup, kardinál František Saleský Bauer.
Všichni tři jsou ztvárněni ve výzdobě exteriéru pískovcovými plastikami.
Na čtyřech nárožích hlavní elipsovité kopule jsou čtyři sousoší.
Tyto sousoší tvoří dvě ženy - Sv. Pavlína, patronka města Olomouce a sv. Hedvika, patronka Slezska odkud sv. Jan pocházel, na protilehlé straně pak dva muži - Sv. Ignác z Loyly, zakladatel jezuitského řádu (křestní patron faráře Ignáce Panáka) a sv.
Moderní artefakt, fontána nazvaná Pramen vody živé sv. Jana Sarkandra, zde nechalo zbudovat Město Olomouc v roce 2007 na připomínku kanonizace sv. Jana v Olomouci papežem Janem Pavlem II., dnes už také svatým, 21. května 1995.
Umělec, velehradský sochař Otmar Oliva, se snažil připomenout poslední okamžiky světcova života, kdy po mučení ještě měsíc v bolestech umíral ve sklepení městské věznice, a okénkem mohl vidět jen hvězdy.
A proto tu hvězdu zakomponoval do dlažby tohoto malého nádvoří, a na štíhlé stéle, podobné malému obelisku ji vynesl vzhůru.
Dvě mušle jsou vybroušeny z jednoho kusu červené žuly, a z každé z nich tryskají vzhůru tři pramínky vody, přivedené ze studny nacházející se ve sklepení vedle mučicího nástroje.
Fontánu pak zdobí na protilehlých stranách dva nepřehlédnutelné symboly: symbol zla - navzájem se požírající hadi; a symbol dobra - Kristovy hřeby, symbolizující jeho nekonečnou lásku k člověku, která jej držela na kříži víc, než ony zmíněné hřeby.
Na boku je pak ještě stuha se znaky měst, souvisejících s životem sv.
Hlavní prostor kaple, kde je pomyslná vertikála, díky otvoru v podlaze, propojuje podzemí, kde svatý Jan trpěl - (symbolizující životní strasti, utrpení a smrt) s naší úrovní (symbolizující současnost), a se světlem prozářeným vrcholem kopule - (symbolizujícím budoucnost člověka, který dosáhl cíle svého bytí - Boha).
Kapli obíhá nepřehlédnutelný latinský nápis, který lze přeložit takto: Blahoslavený Jan vzýváním Ježíše, Marie a Anny bolesti těla přemohl.
Na první z nich je znázorněn sv. Jan jak v hloučku katolíků s monstrancí v ruce vychází vstříc vojsku 2 000 polských kozáků, kteří přitáhli k Holešovu, a když viděli tento hlouček s monstrancí a Nejsvětější Svátostí, tak Holešov ušetřili, odtáhli, ale následující město Napajedla už opět vypálili, stejně jako řadu měst a vesnic před tím.
Z této události pak vzniklo podezření, že sv. Na druhé je znázorněno jeho mučení na skřipci před tribunálem 9 protestantských pánů, jediný katolík mezi nimi byl Jan Scintila, městský syndik, který pak kardinálu Ditrichšteinovi podal podrobnou zprávu o výsledu a mučení sv. Jana, při výslech padla i otázka na zpověď pana Ladislava Popela z Lobkowitz, zemského hejtmana, pána na Holešovském panství, jehož byl sv. Na třetí fresce v průčelí apsidy je scéna ze žaláře, kde je sv. V suterénu u skřipce je místo velkého utrpení, ale i veliké statečnosti a síly ducha.
Zde na tomto mučicím nástroji byl sv. Jan v únoru 1620 během jednoho týdne třikrát mučen, a při mučení, kdy pro bolest by se člověk asi přiznal ke všemu, sv. Jan vzýval jména Ježíš, Maria, Anna a přiznání k velezradě (pozvání polských kozáků) z jeho úst nedostali.
Podle legendy po jednom z výslechů žádal sv. Jan zhroucený na zemi o napití, jeho prosba nebyla vyslyšena, a tu před ním vytryskl pramen, z něhož se mohl napít.
To je znázorněno na staré rytině na panelu.
Na tom místě je nyní studna, v níž bývá sloupec vody vysoký 7 metrů, z níž se čerpá voda do zmíněné fontány.
V tomto spodním prostoru je dále originální náhrobní deska s reliéfem jeho mučení a průvodním latinským textem, umístěná Sarkandrovými bratry na jeho prvním hrobě v chrámu Panny Marie na Předhradí (zrušeném a zbořeném za josefínských reforem 1784).
Můžeme zde vidět ornát s vyšitým obrazem sv. Jana - dar rodné skočovské farnosti (dnes v Polsku).
Dále pak kopie vlastnoručního dopisu sv. Jana z roku 1608 s jeho podpisem a česko - anglický text o životě, utrpení a významu tohoto světce na panelu.
Hrob sv. Jana byl po zrušení kostela Panny Marie, jehož model je k vidění ve Vlastivědném muzeu, přemístěn do kostela sv. Michala, a v roce 1860, kdy byl prohlášen blahoslaveným, byl jeho hrob přemístěn do katedrály sv.
Tím, že byl tento český kněz s polskými kořeny prohlášen za svatého, byl vyzdvižen jako příklad i přímluvce před oči celého světa.
"Je to vydatný zdroj. Studna je hluboká sedm metrů a sloupec vody má čtyři metry," ukazoval včera jeden z pracovníků.
Trubkou bude přiváděna do dvou mušlí z finské žuly, které váží 450 kilogramů.
Zavěšeny jsou na bronzovém podstavci, jenž vytvořil sochař Otmar Oliva.
"Schválně jsem vybral finskou žulu kvůli barevnosti, která je podobná té barokní, co je užívaná v našich chrámech," prozradil spoluautor kašny a autor hvězdicové dlažby před kaplí Petr Novák.
"V našich podmínkách může být venku jen žula nebo pískovec, mramor by ztratil svůj lesk," vysvětlil sochař a kameník Petr Novák, který se s nadhledem označuje za Ferdu mravence - práce všeho druhu.
Právě na jeho bedrech spočívá přesné usazení kašny, které potrvá do konce týdne.
Výška nové kašny přesahuje šest metrů a dosahuje až k římse Sarkanderovy kaple.
Nejhmotnější je v dolní polovině, nad mušlemi jde hlavně o tenkou stélu se zlatou špicí zakončenou hvězdou.
Práce na modelech a následné odlití či tesání trvalo od ledna loňského roku.
Devátá olomoucká kašna bude stát dva miliony korun.
"Jeden a půl milionu korun ale dostaneme jako dotaci," uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL).
Požehnání a slavnostní zprovoznění čeká Sarkanderovu kašnu při pouti v neděli 6.
tags: #kasna #pred #kapli #sv #sarkandera