Velké Losiny jsou známým turistickým místem v podhůří Jeseníků v Olomouckém kraji. Najdete tam termální lázně, historickou ruční papírnu a zámek obklopený parkem. Velkolosinská farnost je navíc výjimečná zajímavými kostely. Obec Velké Losiny je zasazena do údolí řeky Desné pod kopci Hrubého Jeseníku. Zdobí ji krásný zámek s renesančními arkádami na nádvoří, historická ruční papírna, která usiluje o zápis na seznam světového dědictví UNESCO, a také starobylé lázně s moderním termálním koupalištěm, které je samozřejmě otevřené i v zimě.
Historie a význam kostela sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách je významným monumentem, původně z roku 1599, s pozdějšími barokními úpravami. Dominantou vesnice je farní kostel stojící na okraji obce, u silnice vedoucí ke ski areálům v Koutech nad Desnou a v Červenohorském sedle. Jeho vysoká štíhlá věž je vidět i z vlaku, který údolím pod horami projíždí mezi Šumperkem a Kouty. Kostel s šindelovou střechou se dochoval v renesančním slohu a vychází z původní luterské svatyně zasvěcené Janu Křtiteli.
Postupně byl kostel rekatolizován a dochovalo se množství památkových detailů. U obvodu chrámu vyčnívá později dostavěná barokní kaple, která je velmi neobvyklá - jedná se o pohřební kapli s dvojitou zdí, kde mezi stěnami vede chodba a v nikách jsou zazděny ostatky Žerotínů. Renesanční chrám byl postaven Janem Mladším ze Žerotína na počátku 17. století jako protestantský, a dřevo z původního kostela bylo použito na stavbách nedalekých kostelíků v Žárové a Maršíkově.
Architektura a interiérové úpravy
V kostele se dochovaly důležité renesanční a rokokové prvky. Počátek 17. století znamenal přestavbu lodi a rozšíření prostoru empor na sever, jih a západ. Věž byla zvýšena a její šířka a výška se změnily - odhaduje se, že věž mohla mít původně šest pater a dnes dosahovat až 32 metrů se střešní římsou. U vchodů do zákristie stojí bohatě zdobená křtitelnice, která pochází pravděpodobně z let 1728-1750 a jejíž autor je s největší pravděpodobností Georg Anton Heinz, stavitel kazatelny.
V interiéru došlo ke klíčové rekonstrukci v roce 1784, kdy byl razantně přestavěn prostor presbyteria. Empory byly upraveny a zasazeny nové oratoře, z nichž severní byla určena vyšším pánům a jižní panským úředníkům. Hlavní oltář byl přemístěn na vnější stěnu presbyteria a na jeho místě vznikl mohutný oltářní obraz Sv. Jana Křtitele od brněnského malíře Pachmayera z roku 1784. Na stěně presbyteria byl umístěn obraz „Křest Krista ve Jordánu“ a nad ním krucifix s figurami Panny Marie a sv. Janem Evangelistou.
Kaple sv. Kříže a hrobka Žerotínů
Vedle hlavního kostela stojí boční pohřební kaple sv. Kříže, do níž byla po 1725 přistavěna hrobka Žerotínů. Kaple byla osmihranná, devět sáhů vysoká a tři sáhy široká i dlouhá, s ochozy kolem ní a pohřebišti ve stěnách ochozu. V roce 1724 se rozhodlo o výstavbě nové hrobky a v následujícím roce vyrostla na severní straně kostela jedinečná barokní stavba s novou hrobkou. Z roku 1648 až 1768 prošla kaple řadou úprav a vnitřních výzdob, včetně varhan z roku 1768, které byly později nahrazeny větším nástrojem v roce 1768.
Varhany a vitráže
V roce 1768 byly pořízeny nové varhany od mistra Johanna Georga Schwarze z Libavé, a tyto varhany se dochovaly dodnes. V roce 1896 byly do kostela instalovány tři kolorované mozaikové vitráže, které nahradily původní dřevěná okna v presbyteriu. Okna byla vyrobená ve vídeňské filiálce firmy Dr. Jelle & Comp. z Innsbrucku za tehdy vysokou cenu 4 000 zlatých a financováni patronem farnosti Karlem z Liechtensteinu a Adolfem Weissem z Tessbachu. Levé okno u hlavního oltáře je věnováno Liechtensteinům, pravé okno Weissovým rodičům.
Další historické detaily
Podle historických záznamů první oficiální zmínka o losinském kostele pochází z listiny papeže Klimenta VI. z 12. dubna 1351. Farnost tehdy patřila pod litomyšlské biskupství. Původní kostel byl údajně dřevěný a velmi rozsáhlý. Při zbourání v roce 1599 bylo dřevo z tohoto kostela použito pro stavbu nových kostelů v okolí; nicméně existují spekulace, že původní hlavní věž stála již před rokem 1599 a byla částečně přestavěna. Zmíněná sgrafitová omítka na východní straně věže potvrzuje, že původní výška věže byla nižší než dnes.
V prostorách kostela došlo k postupné rekatolizaci po roce 1620; původní luteránská svatyně byla přeměněna a vybavení interiéru bylo postupně měněno (např. nové boční oltáře, varhany, kazatelna a mobiliář). Změny byly provedeny v letech 1637, 1674, 1648, 1722, 1768 a 1784, čímž vznikla pozoruhodná architektonická synthese renesanční architektury se složkami baroka a rokokového malířství.
Současný význam a kulturní atmosféra
Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách je nejvýznamnější vesnickou kostelní architekturou na Moravě a představuje kazatelskou stavbu s neodděleným kněžištěm. Je to jednolodní stavba s předsazenou čtyřhrannou věží a boční pohřební kaplí. Ocenění interiéru a historickými artefakty, včetně zmíněných oltářů, varhan a vitráží, přispívá k odborné hodnotě i turistickému zájmu o tuto památku.
Historie kostela je popsána i v kronikách a článcích, které upozorňují na význam a proměny této sakrální památky, a odkazuji na literaturu Richarda Jašše, který přináší podrobnosti o vývoji a rekonstrukcích kostela. O nic méně významná není spojitost s Žerotínskou rodinou, jejichž rodinná hrobka a patronská podpora ovlivnily vzhled i financování v období rokokového a barokního období.
O kostele a jeho historii dále informuje místní rozhlas a historické ročenky, a tak lze sledovat postup rekonstrukcí i osvětlení farnosti. Omluvy za případné neúplnosti vyplývá z různorodosti historických pramenů a interpretací: přesto zůstává hlavní význam kostela v bohatství architektonických vrstev a duchovního dědictví Velkých Losin.