Obec Běšiny se nachází 10 km jižně od Klatov v širokém údolí Drnového potoka. Prvně písemně zmíněná v roce 1379, již jako sídlo rytířů Běšínů z Běšin. Jejich tvrz byla v 1.Polovině 17. století renesančně upravena. Později, v 18. století, zde vznikla sýpka a v dalším století lihovar. Uprostřed obce je kostel sv. Václava z roku 1781. Představte si, že to byla kdysi jenom zámecká kaple z roku 1654. Pro ostatní obecní lid byl v provozu farní kostel sv. Bartoloměje na východním kopci vzdáleném cca 2 km.
Lidé tehdy více chodili, měli lepší fyzickou výdrž a tak nějakých 210 metrů převýšení do kopce pro ně nebylo nic. V Běšinech najdeme Žižkovu lípu a také pomník Mistra Jana Husa. Občas se tady něco stalo, že o tom psaly noviny až v Klatovech.
Dne 15. července 1908 v usedlosti rolníka M. Boublíka se bourala stará kamna. Z požárních důvodů je nutné, čas od času vyměnit stará za nová. Bouraly se opatrně, protože některé dobré cihly se ještě musely požít na stavbu nových kamen. To víte šetřit se muselo. Při práci jeden dělník našel starý lněný pytlík. Jaké bylo všeobecné překvapení hospodáře, když zjistil jeho obsah. Bylo v něm na dvě kila dobrých stříbrných křížových tolarů z doby Marie Terezie. Pro pochopení čtenáře uvádím, že to je asi tak sedmdesát kusů.
Další příhoda je bohužel smutná a tragická. Jak píše dobový list z 11. listopadu 1908, pracoval jistý Jan Matějka, příslušný do Běšin u Klatov u podnikatele staveb Rudolfa Mayredera v Aigelsbachu v Horních Rakousích. Již nikdo nezjistí, co se vůbec stalo. Možná to byla ztráta našetřených peněz, možná ztráta práce, či jen momentální duševní zkrat, ale faktem je, že dotyční do jedenácté hodiny večerní popíjel s přítelem v místním hostinci. Před zavřením odevzdal hostinskému peníze, kolegovi hodinky a se slovy, že jich nebude více potřebovat, odešel z hostince.
Před chvílí a další událost: ve středu 10. února 1889 v šest hodin večer jely po cestě křižující se s tratí, seshora od Čachrova dva vozy s nákladem piva. Když první z nich přejel koleje a sjíždět chtěl na cestu, spadla železniční závěra právě za koně, takže vozkovi nezbývalo než koně vypřáhnout a vůz nechat na trati. Brzy na to přijel vlak, jehož parostroj narazil na zadek povozu, který se převrhl a polámal. Trať byla necelý rok v provozu a lidé ještě nevěděli jak se chovat před přejezdem. Hlavně, že se nic nestalo lidem, říkáte si. Ale stalo. Přišli o pivo. Větší část sudů byla zničena a pivo vyteklo.
Středisková obec 12 km severovýchodně od Klatov nedaleko Měčína. Obcí protéká Petrovický potok a na návsi se rozprostírá místní rybník. Kdysi ve středověku tady byl panský statek a z majitelů drobné místní okolní šlechty víme, že se někteří psali „z Velkých Petrovic“. V 19. století velmi bohatá ves s mnoha hospodářskými dvory. Dominantou dnešní obce je na návrší kaple sv. Vojtěcha, v 18. st. barokně upravována. Zvenčí u zdi nalezneme kamenné, tzv. „Vojtěchovo lóže“. To ještě z doby konce 10. století, kdy tudy sv. Vojtěch procházel, když šel pěšky z Říma do Prahy a na tomto velkém kameni přenocoval.
A nějaká příhoda z dob minulých? V roce 1868 jistý místní občan porážel višňový strom, který již tři roky nenesl ovoce. Když byl strom ze země vyvrácen, objevil se pod kořeny stromu na plocho položený kámen. Když byl vyzvednut, objevil se kožený sáček a v něm značná suma stříbrných tolarů. To bylo příjemné překvapení pro nálezce, a bylo po nouzi...
V nedalekých Petrovičkách se stala smutná událost. Syn tamního zámožného sedláka Ferdinanda Havela, kterého si otec nedávno vymohl z vojny, aby mu pomáhal v hospodářství, se 11. října roku 1891 zastřelil. A proč, když byl tak mladý? Pochopitelně z nešťastné lásky. On se totiž zamiloval do místní chudé dívky, ona jeho lásku opětovala a oba dva mladí se chtěli vzít. Avšak jeho rodiče tomuto nerovnému vztahu nepřáli, proto raději volil smrt. Zastřelil se dobře mířenou ranou přímo do srdce.
Malebná vesnička zhruba 5 km východně od Klatov, kterou si písemně připomínáme již od roku 1379. Hlavní dominantou je románsko gotický kostel sv. Václava, jehož zachovalost ho řadí mezi vzácné kulturní památky. Uvnitř je česky psaná náhrobní deska Arnošta hraběte z Thunu a Hohenšteina z roku 1827. Zajímavostí je jistě fakt, že Kydliny byly od středověku samostatným zemanským sídlem s tvrzí a to až do roku 1685, kdy přešly ke statku Obyteckému.
A co, že se psalo v dobových novinách? V neděli 24. dubna roku 1870 zemřel v Kydlinech Jan Smáha z Hoštic. Ráno v hospodě vypil dvě žejdlíky sprosté kořalky, na čemž byl vyveden ven, kde tvrdě usnul. Po dlouhém spánku byl nalezen mrtvý. Příčina zůstala nejasná.
V Kydlinech měli taky školu, dvoutřídku, a zde se v listopadu 1901 stala strašlivá tragická událost. Před ranním vyučováním se dvě žačky hřály u vytopených kamen a náhodně na jedné z nich, na desetileté Růžence Jandové, se vzňala zástěrka. Ostatní dívky s křikem vyběhly ven a přivolaly na pomoc řídícího učitele. Ten už toho moc nemohl dělat, neboť na dívce mezitím vzplály ostatní šaty takovým plamenem, že ho nebylo možno uhasit. Až po chvíli byly na hořícím děvčeti šaty uhašeny, ale dívka zemřela na následky popálenin.
Starobylá vesnice s bohatou historií a zdaleka viděná díky široké Úhlavské kotlině. Najdeme ji 7 km jižně od Klatov a první písemná zmínka je již ze začátku 13. století. Dříve nežli o Klatovech. Také jako poutní místo je Týnec starší než naše město. Zázračná soška Panny Marie se uctívá od roku 1666. Dominantou obce je jeden z největších barokních zámků v Čechách, stavěný přibližně v letech 1718-1722 G. B. Aliprandim. V současné době se dlouhodobě opravuje. Druhou dominantou obce je gotický kostel Nanebevzetí P. Marie s přilehlým hřbitovem a kaplí- rodinnou hrobkou šlechtického rodu Kolowratů.
Historické události a místní památky
Týnec je také rodiště spisovatele J. Haise, jehož rodná roubenka je u kostela. Někdy se stane, že se do sebe zamilují i lidé, kteří mají odlišné náboženské vyznání. Dnes se to již tak nebere, ale kdysi to byl vážný problém. Jak píše dobový tisk z 23. února 1889, žil v Neznašovech mladý žid Jakub Kirschner a zahořel láskou k chudobnému děvčeti z Týnce. Aby si ji mohl vzít, chtěl se nechat pokřtít a přejít na katolickou víru.
Představitelé židovské obce se proti tomu postavili a nabízeli mu vysoké částky. Mladí snoubenci vydrželi a o žádné konverzi nepřemýšleli. V Týnci došlo k zvláštnímu obřadu - křtění žida. Kmotrem byl hrabě Leopold Kolowrat Krakowský a v kostele byla téměř celá vesnice. Není však vždy jen radost - v roce 1898 došlo k honbě na zajíce, která skončila tragicky. Hajný Antonín Mayer byl zabit střelou během honby v Loretském lesíku.
Obležení a vandalismus se nevyhýbalo ani majetku šlechtických rodů. 23. dubna 1922 se do hrobky Kolowratů vloupali neznámí pachatelé, vytrhli kovové i dřevěné rakve a opustili hrobku. Jeden z pachatelů si před vchodem ulevil na veřejnosti. Správa týneckého velkostatku vypsala o trestných činech a varovala před podobnými činy.
Na závěr historie se vztahuje i zmínka o Lubských a okolních lokalitách - např. staré vodní tvrze, zemanské sídlo a další drobné příhody, které ukazují, jak souvisí lidské osudy s krajinou a s přírodou.
