Kaple svatého Václava v Holasicích představuje významný místní kulturní monument a významnou součást Svatojakubské cesty. Kaple vznikla na místě dřevěné zvoničky a prošla v průběhu století několika stavebními změnami, které odrážejí vývoj sakrální architektury i potřeby místní komunity.
V roce 1840 obec rozhodla postavit zvonici zděnou a rozšířit ji o oltář a obraz sv. Václava, čímž vznikla kaple, která byla dále posílena a vysvěcena v roce 1848. V roce 1928 byl do kaple umístěn nový obraz sv. Václava od akademického malíře Jana Kohlera. Holasická kaple má dnes dva zvony: malý umíráček s letopočtem 1736 a nový z roku 1923 s obrazem sv. Václava a sv. Ludmily.
Půdorys a stavební vývoj
Jedná se o jednopodlažní kapličku obdélného půdorysu s půlkruhově ukončeným presbytářem. Hladké fasády jsou členěné lizénovými rámy a boční fasády jsou prolomeny jednou okenní osou s půlkruhovým zakončením. Kaple je bohatě zdobená; spodní část stěn je obložena polodrahokamy, jichž bylo použito více než 1300 kusů a vzácné interiérové detaily jsou zlacené zlatým plátem. Nad vstupem se nachází dřevěný kříž s plechovým korpusem Krista. Na stěnách kaple se nachází monumentální obraz sv. Václava a svatováclavská legenda je zobrazována i na freskovém cyklu a vitrážích. Okna kaple, z nichž nejmladší vitráž pochází z 60. let 20. století, jsou dílem Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Umělecké a architektonické prvky
Ta nejvýznamnější socha svatého Václava stojí na římse nad hlavním oltářem, ačkoli autorství není zcela určeno; jedna z informací uvádí, že na soše pracoval mistr Jindřich z dílny Petra Parléře. Kaple tedy nese mimořádně cennou gotickou sochařskou tradici XIV. století. Ostatky svatého Václava jsou dodnes v kapli pohřbeny při jižní stěně, ačkoliv lebka je uložena v relikviáří v klenotnici chrámu sv. Víta. V roce 1911 kardinál nechal oltář otevřít a našly se pozůstatky renesanční krabičky a domečkový relikviář z doby Karla IV. s ostatky. Na dně truhly byla objevena destička s textem o uložení země s ostatky Václava.
Symbolika a kontext
Kníže Václav, vzdělaný křesťan a patron české země, je v kapli připomínán jako prostředník mezi vládou a sakrální vírou. Legenda vypráví, že česká vojska díky Václavovi vyhrávala bitvy; historické rekonstrukce a obrazové cykly v kapli zobrazují jeho život, umučení a zázraky. Kapli sv. Václava bývalo místem, kde před korunovací panovníci vzdávali hold patronu české země; dnes se bohoslužby konají každoročně v den svátku sv. Václava.
Korunní komora a korunovační klenoty
Dvířka vedou do Korunní komory, kde je uložen nejvýznamnější český poklad - soubor korunovačních klenotů, včetně koruny Karla IV. Korunovační klenoty bývají vystavovány jen při mimořádných příležitostech; v minulém století byly veřejnosti zpřístupněny jen devětkrát. Karl IV. projevoval o sv. Václava mimořádný zájem a o něm napsal novou legendu; kapele sv. Václava se tak dostává i významu literárního zobrazení v monumentálním obrazu.
Architektura a výzdoba oken
Jednolodní kaplička má půdorys obdélníku a presbytář uzavírá půlkruhová apse. Okna kaple jsou výrazná a moderní pojetí vitráží z 60. let 20. století představuje dílo dvou významných českých sklářů Libenského a Brychtové.
Okolí a současná role kaple
Kaple stojí uprostřed historické zástavby Holasic, na horní hraně říční terasy pod kterou protéká Vojkovický náhon. Okolo kaple prochází dálková turistická trasa Svatojakubská cesta, a u kaple stojí informační tabule věnující historii obce a kaple. Holasická kaple dnes slouží jako místo pro prohlídky a zastavení na cestě Svatojakubské cesty; nad obcí dominuje klid a historická atmosféra spojená s výkladem o ostatcích, historických památkách a výzdobě.
