Kaple sv. Vojtěcha, zvaná též jako hrobka maltézských kněží, stojí jižně od kostela sv. Václava, napravo od hřbitovní brány, a byla postavena v 18. století. Plasticky řešený volutový štít, uprostřed kterého je nika s mušlí, s bohatou profilací říms ukazují na to, že stavba byla budována až ve vrcholném baroku. Čelo kaple zdobí malovaný oltář s obrazem Zmrtvýchvstání Páně, nad kterým je pověšen plechový obrázek sv. Vojtěcha. K boční straně přiléhá litinový kříž na kamenném podstavci.
Do cihelné podlahy je zasazeno několik kamenných náhrobních desek, nejstarší je ze 16. století. Tyto desky jsou starší než kaple a byly použity dodatečně jako dlažba. V kryptě pod kaplí jsou pochováni kněží a rytíři, kteří působili na řadových farách ve Strakonicích a okolí. Byl zde pochován např. František Xaver hrabě Kolowrat-Krakowsky a řádový rytíř hrabě Meraviglia, poslední svého rodu, jenž dlouhá léta žil ve Strakonicích. Uvnitř kaple také visí po stěnách 14 plechových štítků se jmény kněží, kteří zde byli pohřbeni v novější době (dnes vlastně jen 13, po čtrnáctém zde zbyla jen skvrna na zdi).
Kapli ve Strakonicích pokračuje její významný restaurátorský proces. Deník/Jana Štroblová uvádí, že restaurátoři třetí měsíc pracují na strakonickém hřbitově při obnově historického objektu úzce spjatého s řádem maltézských rytířů. Při obnově kaple se podařily dva zajímavé objevy: malovaný maltézský kříž s nápisem a vchod do krypty. Podle Jiřího Fialy se jedná o vzácný nález, který nejspíše souvisí s původním vzhledem kaple.
Příběh Maltézských rytířů
Vlastní kříž a nápis i vchod do krypty jsou důležité pro pochopení minulého vzhledu, avšak jejich plné odhalení by vedlo k značnému poškození povrchu. Proto byl odkryt a zdokumentován jen kříž; poté byl opět kryt ochranou vrstvou vápenného štuku zakryt. Deska v krytu byla vyzvednuta, roztržené rohy slepeny, očištěna a konzervována; žulový rám byl srovnán a deska navrácena na původní místo. Kaple v restaurované podobě bude k vidění na konci listopadu.
Proměnou procházely také střechy, omítky, vnější plášť a kamenné části. Proběhla sanace kolem budovy pro odvětrávání vlhkosti, a při tom byl nalezen vchod do krypty. Cílem rekonstrukce bylo statické zajištění a obnova klempířských, tesařských a zámečnických konstrukcí. Rekonstrukci prováděla firma AF ART, s.r.o., za přibližně 1,3 milionu korun; dotace z Ministerstva kultury ČR pokryje 87 procent nákladů. Dodatek smlouvy zahrnoval překrytí a vyrobok maltézského kříže na fasádě, opravu a restaurování kamenné desky vstupu do krypty a změnu táhel pro statické zajištění kaple.
Kaple sv. Vojtěcha, známá též jako hrobka maltézských kněží, se nachází v jihozápadním rohu hřbitova, blízko kostela sv. Václava. Kaple je stavebně propojena s objektem bývalé márnice a spolu s kostelem sv. Václava, kaplí Nejsvětější Trojice, márnicí a ohradní zdí hřbitova je kulturní památkou zapsanou do seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Původně pochází ze 17. století a je dokladem drobné barokní sakrální architektury. Do cihelné podlahy je zasazeno několik kamenných náhrobních desek; nejstarší deska je ze 16. století a je tedy starší než kaple, což svědčí o jejím dodatečném použití jako dlažba.
V kryptě pod kaplí jsou pochováni členové řádu, kteří působili na farách ve Strakonicích a okolí. Kaple je součástí svatováclavského hřbitova, který vznikl na přelomu 13. a 14. století a rozkládá se kolem kostela sv. Václava. Hřbitov býval konfesijní; patronátní právo nad hřbitovem i nad kostelem vykonával maltézský velkostatek a později strakonický velkostatek, který zajišťoval provoz, hrobníka a údržbu. Po roce 1948 přešlo patronátní právo na stát a dnes je hřbitov ve správě Technických služeb Strakonice, s. r. o. Na hřbitově je i kaple Nejsvětější Trojice, vysoký kamenný kříž z roku 1888 a hroby významných rodin, například hrob Jana Vlastislava Plánka či hrobka rodiny Papežů s bustou od Břetislava Bendy.
Historická souvislost Strakonicka a řádu johanitů má své kořeny. První písemná zmínka o Strakonicích pochází z roku 1243, kdy Bolemila, manželka Bavora I., daruje řádu johanitů vsi v okolí Strakonic a zmiňuje zde kostel sv. Václava. Z listiny z roku 1318 je možné vyčíst strukturu tehdejšího města, a Strakonice se staly jedním z největších mateřských míst johanitů v českých zemích. Hrad a město Strakonice přecházejí na johanitický řád a stávají se baštou odpůrců kalicha. Po husitských bouří Strakonice dále fungují jako sídlo řádového archivu a středisko správy v regionu.
Na závěr stojí za zmínku, že architektonická a historicko-kulturní hodnota kaple je doplněna její vztahem k širšímu kontextu volyňské a maltézské tradice, který se odráží v přítomnosti kaple sv. Vojtěcha v Strakonicích i v blízkém prostředí hřbitova a kostela. Význam obnovy spočívá nejen v zachování samotného objektu, ale i v odhalování historických vrstev, které často ukazují původní podobu římsových a barokních prvků a které mohou vést k novému poznávání dobových technik a řemesel.
Kaple sv. Vojtěcha je součástí širšího kulturního dědictví regionu a její postupná obnova ukazuje, jak důležité je chránit památky a zároveň umožnit veřejnosti poznání historických vrstev, které se skrývají v hospodářských a sakrálních objektech kolem hřbitova a kostela.