Kaple svatého Kříže se nachází ve Velké věži hradu Karlštejn a je centrem posvátného prostoru, původně sloužícímu jako trezor korunovačních klenotů a osobní sbírky Karla IV. Dnes je nejslavnějším prostorem Karlštejna známým svým jedinečným souborem gotických maleb a bohatou ikonografií Nebeského Jeruzaléma, která vyjadřuje očekávání druhého Kristova příchodu při Posledním soudu.
Podle stavebního průzkumu Karla IV. byla kaple ve Velké věži původně obytná komnata či hodovní síň s krbem a prevétem, a až časem se proměnila v honosnou říšskou kapli s insigniemi a svátostmi. Impuls k proměně obytné síně v kapli mohl vzejít z narození dědice v únoru 1361 a z naděje, že vláda zůstane v rukou Lucemburků. Stavební práce na věži trvaly až do roku 1372, a tak není jisté, zda císařské poklady byly uloženy hned po vyzdobení a vysvěcení kaple v únoru 1365.
Kaple byla zasvěcena tradičně jako místo uložení říšských korunovačních klenotů a relikvií. Už po římské korunovaci v roce 1355 uložil císař na hradě ostatky Kristova utrpení a dal je upravit k liturgickým účelům Karlštejnské kapituly, nově založené v roce 1357. Aby byly ostatky řádně uctívány, dosáhl panovník na papeži udělení odpustků pro účastníky obřadu na 7 let a zamezil, aby ve věži kdokoli spal či ležel s ženou.
Historie zmiňuje, že kaple byla slavnostně vysvěcena a že Císařská rezidence Karla IV. podpořila její výzdobu. Nepochybné svědectví o říšském pokladu na hradě je listina Václava IV., který v roce 1355 uložil ostatky Kristova utrpení, a to v nově dostavěné menší věži. Kaple se tak stává jedním z nejvýznamnějších evropských poutních míst a symbolem moci a bohatství říše, kterou Karel IV. cíleně formoval.
Kaple je vyzdobena po všech stěnách deskovými obrazy z dílny mistra Theodorika, který připravil 129 obrazů svatých jako nebeské vojsko chránicí korunovační klenoty. Obrazy vznikly v 60. letech 14. století a spolu s malbami andělského chóru představují nejrozsáhlejší a nejcennější soubor gotického malířství na světě. Nástavba stropu tvoří dvě pole křížové klenby poseté stovkami hvězd z benátského skla, které symbolizují nebeskou oblohu a zahrnují zobrazení slunce a měsíce.
Východní stěnu kaple zřejmě koncipoval arcibiskup Arnošt z Pardubic a Jan ze Středy, zatímco západní stěnu sestrojoval program Karla IV. a jeho rady. Podle názorů Jiřího Fajta a Jana Royta je některá ze stellar maleb spíše experimentem než tradičním vyobrazením; s myšlenkou inovativního kroku „mnoha deskových obrazů, jak to ještě nikdo nikdy neviděl“, mohl přijít Theodorik. Mistrovská díla vznikla ve více pražských dílnách pod vedením Theodorika a jeho učedníků; některé obrazy mohou být dílem Mistra Lucemburského rodokmene nebo Třeboňského mistra.
Kaple je chráněna čtyřmi dveřmi a byla postavena jako silné duchovní místo, které zároveň slouží jako pokladnice. Při pohledu od vstupu k severní oltářní stěně lze vidět bohatou výzdobu a program Karla IV., zatímco presbyterium bylo původně určeno pouze pro císaře nebo arcibiskupa. Kaple svatého Kříže se tak stala nejen architektonickým dílem, ale i symbolickým vyobrazením Jak se jednotí světská a božská moc a jejich hierarchie.
Kaple svatého Kříže byla a je centrem Karlštejna, spojená se jmény Karl IV., Arnošta z Pardubic, Jana ze Středy a Theodorika, kteří stáli za jeho výzdobou. Kaple je považována za nejvýznamnější prostor Karlštejna a byla navržena jako posvátná pevnost chránící císařské klenoty a světskou moc v jedné z nejvýznamnějších epoch české historie.
Jednodenní výlet z Prahy: HRAD KARLŠTEJN A VESNICE (4K)
Kaple byla vybudována jako součást pevnosti, která měla chránit korunovační klenoty Svaté říše římské. Hlavní schodiště a pohled do presbyteria navozují dojem stoupání do nebes, zatímco modrá klenba s hvězdami podtrhuje symboliku nebeského Jeruzaléma a koncepční záměr Karla IV. Kaple tedy představuje kombinaci sakrální funkce a majestátní reprezentace českého panovnictví ve středověké Evropě.