Kaple sv. Jana Nepomuckého v Bezvěrově pochází z 19. století a je součástí rozsáhlejší duchovní kompozice propojující Škvorec s poutním místem u kostela sv. Jiří. Kaple byla vystavěna v roce 1740 z iniciativy Marie Terezie Savojské a souvisí s barokní obnovou duchovní správy na panství, která byla spojena s obnovou hradešínské farnosti a stavebními aktivitami v okolí kostela sv. Jiří. V 1850 proběhla oprava, další významná obnova v roce 1996 pod vedením Jaroslava Čápa a stavitelem Jiřím Kadeřábkem z Kozojed; během této opravy byl na severní vnitřní stěně náhodně odhalen nápis A.K. 1719 C:L: 1740, jehož význam zůstává ne zcela objasněn. Interiér kaple je zdobený a její hlavní výzdobu tvoří dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1905 od V. Mráže, zhotovená pro místního faráře Františka Kahouna.
Kaple stojí při komunikaci v severovýchodní části obce a orientována je severovýchodním směrem. Jedná se o drobnou obdélnou stavbu s mírně zaoblenými nárožími, krytou sedlovou střechou s prejzovou krytinou. Průčelí je reprezentativní a vychází z typických forem vrcholně barokní venkovské architektury. Na severní stěně se dochoval nápis s letopočtem 1719 (?) a 1740. Hlavní výzdobu kaple představuje dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1905, kterou zhotovil pražský řezbář V. Mráz na objednávku místního faráře Františka Kahouna. Světec je zobrazen v ikonografii v kanovnickém oděvu s biretem a gestem mlčenlivosti, připomínajícím legendu o zpovědním tajemství. Socha je umístěna ve výklenku hlavní niky a doplňují ji drobnější devocionální plastiky novodobého původu.
Kaple sv. Jana Nepomuckého je cenným dokladem barokní krajinné a poutní architektury, která byla součástí rozsáhleji pojaté duchovní kompozice propojující Škvorec s významným poutním místem u kostela sv. Jiří. Přestože rozměrově jde o drobnou stavbu, její architektonické řešení vykazuje mimořádnou péči věnovanou detailu a kvalitnímu baroknímu tvarosloví. Památka připomíná období působení Marie Terezie Savojské na škvoreckém panství a obnovený rozvoj náboženského života v první polovině 18. století. Kaple byla spolu s areálem kostela sv. Jiří a bývalým děkanstvím zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32096/2-726.
V kontextu regionální architektury se objevují další sakrální objekty a kulturní památky ve větším okruhu Bezvěrova a okolí. Poblíž Bezvěrova stojí kaplička v Buči postavená kolem roku 1927 a domy v historickém centru obce, které odrážejí dřívější sklárenskou a hospodářskou činnost regionu. V blízkosti se rozkládá ves Dolní Jamné s chrámem sv. Petra a Pavla, zasazená do soudobého reliéfu typických venkovských sídel. V jádru osady Světec se nachází kaple sv. Anny na návesi, doplněná výklenkovou kapličkou z roku 1904 a bohatší výzdobou v průběhu 19. století.
Nevyhlášené a zanikající vesnice severního Plzeňska, jako Vlkošov, Ostřetín, Žernovník a Potok, návazně dokumentují historický vývoj venkovských sídlišť v regionu: od raného středověku, přes klášterní a světské držby, až po rekonstrukce a částečné zániky po druhé světové válce. Vlkošov býval tvrzí s unikátním zemním opevněním a s dochovaným sakrálním komplexem; Ostřetín rozvíjel dvořec a byl postupně integrovaný do Bezvěrova; Žernovník byl významnou osadou s mlýny a školou, dnes však slouží rekreačním účelům; Potok zůstává jako malá zemědělská obec s kaplí Sv. Anny a torzy původních staveb. Tyto příběhy ilustrují kontinuitu víry a architektury v regionu i důležitost barokní obnovy a poutních tras, které propojovaly dávné svatyně a kláštery.
Vznik kaple sv. Jana Nepomuckého v Bezvěrově je tak spojován s barokní obnovou a s rozvojem duchovní správy na panství Škvorec, čímž se tato kaple stává důležitým bodem místní poutní krajiny a svědectvím o sociální a náboženské historii regionu. Stavba, její ikonografie a rekonstrukce po roce 1996 ukazují trvalý zájem obce o zachování kulturního dědictví a o kontinuitu mezi minulostí a současností.
tags: #kaplicka #sv #jana #nepomuckeho #bezverov