Kdo by neznal toto vyznání stesku po ztracené domovině, ztvárněné Giuseppem Verdim v opeře Nabucco i Antonínem Dvořákem v Biblických písních, a dokonce i v rytmicky podmanivém podání skupiny Boney M na konci 70. let minulého století? Žalm připomíná „babylonské zajetí“ Židů v 6. stol. př. n. l. a samo slovo Sion, hebrejsky Cion, mělo tehdy více významů. Za „Sionské“ bývali označováni sami Židé a jim samým v době babylonského zajetí jméno Sion zastupovalo Jeruzalém a ztracenou vlast.
Zprvu asi patřilo jebúsejské pevnosti východně od hradeb dnešního Jeruzaléma, kterou roku 997 př. n. l. dobyl král David a na jejím místě založil své sídelní město. Během staletí se „hora Sion“ stala místem několikerého kultu, a to jak v duchu židovské tradice, tak v duchu křesťanství a posléze také islámu. Chronologicky vzato, poprvé se stal Sion předmětem úcty v souvislosti s hrobem krále Davida, tedy už po roce 973 př. n. l. Hrob je dodnes hojně navštěvován jak turisty, tak příslušníky všech tří náboženství.
Ale to není vše. Zmíněný dům, dnes součást složitější dispozice se dvěma dvory a vyhlídkovou terasou, je spojen ještě s dalšími událostmi. Hned vedle místnosti s Davidovým náhrobkem je místnost, kde podle Janova evangelia měl Kristus po poslední večeři na znamení pokory umýt nohy svým učedníkům (J 13, 4 a násl.), ale později byla změněna na synagogu. A v horním patře stejného domu, v místnosti „prostřené a připravené“ (Mk 14, 15), se měla odehrát událost ještě významnější: V místnosti po celá staletí označované jako coenaculum (večeřadlo) měla proběhnout poslední večeře a tamtéž, o sedm týdnů později, byli apoštolové obdařeni sesláním Ducha svatého.
Právě přes mimořádný kultovní a historický význam je uvedený komplex popelkou oproti mohutnému chrámu ze světle okrového kamene, vypínajícímu se v jeho blízkosti a tvořícímu dnes pohledovou dominantu celého pahorku: to je chrám Zesnutí Panny Marie (Dormitio), součást stejnojmenného benediktinského kláštera, postavený na prahu 20. stol. Mohli bychom napsat „údajným místem skonu“, což by lépe odráželo tápání nad jeho lokalizací; ostatně podobně je tomu s určením Mariina rodiště, o němž se zmiňujeme v následujícím článku o kostele sv. Anny. Starší římský dům na tomto místě byl jako místo Mariiny smrti uctíván už ve starokřesťanské době a za byzantské správy nad ním byla na počátku 5. stol. vybudována obrovská pětilodní bazilika Aja Sion (svatý Sion).
Ostatně i jeho ostatky byly tehdy uloženy v chrámu. To vše ale zaniklo při dobytí Jeruzaléma perským králem Chosrauem II. v roce 614. Tuesday 25. 8. 2026, 14:11(UTC+3 h)33°C Today 34°C Wednesday 33°C Thursday 32°C Friday 32°C Saturday 12h 33°C 2m/s 15h 31°C 4m/s 18h 27°C 4m/s 21h 24°C 2m/s no precipitation 0h 24°C 1m/s 3h 22°C 1m/s 6h 25°C 0m/s 9h 32°C 0m/s 12h 34°C 2m/s 15h 32°C 4m/s 18h 27°C 3m/s 21h 24°C 2m/s no precipitation 0h 23°C 1m/s 3h 22°C 1m/s 6h 25°C 0m/s 9h 31°C 0m/s 12h 33°C 2m/s 15h 32°C 4m/s 18h 27°C 4m/s 21h 24°C 2m/s no precipitation 0h 23°C 1m/s 3h 21°C 1m/s 6h 24°C 0m/s 9h 30°C 0m/s 12h 32°C 2m/s 15h 31°C 4m/s 18h 27°C 3m/s 21h 24°C 1m/s no precipitation 0h 24°C 1m/s 3h 23°C 1m/s 6h 26°C 2m/s 9h 31°C 3m/s 12h 32°C 3m/s 15h 30°C 5m/s 18h 26°C 5m/s 21h 24°C 4m/s no precipitation
Abbey of Hagia Maria in Zion, benediktinský klášter v Jeruzalémě poblíž brány Zion, se nachází na tradičním místě Zpustošené Panny Marie, původně známý jako Klášter Zesnutí Panny Marie, změněný v roce 1998 na odkaz na starověký kostel Hagia Sion, k jeho původnímu názvu se vrátil v roce 2006. Císař Vilém II. koupil pozemek v roce 1898 od osmanského sultána Abdul Hamida II. a věnoval jej „Německé asociaci pro svatou zemi“. Současná chrámová stavba, postavená mezi léty 1900 a 1910 v novorománském stylu, je kruhová a má kryptu, kde se věří, že došlo k Zesnutí Panny Marie. Od roku 1973 zde probíhají ekumenické studijní programy pro teologické studenty.
Naproti tomu hora Sion zůstává pro Židy i křesťany středem duchovního života. Hora Sion je nejposvátnějším místem judaismu; pro křesťany je důležitým místem také díky Večeřadlu a dalším událostem spojeným s Kristovým životem. Na hoře se nachází chrám Dormitio Sanctae Mariae, hlavní budova kláštera Zesnutí Panny Marie, a hrob Davida s Davidovou hvězdou. Dolní patro budovy nyní funguje jako synagoga. Vedle je bazilika Spánku Panny Marie a cloisters kláštera, zatímco Coenaculum, Večeřadlo, je přístupné a nese zvláštní náboj. Podle platné úmluvy je přístupné jak křesťanům, tak Židům a dalším poutníkům; sloužit mši uvnitř se však nesmí. Sloužit křesťanskou mši zde měl proslavit pouze papež Jan Pavel II. Večeřadlo je integrováno do byzantské baziliky ze 4. století, nachází se v jejím prvním patře a dnes je rozdělena sloupořadím.
Hora Sion je pro obě víry místem, kde lze naplnit pocit historické kontinuitní náboženské identity. Když vyjdete ze Starého města směrem od Sionské brány k hoře Sion, můžete očekávat nízký výškový profil a krásný výhled na Olivetskou horu. Křesťané a Židé sdílejí tuto posvátnou krajinu, která se většinou nachází jen pár kroků od Jeruzalémských hradeb. Zde stojí i hřbitov, kde je často uváděn hrob Oskara Schindlera, a Muzeum holocaustu, které ukrývá popel obětí z 36 vyhlazovacích táborů. Z hora Sion je také nádherný výhled na východní Jeruzalém, který Palestinci považují za své budoucí hlavní město.
Přes to všechno je Sion nejposvátnějším místem judaismu a důležitým místem pro křesťany. Hora Sion leží v těsné blízkosti hradb kolem Jeruzalémského Starého Města a vybudovat kolem ní komplexní duchovní prostor znamená propojit duchovní světy tří velkých monoteistických náboženství. Slovo Sion tedy odkazuje na judskou poušť, která na východě obklopuje Jeruzalém, a současně připomíná dávnou pevnost Jebusitů na jihovýchodě města. Když David pevnost dobyl, přejmenoval ji na Ir David - Davidovo město, jak se dočteme v biblické Druhé knize Samuelově a První knize královské.
V židovské paměti je Sion spojován s dalšími významy. Prorok Joel takto označuje jeruzalémskou Chrámovou horu a spolu s prorokem Izajášem i celé Jeruzalémo. Izajáš výrazem Sion rozumí i Judské království a jeho obyvatele, případně Erec Jisrael - Zemi Izraele, chápanou i jako duchovní středisko veškerého lidstva. Biblický verš „ze Sionu vyjde Zákon a Boží slovo z Jeruzaléma“ se při židovské bohoslužbě pronáší při vyjímání svitku Tóry ze schrány na východní straně synagogy.
Když vzniklo židovské národní hnutí za opětné vybudování židovského státu, stala se idea návratu na Sion, hebrejsky „šivat Cion“, jeho symbolem. Bylo jen přirozené, že Stát Izrael, vytvořený roku 1948, pak slovo Sion vetkl i do své hymny. V jejím posledním verši se hovoří o svobodném židovském lidu „v zemi Sionu a Jeruzaléma“. Komunistické režimy, zvláště ten sovětský, dlouhá léta persekvovaly tisíce Židů, kteří se chtěli do Izraele vystěhovat. V židovském světě se jim říkalo „asirej Cion“ - „zajatci Sionu“. Tato doba je již minulostí. Sion byl pro Židy dlouhá staletí vyjádřením nenaplněného snu.
- Kronika Sionu a jeho význam pro Židy i křesťany: hrob Davida, Večeřadlo, Dormitio a asociace s Pannou Márií.
- Historie kláštera Dormitio a jeho role v moderním ecumenickém vyučování od roku 1973.
- Geografické a sakrální propojení Sionu s Jeruzalémským Starým městem a s dalšími stavbami v bezprostředním okolí.
- Význam slova Sion ve židovské katechéze a národní identitě: záchovná role v hymně státu Izrael a symbol návratu na domovinu.
Na závěr lze dodat, že Hora Sion je historicky i duchovně komplexním místem, kde se prolínají příběhy z Bible, židovské paměti, křesťanské liturgie a islámu. Židovské paměti se váže k Davidovu městu a hrdinství varšavského ghetta, a současně se díváme na moderní muzeální a pamětní kontinuitu v Jeruzalémě, která je neoddělitelnou součástí současného náboženského a kulturního života města.
tags: #sion #frantiskansky #klaster #jeruzalem