Právě vyšla nová kniha z oblasti Františkánské spirituality. Jde o duchovní cvičení, které napsal sv. Jsme společenstvím bratří, nazývání menší, v katolické církví a někteří z nás jsou také kněžími. Naše společenství je řeholním řádem inspirovaným duchem sv. Bratr Nehemiáš z naší provincie působí v mezinárodní komunitě v italském Spellu. Na závěr františkánského setkání mládeže v Assisi se měl možnost pozdravit s panem papežem Lvem XIV. I přes náročnost (diskomfort čekání, horko, ...) to bylo silné a milé setkání, i díky přítomnosti samotných mladých, kteří vytvořili pěknou atmosféru.
Historie a duchovní zakotvení Lorety a betlémů
Pražská Loreta je pozoruhodnou barokní památkou, poutním místem s bohatou historií. Jejím duchovním středem je Svatá chýše, obklopená ambitem se šesti kaplemi a kostelem Narození Páně. V průčelí stojí hodinová věž s unikátní barokní zvonohrou. V patře ambitu je vystaven cenný soubor votivních darů, tzv. Kapucínská hrobka v Brně se nachází v suterénu brněnského kláštera kapucínů a představuje ojediněle dochovaný příklad pohřbívání řádu. Vedle řeholníků položených na holou zem, zde našli místo posledního odpočinku i jejich dobrodinci nebo známý velitel pandurů baron Franz Trenck.
Začni se na život dívat jinak. Naše dny jsou plné stresu a povinností. Každý den je nabitý od probuzení do usnutí tak, že zapomínáme myslet sami na sebe. Co když to tak ale být nemusí?
Betlémy jsou součástí františkánské tradice. Poprvé se o betlém staral svatý František z Assisi v roce 1223 v Grecciu, kde vznikl živý betlém. Toto zobrazení vánočního příběhu vychází z evangelia svatého Lukáše a Matouše. Postavy často vznikají z místních řemesel a kultur, což je inkulturace betlému do místních tradic.
Historie a význam Vaší Lorety a betlémů
Naše Loreta, jako poutní místo, vznikla v Itálii a kopie se šířily po Evropě. Praha má svou významnou Loretu; je to nejznámější v regionu a je spravována kapucíny. Loreta není přímo spojena se svatým Františkem, ale kapucíni ji spravují a zachovávají původního ducha františkánství i při správě majetku.
Kolem betlémů se váže i otázka autorského a historického rámce. Jména mudrců Kašpar, Melichar a Baltazar jsou tradičními symboly, a současné výklady naznačují, že šlo o pohanské kněze, kteří šli hledat Mesiáše. Betlémy mohou obsahovat i řadu řemeslníků a postav z místních regionů, což podporuje univerzální přijetí Vánoc.
Životní cesté Bonaventury a Jakuba
Bonaventura a Jakub jsou Pražáci, kteří dali své jméno františkánskému spolku. Bonaventura Bouše byl nakonec vybrán pro řeholní jméno v době, kdy probíhala volba jmen. Jakub zvolil jméno František. Oba jsou konvertity, kteří prošli cestou od světského života po zasvěcený život v řádu. Bonaventura popisuje, že jeho počáteční představy o zasvěcení byly naivní a ne vždy se shodovaly s realitou, a budete li chtít, můžete jej vnímat jako člověka, který hledal své místo v řádu.
Jakub popisuje svou cestu jako průchod skrze období po maturitě a pobyt ve Smíchově; jeho touha byla po misijní práci mezi lidmi v naší zemi, kteří Krista ještě nepoznali. Oba bratři zjistili, že jejich spolupráce v rámci františkánského společenství je obohacující a že prioritou je žít světlem evangelia. Oba sdílejí postoje k rituální službě ministrantů, k organizaci akcí pro děti a mládež a k tomu, jak se vyrovnávat s proměnlivostí farností.
Každodenní život a misijní orientace kapucínů
Máme v zásadě na starosti jen ministranty z dětské mše. Děláme pro ně schůzky po mši. Je to pěkné, akorát je trochu náročné, že na každou schůzku je často dost odlišná sestava dětí. Na výletě k Ivanovi moc dětí nepřišlo, ale zavinili jsme si to asi zčásti sami špatnou organizací.
Jednotlivé kláštery poskytují prostor pro tiché a kontemplativní život, ale jednotlivé komunity nejsou vždy stejné. Je zde spousta skupin: někdo chodí jenom na dětskou, někdo na nedělní v půl dvanácté, jiný jen ve všední dny na konventní, další skupinou jsou terciáři. Každý z bratří nosí své poslání ve specifické farnosti a komunitě.
Loreta a historie kapucínů v Čechách
Kde a jak a proč a kým byli kapucíni do Čech přivedeni? Sem do Prahy nás přivedl svatý Vavřinec z Brindisi. Bylo to roku 1599 v listopadu, když 12 bratří přišlo na žádost pražského arcibiskupa a poté pokračovali ve studiu teologie a kněžství. Váš klášter na Hradčanech spravuje a vlastní také Loretu, která obsahuje množství pokladů. Loreta je místem, kde se setkává živá víra s historií a kultem. Původní majetek Lorety nebyl náš, patřil Lobkowiczům; my jsme se postupně stali správcem duchovního života v místě.
Jaké jsou hlavní tři větve františkánského řádu? Minoriti jsou původní větev s kontinuí od svatého Františka, Františkáni vznikli jako reforma ve 14. století, kapucíni jako zvláštní poloha od začátku 16. století. Kapucíni přišli do Čech v roce 1599 a dodnes působí jako misijní řád s působením v Praze i mimo ni. Loreta v Praze je známá a nejspíš nejznámější z českých Lorety, ačkoliv první Loreta nebyla právě v českých zemích.
Vnitřní poselství a současnost Františkánů
Co spojuje Bonaventuru a Jakuba s dnešními mladými lidmi? Jejich svědectví vyjadřuje, že Františkáni dnes chrání jednoduchost a pokoru, a že jejich společenství nabízí prostor pro duchovní růst a sdílení zřetelného životního stylu. Svět Františkova poselství o evangelii, chudobě a službě chudým stále rezonuje s mnoha mladými lidmi i mimo církev.
tags: #kapucini #bratr #bonaventura