Narozený v Římě, Giuliano Cesarini (1398-1444) patřil ke skupině vynikajících kardinálů, které papež Martin V. jmenoval na konci západního schizmatu. Byl jedním z rodiny Cesarini, která však zůstala chudým šlechtickým rodu a až po roce 1400 získala význam a majetek; rod vymřel v roce 1686 a čtyři jeho členové byli kardinály, s dlouhou dědičnou pravomocí gonfaloniera, vlajkonoše lidu.
Vzdělání, kariéra a první diplomatické kroky
Giuliano Cesarini byl vysoce nadaný učenec a humanista; studoval v Perugii a učil římské právo, k čemuž ho inspirovali Dominikán Domenico Capranica a Nicholas of Cusa. Kromě toho učí na univerzitě v Padově, kde ho jeho sláva a intelekt přibližují ke světu diplomacie a církevní politiky. V roce 1426 ho papež Martin V. jmenoval kardinálem a poslal ho do Německa, aby tam kázal křížovou výpravu proti reformám a husitům. Ve své roli cardinála byl prezidentem Basilejského koncilu, ze kterého částečně vycházel zápas o pravomoc papeže a koncilu; později (1437) se z opatrnosti stáhl z opozice, když pochopil, že cílem bylo spíše ponížení papeže než uskutečnění reforem.
Role v koncilu Basilej-Ferrara-Florencie
Na Basilejskem koncilu Cesarini vedl a formoval dění jako hlavní postava a jeho právnický a diplomatický talent mu zajistil respekt mezi řeckými i katolickými delegacemi. Když byl koncil v Ferrara-Florence, Cesarini byl jmenován šéfem komise, která vyjednávala s Husity a usilovala o jednotu církve. Vykonával významné úkoly, které posilovaly autoritu papežství a podněcovaly jednání o jednotě s Řeky. Vynikající právník a diplomat hrál v prvních letech koncilu klíčovou roli, a to i v otázkách unie s řeckou církví.
Misie do Uherska a počátky války proti Turkům
V roce 1443 byl Cesarini vyslán papežem Evženem IV. jako papežský legát do Maďarska, aby podpořil národní křížovou výpravu proti Turkům a jednání o míru se Ladislavem Pohlebným (Ladislavem III. Králem Uherska a Polska). Cesarini byl proti uzavření separátního míru s Turkami a přesvědčoval Ladislava k pokračování boje. Avšak jeho snahy o jednotný postup vedly k vojenským krokům, které vyústily v krvavé bitvy u Varna v roce 1444.
Bitva u Varna a Cesariniho smrt
Varna se stala tragickým místem pro křížovou výpravu: po překročení hranic a neúspěšném postupu do Čech a Polska došlo k rozprášení křesťanských vojsk. V bitvě u Varna padl i samotný kardinál Cesarini; byl zabit při ústupu dne 10. listopadu 1444. Dlouho tomu se historici domnívali, že Cesarini byl odpovědný za to, že Ladislav III prolomil přísahu Turkům, aby znovu zahájil válku, avšak novější výzkum tuto obvinění vyvrací a potvrzuje jeho spíše roli obhájce jednoty a volby cesty k míru prostřednictvím vojenství.
Odkaz Cesarinů a další kardinálové
Po smrti Giuliana Cesarinie se rod Cesarini dostal do povědomí jako rod, jenž vynikl v římském a italském duchovním a diplomatickém životě. Třem dalším členům rodu se podařilo dosáhnout kardinálských titulů, a rod měl až čtyři kardinály a po staletí dědičné právo na funkci gonfaloniera. Cesariniho dědictví se však rozpadlo spolu s koncem rodu v roce 1686.
Další historické záznamy dosvědčují Cesariniho vliv v době po koncilových změnách, jeho vazby na Brandu, a jeho roli v rozvoji reformních snah církve. Cesariniho listy a dopisy k Aeneasovi Sylviovi zaznamenávají vliv papeže na koncil Basileje a jeho postoje k otázkám církevní jednoty. Jeho činnost a diplomacie se dotýkají i cílené politiky papežství ve středomořském a východoevropském prostoru.
Bibliografie a prameny
Mezi zdroje patří díla jako Vite di uomini illustri del secolo XV od Vespuasiana da Bisticci; Dictionnaire d'histoire et de géographie ecclésiastiques; The History of the Popes od Pastora a další akademické práce, které mapují roli Cesarinů v Basilejském koncilu, ve válkách a v diplomatických misích Comitátu.
Zničila čtvrtá křížová výprava Byzantskou říši? - DOKUMENT
tags: #kardinal #giuliano #cesarinise