Na nábřeží Otavy v Sušici, městě známém jako brána Šumavy, stojí impozantní klášter kapucínů s kostelem sv. Felixe, který je úzkostlivě chráněnou památkou a důkazem dlouhé barokní kultury regionu. Historie pramení po třicetileté válce, kdy byl klášter založen díky podpoře hraběte Jindřicha Libštejnského z Kolovrat a císaře Ferdinanda III., jako duchovní opora obyvatelstvu postiženému válkou. Základní kámen byl položen 17. září 1651 pražským arcibiskupem Arnoštem kardinálem Harrachem a krátce po tom následovala erudovaná duchovní péče nad místní komunitou.
V klášteře žilo kolem 15 řeholníků, kteří byli podporováni šlechtou i měšťany. V protilehlé kapli s malovaným trámovým stropem, známé jako morová kaple, se připomíná oběť kapucínů během morových epidemií a jejich svědomité ošetřování nemocných. Kostel a klášter byly navrženy a zrealizovány podle řádových předpisů kapucínů, s důrazem na prostotu a zároveň bohatství sakrálního výtvarného dědictví.
Milostný obraz Panny Marie Bolestné a zázraky spojené s klášterem
Součástí kostela je Milostný obraz Panny Marie Bolestné. Zázračné uzdravení, které se s ním spojuje, patří k nejznámějším legendám,“ odrážejícím víru i vídení dávných poutníků. V době největšího rozmachu kláštera v 17. a 18. století působilo zde 15-20 řeholníků a procesy poutníků do Sušice se těšily velkému zájmu. Roku 1649 na Zelený čtvrtek se narodil syn hraběte Jindřicha Michala Hyzrleho z Chodů; po modlitbách u obrazu Marie došlo k oživení děťátka, a na čele Panny Marie se objevila krevní krůpěj, která vyvolala dlouhotrvající kult a vděčnost vůči zázračnému obrazu.
Milostný obraz byl proslaven a do kláštera byl vložen oltářní prostor, který zachovává řadu darů a liturgických nádobe, a později byl doplněn o stříbrné rámování. O oltářích a doprovodných obrazech se v průběhu času doprovodné dokumenty a kroniky obohacovaly o záznamy o poutnících a zázracích. V roce 1749 bylo slavnostně připomenuto jubileum milostného obrazu a vydána kniha Sedmero uctění sedmi bolestí Marie Panny, která shrnovala modlitby a svědectví o zázracích.
Architektura a interiéry kláštera
Architektura kostela a kláštera odpovídá řádovým pravidlům a na jihovýchodě klášterního dvoru nalezneme rajský dvůr s ambitem; na východní straně se nachází velký letní refektř. Na jižní zdi jsou vyznačeny sluneční hodiny s letopočtem 1731 a v patře ambitu se dochovaly dřevěné stropy. Dnes se zde nacházejí nově opravené cely řeholníků; do kostela se vstupuje širokým kamenným schodištěm a průčelí kostela zdobí mozaika Milostného obrazu Bolestné, kterou v roce 1986 vytvořili kněz a léčitel František Ferdy s pomocí pracovníků Uměleckých řemesel.
Chór chrámu je rozdělen velkým oltářem s dvěma průchody, v nichž jsou obrazy českých zemských patronů. Na levé straně je sv. Vít, na pravé sv. Václav; nad nimi visí medailóny neznámých kapucínských světců. Na středním plátně se zobrazuje scéna se sv. Felixem z Cantalicie a Ježíškem v rukou adorující Panny Marie; nad ním anděl drží hůl s nápisem Deo gratias, což odkazuje na činnost sv. Felixe.
Pod oltářem je zavěšen obraz Panny Marie Bolestné, spolu s obrázkem Panny Marie Karmelské, na který prý kapala krev při zázraku v zámku Hyzrlů z Chodů. Na epištolní straně evangelijního chóru se nachází oltář sv. Jana Nepomuckého a v kryptě jsou uloženy ostatky svatých (sv. Kláry, sv. Feliciána, sv. Viktora a sv. Honorata). V lodi vlevo se nachází oltář s obrazem sv. Františka z Assisi, nad nímž je znak kapucínů a relikviářová rámba. Dveře do kaple doprovází bohaté intarzované prvky a pultová kazatelna.
Kapucínský klášter je dále ozdoben kapucínskou ikonografií ve středověkém i raně novověkém duchu; v lodi i chóru spatříme oltáře zasvěcené různým světcům, a to i v prostřídání starších a novějších děl. Na stěnách a v chóru jsou zobrazeny zemské patrony a kapucínské blahoslavené a svaté, včetně B. Angela de Acrio, sv. Františka z Assisi a dalších. Varhany v klášteře pocházejí od sušického varhanáře Josefa Matyáše Wunsche z přelomu 19. a 20. století.
Kalvárie a významné kaple
Poslední poznámka patří Kalvárii, hlubší kapli s monumentálním krucifaxem z roku 1700, který původně zdobil sušický most. Nohy Krista jsou křížem přibity dvěma hřeby, a v nikách dominuje socha sv. Františka z Assisi a dalších světců. Na stěnách se nacházejí novodobá malířská díla zobrazující témata smrti sv. Františka, sv. Kláry či sv. Ludmily. Kalvárie a Kaple Anděla Strážce doplňují poutní cestu k Milostnému obrazu a představují důležité místo pro duchovní i historický kontext sušické poutní kultury.
- Historie založení a klášter po třicetileté válce
- Milostný obraz Panny Marie Bolestné a zázraky
- Architektura, kaple a interiéry
- Kalvárie a významné kaple
Ke klášternímu kostelu sv. Felixe z Cantalicie přiléhá jihovýchodně rajský dvůr s ambitem; na východ ní se nachází letní refektář a na jižní zdi jsou sluneční hodiny z roku 1731. V patře ambitu jsou dochovány dřevěné stropy a dnes jsou zde opravené řeholní cely. Chórové průčelí zdobí oltář ve dvou průchodech s obrazy sv. Václava a sv. Víta a s medailóny kapucínských světů. Nad levou i pravou částí oltáře spatříme medailóny neznámých světců, zatímco střední plátno zobrazuje Milostný obraz Panny Marie Bolestné a jeho spojený motiv s Pannou Marií Karmelskou, ke kterému připlula krev jako svědectví zázračného uzdravení.
Současnost a poutní a komunitní život
V současnosti žije v klášteře nadále komunita kapucínů a klášter slouží i jako církevní a kulturní památka, která připomíná svou bohatou historii a zázračné příběhy spojované s Milostným obrazem Panny Marie Bolestné. Kromě samotného chrámu a kapitulních prostor se konají pravidelné modlitby a setkání komunity, která zahrnuje různé modlitební i duchovní aktivity pro muže i ženy a další společenství.