Pocházel z Brixenu, kde se narodil 20. ledna 1698. Vyšší studia absolvoval v Římě. Členem olomoucké kapituly byl od 25. září 1711, na kněze byl vysvěcen 25. prosince 1720 v Římě. V květnu 1746 se stal císařským tajným radou; kardinálským purpurem byl ozdoben v dubnu 1747. S velkou energií usiloval o beatifikaci Jana Sarkandra, ale stejně jako biskup Schrattenbach, ani on ve svém úsilí neuspěl.
Kroměřížský zámek - ohněm značně zničený - dal znovu obnovit. Zemřel v Brně 5. února 1758. Jeho tělesné pozůstatky byly převezeny do Olomouce a zde uloženy v kryptě katedrály sv. Vatikán vyšetřuje arcibiskupa marockého Rabatu, španělského kardinála Cristóbala Lópeze Romera. Nejméně pět žen jej obvinilo z „nevhodného chování“, některá média hovoří také o údajnych sexuálních útocích. Církevní hodnostář obvinění odmítá, dočasně se však stáhl z předsedání veřejným církevním slavnostem a z pastoračních aktivit.
Romero, kterému je 74 let, je členem salesiánského řádu. V souvislosti s konkláve po smrti papeže Františka v roce 2025 se jeho jméno objevovalo mezi méně pravděpodobnými kandidáty na papežský úřad. „Tato událost je pro nás všechny znepokojivá. Jako arcibiskup si plně uvědomuji obtíže, které to způsobuje…“ uvedl López Romero v komuniké Rabatské arcidiecéze. Zároveň vyzval k modlitbám za církev, jeden za druhého, za sebe i za „ty, kteří v důsledku této situace trpí“.
Vatikánské vyšetřování je církevněprávní, tedy kanonické řízení. Jeho případný závěr automaticky nenahrazuje postup policejních a soudních orgánů v zemi, kde mělo k jednání dojít. Dva z dlouhé řady skandálů: V těchto dnech začal také soud s emeritním biskupem australské diecéze Broome Christopherem Saundersem, který čelí obvinění ze sexuálních útoků vůči několika mužům z řad původních obyvatel Austrálie. Saunders vinu popírá.
Tyto dva aktuální případy jsou zatím posledními v dlouhé řadě skandálů, které v uplynulých letech zasáhly vysoce postavené představitele katolické církve. Mezi předchozími byl arcibiskup kanadského Québecu Gérald Lacroix. Vatikánský vyšetřovatel však v jeho případě v roce 2024 dospěl k závěru, že proti němu nelze vznést žádné obvinění z jednání, které by vyžadovalo kanonický postih. Podobné obvinění padlo i na adresu Lacroixova předchůdce v quebecké arcidiecézi Marca Ouelleta.
Někdejší prefekt Kongregace pro biskupy byl v minulosti jedním z výrazných kandidátů označovaných jako papabile, tedy možný budoucí papež. Svatý stolec v roce 2022 oznámil, že neshledal dostatek podkladů k zahájení kanonického vyšetřování kvůli údajnému sexuálnímu napadení. Ouellet obvinění odmítl a proti ženě, která jej označila za pachatele, podnikl právní kroky pro pomluvu. Další dvě ženy později popsaly zkušenosti s Ouelletem, které podle nich měly sexuální podtext, trestní oznámení však nepodaly.
V roce 2020 přijal papež František rezignaci francouzského kardinála Philippa Barbarina na úřad lyonského arcibiskupa. Ten rezignoval poté, co jej soud nejprve uznal vinným z neoznámení sexuálního zneužívání dětí, odvolací soud jej následně zprostil obžaloby. Francouzská biskupská konference mu poděkovala za dosavadní službu a vyjádřila přání, aby opatření přijatá v Lyonské arcidiecézi pomohla obětem i místní církvi.
Kardinál propuštěný z duchovního stavu: Největší mediální pozornost však vzbudily případy dnes již zemřelých a mimořádně kontroverzních kardinálů Theodora McCarricka a George Pella. Jejich vliv výrazně překračoval hranice Spojených států, respektive Austrálie. Vatikán v roce 2020 zveřejnil rozsáhlou zprávu o institucionálním vědomí a rozhodování Svatého stolce v kauze bývalého kardinála Theodora Edgara McCarricka. Dokument popsal reakce tehdejších papežů a dalších vysokých představitelů na varování před McCarrickovým chováním.
Theodore McCarrick byl schopný fundraiser, měl politické kontakty, zejména v Demokratické straně, a dobrý přístup k tehdejšímu osobnímu tajemníkovi papeže Jana Pavla II., dnes kardinálovi Stanisławu Dziwiszovi. Podle mnoha pozorovatelů to pomáhalo jeho kariérnímu vzestupu i přes rostoucí podezření ze sexuálního zneužívání mladých mužů. Jan Pavel II. jej v roce 2001 kreoval kardinálem. Za pontifikátu Benedikta XVI. dostal McCarrick neformální omezení a pokyny, aby se stáhl z veřejného života. Papež František ho pak v roce 2019 propustil z duchovního stavu. Ve Spojených státech byl později McCarrick kvůli demenci uznán neschopným stanout před civilním soudem, zemřel v dubnu 2025 ve věku 94 let.
Podobně dramatický, byť zcela jinak zakončený příběh se týkal australského kardinála George Pella. Pell byl v roce 2017 obviněn ze sexuálního zneužití dvou nezletilých v době, kdy působil jako arcibiskup v Melbourne. Rovněž byl obviněn ze zneužití v době, když byl ještě kněz, ale soud se zabýval jen první uvedenou žalobou. Pell se vrátil do Austrálie, aby se hájil u soudu. Porota jej však uznala vinným a on pak strávil ve vězení celkem 404 dní. Odvolací soud rozsudek potvrdil, australský Nejvyšší soud jej v roce 2020 jednomyslně zrušil a Pell byl zproštěn viny. Zemřel v lednu 2023 v Římě po komplikacích operace kyčle. Australské deníky jej označovaly za „nejmocnějšího a nejkontroverznějšího katolíka“ v dějinách země.
