Praha - V bílých rukavičkách dnes restaurátoři z hlavního oltáře Týnského chrámu na Staroměstském náměstí sundali velký obraz Nanebevzetí Panny Marie, oltářní nástavec a další menší Škrétovy obrazy. Převezou je do ateliéru, kde je upraví a připraví na rozsáhlou výstavu. Ta od listopadu představí v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně více než 400 exponátů, převážně maleb Škréty a malířů, které ovlivnil.
Obrazy se do rukou restaurátorů dostaly naposledy před čtyřiceti lety. Restaurátoři dnes plátno opatrně sundali z dřevěné konstrukce, která ho drží napnuté, a navinuli na válec, aby ho mohli k další práci přemístit do ateliéru. „Horní nástavec je ve špatném stavu kvůli slunci, které prochází okny za hlavním oltářem,“ prozradil vedoucí restaurátorů Petr Kuthan, na co se jejich práce určitě zaměří. Poškození je prý vidět na přelepu papíru - jedná se o takzvaný kloboukový hedvábný papír. „Je sluncem úplně spálený a drobí se, při návratu obrazu na místo musíme udělat opatření, které tomu zabrání,“ doplnil Kuthan.
Obraz Nanebevzetí Panny Marie o rozměrech 437 na 265 centimetrů byl prvním, který Škréta pro Týnský chrám namaloval, pravděpodobně v roce 1649. „Ten obraz je velmi dramatický, přispívají k tomu výrazy a postoje postav i barevná škála,“ řekl ČTK Vít Vlnas z Národní galerie, který má přípravu výstavy na starosti. Nanebevzetí je rozděleno na dvě sféry - pozemskou a nebeskou. Na spodní části obrazu, na zemi, lze vidět apoštoly seskupené kolem prázdného hrobu Panny Marie. „Někteří vyjadřují údiv, jiní zvědavě nahlížejí do hrobu, další si pak všímají scény na nebesích, kam Pannu Marii andělé vynášejí,“ popisuje malbu Vlnas. K velkému oltářnímu obrazu patří i nástavec - horní část obrazu umístěná na vrchní část oltáře. Je na ní znázorněna svatá trojice, která přijímá Pannu Marii na nebesa.
Restaurátoři nyní mají zhruba dva měsíce na práci, výstava začne v listopadu. Kromě titulního plátna se na ní objeví také dvě malby z bočních oltářů - Zvěstování Panny Marie (1665) a Svaté rodiny (1664). Obrazy doplní dva nástavce (menší obrazy nad oltáři) nazvané Bůh otec a Nejsvětější trojice. Po výstavě se obrazy na své místo vrátí. V Porotním sále jičínského zámku bylo při tiskové konferenci představeno dílo malíře Karla Škréty, které bude k vidění na podzimní výstavě ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu.
Škréta, pocházející z bohaté patricijské rodiny, patřil k nejvýznačnějším barokním malířům u nás. Konference však nebyla jen pozvánkou na výstavu, cílem setkání bylo hlavně seznámení s nově nalezeným Škrétovým obrazem Zvěstování Panně Marii, který visel zaprášený a zapomenutý na hudební kruchtě jičínského kostela sv. Ignáce. Motiv Zvěstování se u Škréty objevuje poměrně často. Jeden podobný vlastní ku příkladu Národní galerie. Původně bylo dílo považováno za výtvor anonymního malíře, a dokonce ani největší znalec Škrétova díla profesor Jaroslav Neumann tento skvost neobjevil. Potom bylo autorství obrazu přisuzováno Škrétovu synovi. Až moderní technologické postupy, zejména pořízení ultrafialových, infračervených a roentgenových snímků ukázaly, že se jedná o mistrné dílo jeho otce.
Renovaci obrazu měli na starosti Tomáš a Jana Záhořovi, kteří profesionálně odstranili neodborné zásahy, přemalby a zuby času, které se do obrazu nemilosrdně pustily. „Restaurování je dobrodružná i mravenčí práce. Mnoho lidí k nám chodí, že mají doma nějakého toho Škrētu nebo jiný skvost. Většinou se ale mýlí. O to větší překvapení je, když po počáteční nedůvěře zjistíte, že to ten Škréta opravdu je,“ řekl Tomáš Záhoř. Účastníci setkání mohli na promítacím plátnu zhlédnout obraz před restaurací a po ní. Rozdíl byl opravdu do očí bijící.
Kolem obrazu se však stále objevuje několik otazníků. Stále zůstává tajemstvím, jak se dostal obraz do Jičína. Podle zatím nepodložených informací by mohl jít o objednávku Maxmiliána z Valdštejna, oblíbence slavnějšího Albrechta, nebo jičínských jezuitů, s kterými se Škréta stýkal. Na kruchtě se nachází i další plátno, a to obraz sv. Sekundiny, který by také mohl být Škrétovým dílem. Zatím se shání peníze na jeho restauraci. S obrazem Zvěstování Panně Marii mají společný osud. Obě plátna byla původně součástí oltářního interiéru, a poté byla z neznámých důvodů odsunuta na kůr. Obraz Zvěstování spolu s mnoha dalšími Škrétovými díly budou k vidění od 26. listopadu do 10.
Kromě výše uvedeného dochází k významnému potvrzení autorství. Renovaci a zkoumání pláten podpořil rentgenový rozbor a porovnat zůstává srovnání s dalšími díly Škrétova rukopisu. Renovaci obrazu měli na starosti Tomáš a Jana Záhořovi, kteří profesionálně odstranili neodborné zásahy, přemalby a zuby času, které se do obrazu nemilosrdně pustily. Rentgenový rozbor ukázal, že Zvěstování Panně Marii byl mistrovské dílo jeho otce.
tags: #karel #skreta #zvestovani #panny #marie