Na Petříně v Praze stojí unikátní komplex Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, známý také jako Nemocnice sester Boromejek. Tento areál, který spolu s zahradami a řeholními domy vytváří údolí Milosrdenství, propojuje profesionalitu zdravotní péče s lidskostí a duchovností.
Univerzální poslání a zdravotnické zaměření
Jsme jedinou církevní nemocnicí v ČR s akutní péčí. Ošetřujeme na lůžkových odděleních i v odborných ambulancích. Spolu s civilním zdravotnickým personálem uskutečňujeme na jednotlivých odděleních naše poslání. Kaplani naší nemocnice podporují uzdravování, péči o nemocné a snášení dlouhodobých následků zranění a onemocnění. Vždy mají čas na rozhovor s pacienty a jejich blízkými, na hledání spirituálních a náboženských zdrojů.
Duchovní služba a podpora pacientů
Každý člověk má spirituální rozměr, který může být velkým zdrojem vnitřní síly. SM Anna, nemocniční kaplan: Bože, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budeme zachráněni. Díky nezlomné vůli a obrovskému zápalu sestry Nikol se uskutečňuje projekt, kterým okolo nemocnice vznikne prostor pro ztišení, meditaci a relaxaci pacientů i jejich blízkých.
Historie založení a klíčové okamžiky
Matka Terezie Helvigová, Milosrdná sestra sv. Karla Boromejského, se svými sestrami z Nancy vybudovala v Praze mateřinec a nemocnici jako hlavní činnost Kongregace. Představení sester čelilo mimořádným finančním i stavebním výzvám, ale víra a důvěra v Boží pomoc zajišťovaly postupné rozšiřování a rozvoj zařízení.
V roce 1842 byly sestrám odevzdány klíče od dvou domků, v roce 1843 se přestěhovaly do nového mateřince a vznikla první základní síť lůžek pro chudé nemocné. Dům se stal počátkem Nemocnice pod Petřínem, kterou později doplnilo rozsáhlé křídlo a kaple pro pacienty.
Stavba a rozvoj až do konce 19. století
Významnými momenty byly položení základního kamene kostela 15. května 1851, svěcení kříže na věži 27. prosince 1852 a celkové dokončení stavby mateřince a nemocnice v polovině 50. let 19. století. Sestry převzaly ošetřování většího počtu nemocných a spolupráci s Všeobecnou nemocnicí. V roce 1856-1857 bylo vybudováno nové křídlo, do kterého byla integrována kaple a lékárna. S postupným rozvojem se zvyšovala kapacita i kvalita ošetřovatelské péče.
Do roku 1898 došlo k dalším přístavbám a rozšířením, včetně domu Sv. Josefa, který sloužil jako nová ošetřovatelská základna. Počátkem 20. století začala nemocnice fungovat jako významná pobočka Všeobecné nemocnice a rozšířila se interní a chirurgická oddělení, zavedla elektrické osvětlení a moderní lékárnické provozy. Zahrady sloužily jako významný zdroj zeleniny a ovoce a byly opečovávány sestrou zahradnicí.
Petřínské zahrady a zahradní duchovní prostor
Zahrady pod Petřínem byly a jsou významnou součástí léčebného prostředí. Pokoje volají po dobré ventilaci a výhledu do zeleně. Zahrada sv. Josefa a další zahradní úpravy tvoří melodií klidu, která doplňuje medicínskou péči, a pomáhá pacientům při rehabilitaci a stresovém vypětí spojeném s nemocí.
Propagace a spolupráce s komunitou
Velkou přidanou hodnotou nemocnice je spolupráce s dobrovolníky a zapojení širšího veřejného spektra. Symbióza společného tvoření a péče, která vzniká mezi zdravotníky, pacienty a civilními osobami, vnímá komunitní prostředí jako důležitou součást léčebného procesu.
Náboženské a historické souvislosti
Nemocnice je úzce spjata s Matkou Terezií Helvigovou, sestrou a řeholní výpravou, která byla původem z Lotrinska. Příběh nadšené touhy po mateřinci a nemocnici byl doplněn finanční podporou šlechtických rodin a duchovní autoritou, která zajišťovala kontinuitu a důvěru v dlouhodobý rozvoj zařízení.
Ošetřovatelská tradice a odborný rozvoj
Dobrovolná služba se rozvíjela ve spolupráci s Všeobecnou nemocnicí a během první světové války se sestry zapojily do lazaretů po celé monarchii. V průběhu let se rozvíjela i ošetřovatelská kvalifikace sester, kurzy v zahraničí a modernizace provozu nemocnice. Operační sály, sterilizace, lékárna a další vybavení procházely postupnou modernizací v meziválečném období i po válce.
Současný obraz a význam
Okolí Petřína, zahrady a komplex budov s bohatou historií tvoří jedinečné prostředí pro moderní akutní péči a duchovní podporu. Projekt ztišení a meditace, který se rozvíjí kolem nemocnice, přidává další rozměr péče o pacienty i jejich rodiny. Společnost sester Boromejek tak nadále propojuje léčebné sunny a lidský rozměr víry a naděje.
Pro lepší orientaci v historii a architektuře navazuji na klíčové mezníky a jejich dopady na dnešní správu a provoz zařízení.