Barokní kostel v areálu Klementina nechali vystavět v letech 1711-1715 jezuité stavitelem Antoniem Luragem. Zvenku prostá stavba vyniká nákladností interiéru, cenné jsou především plastiky M. B. Brauna na šesti bočních oltářích a obraz od P. J. Brandla. Kostel využívá řeckokatolická církev pro bohoslužby ve staroslověnštině a ukrajinštině. Katedrální chrám sv. Klimenta je jedním ze tří kostelů v areálu Klementina.
Historie a původ chrámu
Stojí částečně na místě románského kostela sv. Klementa, který patřil řádu dominikánů. Zvenčí jednoduchá barokní novostavba byla postavena podle plánů architekta F. M. Vnitřní výzdoba kostela patří k nejkrásnějším barokním interiérům v Praze. Vyniká i díky jednoduchosti exteriéru. Kostel je jednolodní s šesti bočními oltáři.
Na bohaté výzdobě se podíleli významní barokní umělci té doby. Štuková výzdoba je od S. Götzlera z roku 1715. Původní fresky od malíře J. Hiebla se zachovaly v jednotlivých klenebních polích a znázorňují výjevy ze života sv. Klimenta. Kamenné sochy církevních otců a evangelistů jsou dílem Matyáše Bernarda Brauna, stejně tak jako plastiky v bočních oltářích a kazatelna.
Interiérové poklady a ikonostas
Pod kruchtou jsou zpovědnice, vynikající řezbářská práce rovněž od M. B. Hlavnímu oltáři namalovaném iluzivní malbou dominuje obraz sv. Klimenta a obraz sv. Ignáce z Loyoly. V bočním oltáři sv. Vavřince a Linharta je obraz Petra Brandla Sv. Linhart léčící nemocné. Na malířské výzdobě se také podílel Ignác Raab, který vytvořil obrazy jezuitských světců a českých patronů ve výklencích na pilastrech. Za zmínku stojí i bohatě zdobené lavice. Dlažba je z pestrobarevného mramoru.
Katedrála má dvě kruchty nad sebou, z nichž na dolejší stojí varhany. Původní dřevěný ikonostas přenesený z chrámu sv. Kříže měl dvě ikony - Spasitele a Bohorodičky od neznámého autora z řad tehdejší emigrace. Po obdržení farního chrámu sv. Klimenta byl doplněn dalšími ikonami - sv. Mikuláše a sv. Klimenta, patrona chrámu. Nad ikonami byl nápis: "Da budet jedino stado i jedin pastyr da vsi jedino budut."
Při restaurování interiéru v roce 1984, z iniciativy tehdejšího pražského faráře Ivana Ljavince ve spolupráci s akademickým sochařem Karlem Stádníkem, projektantem Pavlem Vancem a uměleckým kovářem Tomášem Hlaváčkem byl vypracován návrh nového ikonostasu, který korespondoval s interiérem. Karel Stádník přispěl svým osobním darem - plastikami: poslední večeře a proroků Mojžíše a Jana Křtitele a 12 apoštolů, doplněných apoštolem Pavlem a třemi "rovnoapoštoly": sv. Cyrilem, sv. Metodějem a sv. Vladimírem. Při modelování plastik byla použita pryskyřice a pozlacení provedl Pavel Vanc. Dvě menší ikony na "carských vratech" namaloval malíř Viktor Pivovarov.
Při řešení nesnadného úkolu při tvorbě nového ikonostasu se dbalo na to, aby byla zachována symbolika tradičních ikonostasů, skládajících se z konopisného vyobrazení dějin spásy, z příběhů Starého i Nového zákona. Konstrukci ikonostasu tvoří deset sloupů symbolizujících apoštoly, na kterých je postavena církev, která tak dovršuje proroctví Starého zákona reprezentovaného na ikonostasu prorokem Mojžíšem a posledním prorokem Janem Křtitelem na vyvýšených sloupech u carských vrat. Kolem nich se pne vinná réva symbolizující Nejsvětější eucharistii.
Historické souvislosti a bohoslužby
Mezi centrálními sloupky jsou pozlacená carská vrata ve tvaru hořícího keře a připomíná nám zjevení Boha Mojžíšovi. Tato symbolika připomíná, že pravdy naší víry se nezakládají na výsledcích rozumového bádání, ale na autoritě Boží, která nám tyto pravdy zjevila. Proto na carských vratech je ikona Zvěstování s andělem Gabrielem.
Více o katedrále sv. Klimenta se dozvíte v publikaci "Řeckokatolická katedrála sv. Klimenta v Praze 1715-2015" vydané Apoštolským exarchátem řeckokatolické církve u příležitosti 300. výročí posvěcení katedrálního chrámu sv. Klimenta v Praze. Publikaci je možné objednat na adrese Apoštolského exarchátu Haštalské nám. 4, 110 00 Praha 1, nebo ji můžete zakoupit přímo v katedrálním chrámu.
Bohoslužby a duchovní život
Naším hlavním, pravidelným shromážděním, jsou nedělní bohoslužby. Začínají v 9.30. Tvoří je čtení z Bible, kázání, modlitby a zpěv písní. První neděli v měsíci a o významných svátcích církevního roku slavíme večeři Páně - společně ve společenství s Kristem přijímáme chléb a víno. Děti věřících rodičů nebo dospělí, kteří uvěřili v Ježíše Krista, mohou být po domluvě s farářem pokřtěni. Křest je pak součástí bohoslužeb.
Těžištěm bohoslužeb je kázání, při kterém kazatel (farářka/farář) vykládá oddíl z Bible. Kázání trvá přibližně patnáct minut, celá bohoslužba necelou hodinu. Těší nás, že se můžeme společně scházet k naslouchání Božího slova, můžeme vyjadřovat vděčnost za to, co jsme dostali, a prosit o pomoc v našem či cizím trápení.
Další filia a kontakty
Řecko-katolické bohoslužby probíhají i na dalších místech v rámci exarchátu a filiálek. Uvedení jsou součástí širšího sítě farností a chrámů v Praze a okolí, včetně chrámů Emauz, Malá Strana či dalších filiálek.
tags: #katedrala #sv #klimenta #bohosluzby