Největší český zvon, Zikmund, v katedrále sv. Víta je pilířem zvonění a zároveň předmětem technických a historických sporů. Podle vedení Metropolitní kapituly u sv. Víta je zvon ve špatném technickém stavu, a to kvůli novému srdci zvonu instalovanému v roce 2002 po prasknutí původního srdce. Dokud se nezjistí, zda srdce zvonu nepoškozuje, zůstává Zikmund mlčící.
Podle zvoníka a starosty zvonice Tomáše Stařece je nové srdce těžší o více než 50 kilogramů než původní. To vyvolalo spekulace, že při zvonění nový srdce zvon může poškozovat. Proto se z rozhodnutí vedení Metropolitní kapituly u sv. Víta stává zvon němý, dokud se situace nevyřeší. Možná to bude trvat i delší dobu a hovoří se o srdci úplně novém.
Hlavní zvon chrámu sv. Víta má sedm zvonů umístěných na jižní, původní gotické věži. Zvon Zikmund z roku 1549 váží asi 13,5 tuny a má průměr 2,56 metru. Zvon je největším zvonem v České republice, ačkoli největší zvon v celé Evropě je rozmístěn jinde. Zvon Zikmund se odmlčel v červnu 2002, kdy došlo ke škodlivé události pár hodin po skončení voleb do Sněmovny.
Ještě starší než Zikmund je zvon Václav z roku 1542; mezi dalšími patří Jan Křtitel, Josef, Dominik, Maria a Ježíš. Zvon vyniká nádhernou reliéfní výzdobou; některé prvky byly na českém území použity vůbec poprvé, například otisky mincí a medailí. Ulit byl zvon v roce 1549 a představuje dílo kovolijce Tomáše Jaroše z Brna; cín pochází ze Slavkova a měď ze středního Slovenska.
V témže roce 2002 bylo Zikmundu instalováno nové srdce. Podle Stařeckého je ale o více než 50 kilogramů těžší než to původní. Zvonař Petr Rudolf Manoušek tehdy uvedl, že na lomu bylo vidět, že uvnitř srdce zvonu byla vada již od jeho výroby. Podle legend puknutí srdce zvonu nevěstí nic dobrého.
Největší zvon se přidává ke zvuku dalších zvonů při slavnostních a výjimečných příležitostech; od letošního června však tomu tak není. Ostatní zvony se v katedrále letos poprvé rozezní k misi od 16:00 při mši, kterou bude sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Druhé, asi tříminutové zvonění zazní ke konci mše při modlitbě Te Deum.
První zvonění v novém roce lidé uslyší 1. ledna v 09:40, kdy po 20 minut budou zvát všechny zvony k novoroční mši, kterou bude také sloužit kardinál Duka. Přesně v poledne se pak všechny katedrální zvony, kromě Zikmunda, znovu rozezní na 20 minut.
Zvonová parta katedrály sv. Víta tvoří kolem 40 dobrovolníků; zvonit tam je velká čest. Bezmála 100 metrů vysoká zvonice, velká jižní věž katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, je dominantou celé stavby. Vstoupit do ní můžete z III. nádvoří Pražského hradu. Nabízí jedinečný pohled na hlavní město a během výstupu po 294 schodech nabídne i pohled na zvony.
V horní zvonici jich uvidíte šest a v dolní jeden. Zvon Zikmund stojí ve středu pozornosti; srdce zvonu však od roku 2002 vyvolává dohady o jeho funkčnosti. Se stavbou věže Svatovítské katedrály začal Petr Parléř na konci 14. století; po jeho smrti pokračovali v práci jeho synové.
Stavba byla přerušena v roce 1419 husitskými bouřemi a roku 1541 ji vážně poškodil požár. Při opravách v letech 1560-1562 postavili architekti Bonifác Wohlmut a Hans Tirol renesanční ochozovou galerii a přilbu; o 200 let později ji barokně upravil Nicola Paccassi. Radikální úpravy věže provedl ke konci 19. století Josef Mocker za novogotické dostavby katedrály.
Největší zvon v České republice váží odhadem 16,5 tuny, ulita byl roku 1549 a představuje dílo Tomáše Jaroše z Brna. Zvon má poutavou výzdobu s otisky mincí a medailí; horní část zvonu má reliéfní ornamenty a symboly. V horní zvonici se nachází šest zvonů; Václav (1542), Jan Křtitel (1546) a Josef (1602) jsou nejstarší.
Od roku 1916 chyběly tři zvony: Ježíš, Maria a Dominik; byly rekvírovány během první světové války a zničeny. Zvonový soubor byl do původní podoby doplněn v roce 2012. Ve Svatovítské katedrále působí dobrovolný spolek zvoníků a zvonířek, kteří zajišťují pravidelná a mimořádná zvonění.
Zvonění je pro mnohé z nich doslova posláním; jsou si vědomi toho, že přispívají k zachování tradice ručního zvonění, která pomalu vymírá. Fyzicky náročné je už samotné vyšlápnutí 197 schodů do horní zvonice katedrály. Pravidelně se zvoní v neděli před mší svatou a pak v poledne, vždy 15 minut. Při mimořádných příležitostech a o svátcích se přidává i Zikmund.
Letní turistická sezóna (1. duben - 31. říjen) umožňuje návštěvníkům vstoupit do Velké jižní věže od 10 do 18 hodin, poslední výstup je 17:30; zimní sezóna platí od 1. listopadu do 31. prosince. Zámek Vrchotovy Janovice připomíná historii zvonů; v 20. století se zde odehrály významné změny a rekvizice, z katedrální věže pochází řada zvonů z různých míst a dob.
V minulosti byly ve věži kralovického kostela sv. Petra a Pavla čtyři zvony: Poledník (170 kg), Petr (2273 kg, výška 115 cm, průměr 164 cm), Namšička (70 kg) a renesanční zvon z roku 1587 od zvonaře Brikcího z Cymperka (70 cm vysoký, průměr 90 cm). 5. ledna 1917 došlo k válečné rekvizici a zvony Poledník, Petr a Namšička byly odebrány, zůstal jen renesanční zvon.
Po první světové válce bylo pořízeno několik nových zvonů: Ježíšova královská trojice se vykládala v roce 1928 - velký zvon Ježíše krále (635 kg) a malý zvon (253 kg). Během druhé světové války padly za oběť rekvizicím; nové zvony nebyly považovány za historicky cenné. Dnes je ve věži kralovického kostela pouze renesanční zvon Brikcího z Cymperka z roku 1587.
Uvažuje se o postupném doplnění zvonového parku do stavu před druhou světovou rekvizicí; plánuje se pořízení dvou nových zvonů s odhadovanými celkovými náklady kolem 1 600 000 Kč. Pro podporu akce lze přispět na účet Spolku Gryspek s heslem "Zvony" a jménem přispěvatele.
Počátek stavby věže byl v roce 1483; v následujícím roce byla dostavěna do výšky 60 m. Pověšeny zde byly zvony, které se roku 1681 při požáru věže roztavily, a poté došlo k provozním změnám a novým objednávkám zvonů. Dne 22. června a 9. července 1690 byly zvony dole za věží posvěceny; velký zvon byl zasvěcen sv. Petrovi a Pavlovi, prostřední sv. Václavu a Ludmile, třetí sv. Vavřinci a Barboře.
Další zvony: druhý menší zvon váží 1000 kg, průměr 1,24 m, výška 1,05 m; zasvěcen je sv. Václavu a sv. Ludmile. Třetí nejmenší zvon byl dlouho na Mělníku, v 18. století praskl a byl roku 1767 přelit v Praze zvonařem Janem Kühnerem; zasvěcen byl sv. Vavřinci a Barboře.
V 19. století byly provedeny další úpravy a doplnění; nový zvon ulitý v roce 1992 na Zbraslavi ve zvonařské dílně Petra Rudolfa Manouška byl stylově i zvukově sladěn s původními zvony. Zvon byl posvěcen ke cti sv. Anežky a tehdy ještě blahoslavené Zdislavy 22. srpna 1993 a byl vyzdvižen na věž a poprvé se jím zvonilo. Zvonění je nyní na elektrický pohon a zvonění je naprogramované.
Celkově tedy čtyři hlavní části: horní a dolní zvonice, šest zvonů v horní zvonici a jeden v dolní; v součtu vytvářejí kompletní zvonový soubor katedrály, který je nejen hudebním, ale i historickým svědectvím o vývoji pražské zvonické tradice.
- Zikmund (1549) - největší český zvon, 13,5 t, průměr 2,56 m.
- Václav (1542) - jeden z nejstarších zvonů, 1542.
- Jan Křtitel (1546) a Josef (1602) - další významné historické zvony.
- Menší zvony a rekvíice - Ježíš, Maria, Dominik (1916-1917 a 1930s).
