Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem a dominanta Pražského hradu. Je to duchovní symbol a centrum českého státu, zároveň pokladnice národního umění, úložiště relikvií světců a klenotnice českých korunovačních insignií.
Na místě dnešní katedrály nechal v 10. století postavit svatý Václav původní rotundu sv. Víta, nahrazenou pak v 11. století románskou bazilikou; dodnes lze zbytky těchto staveb spatřit v podzemí. V r. 1060 založil kníže Spytihněv na místě starého kostela novou trojlodní románskou baziliku a v roce 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály, která měla čtyři rohy a byla přerušena husitskými válkami.
První vedoucí stavitelé s nástupcem Matyášem z Arrasu a poté Petrem Parléřem připravili konstrukci s chórem a kaplemi; Parléř dokončil v 80. letech 14. století síťovou klenbu a kapli sv. Václava nad jeho hrobem. Svatováclavská kaple byla vysvěcena v roce 1367 a do roku 1373 vyzdobena; kaple Sv. Václava a další části významně formovaly podobu katedrály. Po Parléřově smrti pokračovali jeho následovníci, Syn Václav a Jan, ale stavba byla v roce 1419 přerušena husitskými válkami a zůstala nedokončena po staletí.
V druhé polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta obnovu a dostavbu v novogotickém slohu; dostavěna byla západní část, hlavní loď a příčná loď a v roce 1929 byla dostavba slavnostně vysvěcena jako součást oslav 1000. výročí smrti svatého Václava. Mimo bohoslužby slouží chrám i jako pokladnice českých korunovačních klenotů a mauzoleum českých králů, arcibiskupů a dalších významných osobností.
V průběhu let se na výzdobě katedrály podíleli přední čeští a slovenští výtvarníci, mezi nimi František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další. Ztvárněné jsou zejména prostory chóru, kaplí a krucht; stěny hlavní lodi jsou členěny triforiem a nad oltářem stojí náhrobky prvních biskupů a významných osobností. Uprostřed chóru se nachází královské mauzoleum a pod ním královská hrobka; v jižním ochozu je monumentální stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého z roku 1736 a uprostřed lodi se nachází velká kapitálu sochařských děl.
V katedrále se nachází Zvony a zvony z dílen Dytrychových, Zikmund a další, které jsou poháněny ručně a znějí pravidelně každou neděli. Svatovítská katedrála je domovem relikvií světců a dalšího cenného inventáře a slouží jako centrum liturgie pro římskokatolickou farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha-Hradčany. Návštěvníci mohou navštívit bezplatnou zónu uvnitř katedrály a volně se pohybovat, zatímco placená prohlídka umožňuje vstup do dalších prostor,“ popisuje Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u svatého Víta.
Nové varhany pro katedrálu vznikly mezi lety 2020-2022 ve Španělsku v dílně Gerharda Grenzinga; mají šest a půl tisíce píšťal a nejdelší píšťaly překračují sedm metrů. Autorem designu nástroje je Peter Olah; prospekt ozdobil 180 zhruba metr dlouhých křišťálů ze sklárny Ajeto. Instalace nových varhan začala v dubnu 2025 a slavnostní inaugurace proběhla 15. června 2026 na svátek sv. Víta, následně byl uspořádán osmidení galakoncert.
Přijďte se podívat: Katolický kostel
Návštěvníci mohou navštívit katedrálu portálem v západním průčelí a projít do Starého královského paláce; Pražský hrad spravuje turistický provoz a mezi správci patří Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze. Katedrála je spojena s římskokatolickou farností a její liturgický provoz koordinuje farář, který je jmenován mezi kanovníky; v současnosti je farářem Mons. Milan Hanuš.
Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada významných umělců, včetně Františka Kysely, Maxe Švabinského a Alfonsa Muchy; v roce 1997 byla katedrála zasvěcena svatým Vítovi, Václavovi a Vojtěchovi, a to i pro mariánské zasvěcení. Katedrála má také bohaté archivní a archeologické svědectví o předchozích vrstvách stavby, včetně románské baziliky a předrománské rotundy.
Liturgický program katedrály a její role jako chrámu hlavního sídla pražského arcibiskupa je nadále ústředními body jejího posláním. V kronikách i současnosti se katedrála uvádí jako „největší a nejvýznamnější pražský chrám“ a centrum českého kulturního a duchovního života.