Bratrská jednota baptistů, zkráceně baptisté, je křesťanská reformační církev hlásící se k tradici radikální reformace, duchovnímu a biblickému odkazu anabaptistů a k zásadám staré Jednoty bratrské. S ostatními křesťanskými církvemi sdílejí baptisté tzv. apoštolské vyznání. Organizační zřízení baptistů nezná nadřízený orgán, kterému by se musely jednotlivé místní sbory podřizovat, jednotlivé sbory jsou na sobě nezávislé. Baptisté věří v autoritu biblických textů, podobně jako všechny reformované církve. První baptistický sbor vznikl roku 1609 v Amsterdamu.
Na českém území začaly vznikat baptistické sbory díky německým a americkým misionářům před více než sto lety. V roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla jednota 9 sborů se 1300 členy. Chelčického jméno v názvu jednoty mělo zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na něž kladli baptisté velký důraz. Jednou z takovýchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.
K 1.1.1994 došlo k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice. BJB je jediná církev na území ČR, která se zřekla všech peněz z církevních restitucí. Měla nárok na celkem 227 milionů korun.
Několik klíčových témat zůstává v živém diskusním prostoru jednoty: např. poslušnost a svoboda v církvi; Boží milosrdenství vs. Boží spravedlnost. Otec z podobenství o marnotratném synu k němu byl milosrdný, ale nespravedlivý. Ad vztah milost-spravedlnost: k této otázce napsal pěknou encykliku Jan Pavel II., Dives in misericordia. Starý zákon povzbuzuje lidi v neštěstí a připomíná Boží milosrdenství, které má transcendentní bohatství a je často silnější než spravedlnost. Láska jako základní princip křesťanstva bývá považována za prvotní a stále důležitější než samotná spravedlnost, což se odráží i v Ježíšově nazření na milosrdenství.
Historie bratrů z Herrnhutu (Morava, Čechy) formovala duchovní klima, které zasáhlo i český národ. Došlo ke znovuzřízení Jednoty jako osobité církve a jejímu propojení s misijními a evangelizačními snahami. Bratří byli jako misionáři zároveň učiteli řemesel a zapojili se do šíření evangelia i mezi Eskymáky a dalšími národy. Teprve kolem r. 1750 došlo k významnému rozšíření o nové prvky z herrnhutské spirituality, které ovlivnily duchovní život jednoty.
V čase, kdy se na Moravě rozvíjela evangelická víra, sehráli moravanští Bratři klíčovou roli jako duchovní elita národa a podporovali vzdělání a náboženskou výchovu mládeže. Jednota kladla důraz na služby pro chudé a pro rozličné vrstvy společnosti a usilovala o ochranu svobody vyznání. Zinzendorfova influence a pietismus ovlivnily původní bratrskou zbožnost, posílily citovost a mystičnost a posunuly důraz směrem k misijní činnosti a vzdělání. V národních i mezinárodních souvislostech se bratří stali důležitým mostem mezi českým prostředím a zahraničními misijními aktivitami.
Jako regionální kontext k Bratrské jednotě lze zmínit i historické stopy v různých částech střední Evropy, které vnášely do církevního života prvky bratrské spirituality a německého pietismu. Jednota si udržovala otevřenost vůči lidem napříč sociálními vrstvami a podporovala dostupnost vyučovacích a náboženských aktivit pro celé společenství. Snažila se vyvarovat striktní cenzury a omezování svobody vyznání, přesto si přísně uchovávala disciplínu a zodpovědnost vůči Bohu a evangeliu. Bratři také prosazovali snahu o mírné a humanistické přístupy v životě církevních institucí.
V dnešním kontextu patří k důležitým tématům pokračující diskuse o vztahu církve a státu, odpovědnost církevních představitelů a svoboda jednotlivce uvnitř církve. Kromě teologických otázek se jednota angažuje v kulturním a vzdělávacím životě regionu, včetně spolupráce na duchovních programech a komunitních akcích. Novodobé aktivity zahrnují i pastorační péči a vzdělávací programy pro děti a mládež, které odrážejí historické kořeny jednoty a její závazek k šíření evangelia a službě lidem.
