Publikujeme třetí díl seriálu o českém a americkém školství, který píše česká matka dvou amerických děvčat navštěvujících toho času českou školu. Když debatuji s laiky i pedagogy o svých postřezích a o postřezích mých amerických dcer v české škole, jsem často překvapena, jak moc je mé názory a pozorování těší. V USA mají všechny děti nárok na bezplatné základní vzdělání ve škole v místě bydliště. Základní vzdělání začíná předškolní třídou, tzv. Kindergarten (v 5 letech) a pokračuje až do třídy 12. Školy jsou financovány z federálních a státních zdrojů, ale také z místních daní. Proto rodiče nemají svobodu volby školy, ale děti musejí být vzdělávány ve škole v místě bydliště, tam, kde rodiče platí místní daně. Výše místních daní se velmi liší podle lukrativity oblasti.
V USA přirozeně vznikl fenomén nerovnosti úrovně škol. Před 60 lety proběhl v USA klíčový soudní proces Brown vs. Board of Education, jehož verdikt oficiálně nařídil ukončení rasové segregace ve školách a argumentoval tím, že oddělené, ale rovnocenné vzdělání (což bylo do té doby normální) není vzdělání rovnocenné. Začala integrace etnických menšin do škol. Dlouhodobé trvání tato integrace, zdá se, neměla. Přední americký ekonom Robert Reich nedávno na sociální síti zmínil, že v amerických školách je dnes větší segregace, než v minulosti. V chudých oblastech žijí převážně etnické menšiny, takže ve škole v takové oblasti jsou vlastně opět jen etnické menšiny, přesně jako v dávné minulosti. Dnes probíhá segregace geografická, segregace podle příjmu rodičů a ve školách je to viditelné.
Kromě státních škol, jejichž úroveň odvisí od atraktivity místa bydliště, jsou v USA také další typy škol. Školy soukromé, které jsou financované rodiči prostřednictvím školného. Tyto školy mají svobodu vzdělávat žáky bez státních nařízení a regulací. Soukromé školy jsou často na mnohem vyšší úrovni než školy státní. Na konci minulého století vznikl v USA nový trend, zakládání charterových a magnetových škol. Původně je zakládali rodiče nespokojení se státními školami. Charterové a magnetové školy jsou částečně financovány z daní, ale také ze soukromých příspěvků. Mají větší svobodu v tom, co nabízejí, bývají menší, úzce spolupracují s rodiči žáků, jsou to často malotřídky a počet dětí ve třídách bývá příznivější, než ve státních školách. Školné se neplatí, ale dostat se na charterovou nebo magnetovou školu není tak snadné. Je třeba notná dávka štěstí, protože žáci jsou losováni v loterii. Charterové školy ze zákona nesmějí nikoho diskriminovat a nesmějí být selektivní. Kdokoliv se může ke studiu ve škole přihlásit, nezáleží na místě bydliště.
Své děti jsem do charterové školy přihlásila proto, že se mi líbil její program. Škola sice neměla tolik financí jako státní škola v místě bydliště, ale nabízela nadstandard, který mi vyhovoval. Ač jsem měla štěstí, že jsem žila v oblasti s “dobrými” školami i s možnostmi alternativních škol (žila jsem ve městě, kde byla jedna charterová a jedna magnetová škola, což je docela luxus), přesto mi vzdělání, které se mým dcerám dostalo, připadlo neuspokojivé a nedostačující, nenabízející rozvoj samostatnosti a svobodu, a tak jsem se rozhodla zkusit českou školu.
Jana Bradley vystudovala speciální pedagogiku na UP v Olomouci a své vzdělání doplnila také na College of St. Elizabeth v USA. Žije v Morristownu, New Jersey, USA. Několik let pracovala ve škole pro děti s kombinovaným postižením a věnovala se alternativní a augmentativní komunikaci neverbálních osob (speciální komunikační technologie pro nemluvící). Od roku 2007 pracuje v soukromém doučovacím centru, kde učí matematiku, angličtinu a přípravu ke standardizovaným testům. Píše články a přednáší o tématech školství.
Česká škola versus americké školství
Vlastní zkušenost s českou školou a s volbou, jaké prostředí nabídnout dětem, mi ukazuje, že důležitá je flexibilita a respekt k individuálním potřebám žáků. V USA i Česku existují silné tradice a rozdíly ve financování, autonomii škol a přístupu k inkluzi. Charterové a magnetové školy ilustrují systémovou snahu najít rovnováhu mezi veřejným financováním a možností inovací.
Praktické dopady pro rodiče
- Financování a výběr školy se liší podle místa bydliště a regionálních daní.
- Veřejné školy často odrážejí ekonomickou realitu lokality; soukromé i charterové školy nabízejí alternativy, často s důrazem na individuální programy.
- Proces přijímání do charterových škol může zahrnovat loterii, což zvyšuje šanci pro široké spektrum žáků bez ohledu na bydliště.
Inkluze a vzdělávání: #VšechnoznamenáVŠE
Osobní rozhodnutí a dopad na dcery
Rozhodla jsem se vyzkoušet českou školu, protože jsem hledala prostředí, které by nabízelo větší rozvoj samostatnosti a svobody. Přestože moje dcery zažily určité výhody v alternativních školách v USA, nakonec jsem zvolila českou školu a doufám, že nabídne jinou synergii mezi kvalitou výuky a sociálním a jazykovým kontextem.
V závěru bych ráda zdůraznila, že debata o školování je významná pro každého rodiče, pedagoga i studenta. Rozličné modely vzdělávání mohou doplňovat jeden druhého a posouvat kvalitu výuky vpřed.