Použitím heraldických znaků se vyjevuje složitá systémová struktura katolické církve a jejího světsko-duchovního فرمانění. Znak papeže je na štítu rodový nebo osobní erb nositele, a nad ním stojí dva svázané červené erby: dva klíče svatého Petra, zlatý pravý položený kosmo a stříbrný levý položený šikmo. Znak papeže je doplněn o červený kardinálský klobouk a o další náležitosti, které předměť stojí v jednotlivých hodnostech. Papež nosí bílou kleriku a při intronizaci dostává rybářský prsten a palium jako symbol duchovní moci. Papeže volí konkláve - shromáždění kardinálů do 80 let věku, kteří svůj hlas odevzdávají na bílé holé lístky. Při volbách probíhá spalování lístků; vzniklý bílý dým signalizuje světu výsledek jednání. Znak papeže a jeho oděv vyjadřují duchovní i státní dimenzi jeho úřadu.
Vatikán je centrem římskokatolické církve a sídlem papeže, římského biskupa a hlavy církve. Jako stát má absolutní monarchii; papež nemůže být odvolán a jeho úřad může končit jen smrtí nebo abdikací. Proces volby nového nástupce se nazývá konkláve a probíhá v Sixtinské kapli, kde se kardinálové scházejí a volí. Vatikán má vlastní institucionální rámec: Státní sekretariát, 16 dikastérií, 3 soudy a další úřady; Papež je zároveň hlavou státu a hlava církve, což vytváří unikátní kombinaci politické a duchovní moci. Bazilika svatého Petra, Sixtinská kaple a Svatopetrské náměstí patří k ikonickým místům tohoto centra.
Další významnou vrstvou jsou kardinálové, kteří jsou nejvyššími hodnostáři církve a mají právo volit papeže do 80 let. Kardinálové se dělí do tří stupňů: kardinál-biskup, kardinál-kněz a kardinál-jáhen. Nad štítem kardinála bývá červený klobouk s množstvím střapců; znak kardinála po stránce erbu může zobrazovat diecézi, rodový erb nebo osobní znak nositele. Camerlengo (kardinál-komoří) řídí státní agendu po smrti papeže a během sedisvakance. Znak camerlenga byl historicky součástí heraldiky, dnes bývá jeho znak vyobrazen jen v některých případech. Kardinál-biskup bývá volen mezi biskupy diecézí a často hraje klíčovou roli v římskokatolické hierarchii, zatímco kardinál-kněz reprezentuje diecézní kněze a kardinál-jáhen (první jáhen) slouží při intronizaci papeže.
Archiepiskopové a arcibiskupové - v čele církevních provincií - nosí fialovou kleriku a titul Jeho Excelence. Arcibiskup nosí navíc palium a stojí nad řádem biskupů s titulaturou metropolity, pokud sídlí v metropoli. Tituly a oslovení zahrnují Jeho Excelence (J. E.), Vaše Excelence, a pro některé preláty Monsignor. Arcibiskupové Lisabonu mají zvláštní znak bez tiáry, protože arcibiskup Lisabonu je pod papežskou ochranou a ve znaku bývá tiára vyňata; Lisabon tak představuje zvláštní případ v církevní heraldice.
Patriarchové jsou hlavami autokefálních církví (např. v Jeruzalémě či Lisabonu) a nosí znak s dvojitým zlatým arcibiskupským (patriarším) křížem nad štítem. Nad štítem bývá zelený klobouk se střapci, a pod štítem bílé palium s černými křížky. Ve východních církvích jsou titulováni Jeho Svatost a používají jiné tradice. V českých zemích se hovoří o primasi, což znamená prvního archiepiskupa, například pražského arcibiskupa jako českého primase.
Biskup (eparcha ve východních církvích) je nejvyšší kněžský stupeň po jáhnovi a kněžstvu, zakotvený do diecéze s biskupským sídlem. Biskup obléká fialovou kleriku, má mitru a berlu a na prsou nosí křížek. Titul Jeho Excelence se používá pro biskupa; civilně pane biskupe. Biskup může mít titul koadjutor, který získá správu při uprázdnění diecéze. U církevních institucí je diecéze nejvyšší správní jednotkou a synodou biskupů (biskupský sněm) se řídí činností. Diecéze je římskokatolická správní jednotka, vedená diecézní kurii.
Existují také titulární a nuncijní hierarchie: nuncius je papežský velvyslanec a nosí titul Jeho Excelence; znak nuncia zahrnuje rodový erb a nad štítem zelený klobouk s 10 střapci. Nunciatura reprezentuje Svatý stolec v zahraničí a je spojena s velvyslanci. Konzistoř kardinálů - shromáždění kardinálů - se účastnilo dříve i kněží a jáhni Říma; dnes se nazývá consistoře in rubro a může zahrnovat i laické členy. Konkrétní pravidla se mění čas od času, avšak tradiční prvky zůstávají: štít s erbem, nad ním klobouk, pod ním palium a dvojité kříže.
V Česku a na Slovensku existuje Česká biskupská konference (ČBK), která sdružuje diecézní biskupy obou obřadů a další spolupracovníky. ČBK vydává rámec, podle kterého vykonávají pastorační úkoly a spolupracují na formování církevní praxe v daném území. Diecézní a arcibiskupská kurie slouží k řízení diecéze a církevní správy v rámci pravidel kanonického práva. Pastorační rada a ekonomická rada spolupracují s duchovním správcem farnosti na zajištění bohoslužeb a správy majetku farnosti. Církevní soud rozhoduje spory podle kanonického práva, s cílem dosáhnout spravedlivých řešení pro věřící.
Ve zkratce: znak papeže a jeho heraldika reprezentují duchovní i světský rozměr jeho úřadu, zatímco ostatní hodnosti a jejich znaky ilustrují hierarchii, vývoj a správu katolické církve po celém světě. Znak papeže často obsahuje klíče a jiné symboly, které se promítají do dalších hodností - od kardinálů až po nuncii a arcibiskupy, a v historickém vývoji se objevují i zvláštní odchylky u arcibiskupství Lisabonu či patriarchátů.
