Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; 3každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. Oni jsou ze světa; proto z nich mluví svět a svět je slyší. My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha klamu. Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. 9V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. 10V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. 11Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat. 12Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. 13Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha. 14A my jsme spatřili a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, aby byl Spasitelem světa. 15Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. 16Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. 17V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu - neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. 18Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. 19My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. 20Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. 21A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.
Úvod do Zjevení Janova a jeho kontext
Zjevení Janovo je knihou, která je podle staré církevní tradice připisována apoštolu Janovi. Spis je možno rozčlenit na úvodní vizi (k. 1), dále na popis současnosti církve s jejími klady a nedostatky (k. 2-3) a na popis budoucnosti, líčení apokalyptického dramatu (k. 4-22). Zjevení mluví obraznou, symbolickou řečí a je jím snaha povzbudit čtenáře v těžkostech tím, že ukazuje k přicházejícímu období slávy církve a Beránkovi, který vyhraje. Jeho význam se dá číst i s ohledem na číselné symboly, kde číslo sedm představuje úplnost a završení božího posvátného tajemství.
Janův projev a úvodní zjevení (Zj 1)
Jan popisuje vidění Syna, který prochází mezi zlatými svícny a napomíná vytrvalým věrným svědectví o Něm. Vidění je spojeno s poselstvím pro sedm sborů v Asii, která ukazuje na Boží záměr pro církev v čase vzestupu a soužení. V kapitole 1 jsou popsány klíčové znaky Syna: jeho oči jako plamen ohně, nohy jako kov přepracovaný v ohni, jeho hlas jako hukot příboje a z jeho úst vychází ostrý dvousečný meč. Touto postavou je vyjádřena plná boží moci a autority, kterou Jan má zaznamenat a předat.
Průvodce symbolikou: sedm hvězd, sedm svícnů a d involuce nebe (Zj 1:12-20; 4)
Vnitřní interakce mezi Janem a nebeským trůnem začíná výjevy: sedm svícnů a sedm hvězd, které mají hluboký význam pro identifikaci sborů a jejich andělů. Je patrné, že číslo sedm zobrazuje plnost a završení božího plánu. Dále je v popisu nebe zobrazeno boží trůn, kolem kterého stojí čtyřiadvacet starších a čtyři živé bytosti, vše chválící Hospodina a vzývajícího jeho slávu. Sedm duchů Božích a moře sklené jsou obrazy Boží přítomnosti, Duchu svatému a nebeské reality, která je mimo lidské chápání.
Čtyřiadvacet starších a živé bytosti - kdo jsou a co znamenají?
Ačkoli existují různé interpretace, text naznačuje, že čtyřiadvacet starších patří do nebeského dvora a spoluvytvářejí chválu a klanění Bohu. Jedna z možných interpretací je, že čtyřiadvacet starších představuje zastoupení Božího lidu z obou smluv (starozákonní a novozákonní části) a jejich přítomnost zdůrazňuje jednotu církve skrze čas. V jiném čtení by šlo o anděly, kteří jsou úzce spojení s Božím lidem a chválí Boha za stvoření a udržení světa. Obě možnosti ukazují na hlavní myšlenku: boží sláva a boží řízení jsou centrem vesmíru a všech stvořených bytostí.
Symbolika zobrazení kolem trůnu a význam pro církev
Blýskání, hromobití a sedm ohnivých pochodní před trůnem symbolizují boží přítomnost a působení Ducha svatého. Před trůnem je moře sklené, a kolem trůnu jsou čtyři živé bytosti: lev, býk, člověk a orel; každé z nich je po šestém křídle a plné oči. Svatý, volaný nebeskými bytostmi, vyzdvihuje boží nejvyšší svatost a jedinečnost. V kapitolech 4-5 Zjevení Janova se procitají dynamika chvály a uctívání, která vyvrcholí u Beránka a jeho vítězství nad zlem.
Převod komplexní teologie do praktického čtení pro čtenáře dneška
Janova zjevení je vede čtenáře k pochopení, že Ježíš Kristus je uprostřed církve a jejího svědectví. Z teologického hlediska odkazuje na důsledky Kristova působení, vy tedy vidíte, jak Bůh působí skrze Ducha svatého a jak církev má vytrvat ve svědectví o Kristu i tváří v tvář pronásledování. Text zdůrazňuje, že Boží láska a jeho záměr se projevují v tom, že Bůh poslal svého Syna, aby byl Spasitelem světa, a že ti, kdo vyznávají Ježíše jako Syna Božího, zůstávají v Bohu. 1 Janův doplňují a potvrzují, že láska k Bohu se projevuje láskou k bližním a že ti, kdo milují, mohou ve světě růst a vytrvat až do konce.
Význam vytržení a naděje pro věřící
Diskuse o vytržení církve a jeho časování bývá v různých četbách. Zjevení 4-5 a související pasáže ji často vykládají jako posun k nebeské realitě a jako pobídnutí vytrvat v víře. Všichni čteme s vědomím, že Bůh je ten, který drží věci v pravé míře a že jeho soudy a milost se projevují v plnosti času. V textu se neopomíná, že Bohu je hoden veškerý dík a chvála, protože on stvořil vše a udržuje svět svou mocí.
Poznámky k literárním zvláštnostem a kontextu
Číslice a symboly v Zjevení mají důležitost pro výklad: sedm pečetí, sedm trub, sedm misek a další sedmičky ukazují na úplnost a Boží pořádek. Autor zřejmě používá tyto obrazy k povzbuzení čtenářů a k utěšení v těžkostech, a to prostřednictvím příběhu o vítězství Beránka nad světem. Janova práce je zasvěcena tomu, aby ukázala, že Kristus je Hospodin všemohoucí a že jeho následovníci budou svědčit a vytrvat do konce.
