Katolický a reformovaný kostel: historie a proměny církevních sborů a staveb v Čechách a na Moravě

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor byl v Proseči založen v roce 1783. Evangelický reformovaný kostel ve Chvaleticích-Hornické čtvrti se stavěl za faráře a seniora Julii Fleischera, kterého kronika popisuje jako moudrého stavitele z Ježíšova podobenství, a to podle plánů architekta Matěje Blechy; byl vysvěcen v roce 1882. Evangelický kostel byl postaven roku 1890 zásluhou Josefa Vyskočila (1818-1890), který celou jeho stavbu včetně fary financoval. V roce 1895 vznikl samostatný evangelický reformovaný (h.v.) sbor, od sboru v Dvakačovicích.

Naproti tomu kostel postavil evangelický luterský (a.v.) sbor v roce 1884, který nahradil kamennou stavbu tolerančního kostela z roku 1797. Původní toleranční kostel byl ovšem dřevěný, postavený za sedm týdnů již na jaře 1783. Evangelický kostel v Hodoníně byl postaven roku 1901; slavnostní otevření historizující stavby s věží se konalo 6. července, za hustopečského faráře (1897-1905) Josefa L. V Hodoníně vznikla roku 1900 kazatelská stanice evangelického h.v. sboru v Hustopečích.

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor se v Moravči ustavil v roce 1783. Koncem roku 1783 přišel do Moravče z tehdejších Uher první toleranční kazatel Jan Szalatnay (1758-1827). Hned 29. února 1784 vykonal v Moravči č. Historie zdejších evangelíků souvisí s historií města a okolí. Oldřich z Hradce vedl křížovou výpravu, kterou vyhlásil papež v roce 1340 proti Valdenským. V průběhu 16. Po Tolerančním patentu se zde přihlásilo k evangelickému reformovanému (h.v.) vyznání mnoho do té doby tajných místních evangelíků.

Ti se začali scházet nejprve ve statku Burešových v Bučině. Snažili se také o navrácení zdejšího římskokatolického kostela sv. V Malči nejprve evangelický reformovaný sbor (h.v.) v Hradišti zřídil v roce 1878 hřbitov; za faráře (1865-1891) Ludvíka Bohumila Kašpara (1837-1901). Na hřbitově byl v letech 1891-1894 postaven kostel, v novorenesančním slohu s věží. Kostel evangelického sboru h.v. byl postaven v letech 1859-1861 za faráře (1858-1908) Josefa Dobiáše (1831-1908) podle projektu architekta Františka Schmoranze staršího v novorománském slohu. Slavnostní otevření se konalo 6. října 1861.

Za faráře Dobiáše se bukovský sbor konsolidoval; Evangelictví mělo v Kloboukách i v okolí pevnou tradici. V 16. a 17. století zde žili převážně evangelíci, až po bitvě na Bílé hoře se poměry násilně změnily. Oblast Pusté Rybné patřila od Tolerančního patentu ke sboru v Telecí, třebaže zde evangelické vyučování probíhalo hned od roku 1784. V roce 1847 byla postavena evangelická škola. Ale roku 1890 vznikl filiální sbor a 22. V Břeclavi vznikla roku 1882 kazatelská stanice reformovaného sboru v Nikolčicích, přifařená k právě ustavenému sboru h.v. v Hustopečích, působením prvního hustopečského faráře (1882-1896) Františka Šebesty (1844-1896, Hronov).

Když v roce 1868 dosáhl filiální sbor nosislavského sboru h.v. samostatnosti a v Nikolčicích se ustavil evangelický reformovaný (h.v.), byla selská usedlost, zakoupená již roku 1862, přestavěna. Byl tak získán kostel a fara. Prvním farářem (1869-1882) se stal František Šebesta (1844-1896). Na jaře 1878 vznikla v Jičíně kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Libštátě. Na konci roku 1782 bylo ve východních Čechách utváření tolerančních sborů již v hrubé podobě ukončeno.

Nesnadno se rozhodovalo o tom, kde bude sídlo velkého tolerančního sboru, který vznikl z několika obdobných a rovnocenných středisek. Rekatolizace pronikala v 18. století až do nejodlehlejších českých vesnic. Protireformční patent z 9. ledna 1726 považoval čtenáře bible za kacíře a zločince a hrozil jim krutými tresty, proto odcházeli do exilu. Pruský král Fridrich II. na přelomu let 1741 a 1742 zval české emigranty do Slezska, kde založili exulantské kolonie. Ty ale byly brzy přelidněné a půda nemohla uživit rozrůstající se rodiny.

Smlouva o koupi byla podepsána koncem roku 1802 a na jaře 1803 se tam stěhovaly první české rodiny. Zpočátku neměli v Zelowě evangelického faráře, bohoslužby vedli zvolení církevní starší. Základní kámen kostela byl položen roku 1821 a 3. 7. 1825 se konala slavnost k jeho otevření. Zelowští vždy usilovali, aby jejích farář vedl bohoslužby česky. V současné době je zelowský sbor součástí Polské reformované církve. Bohoslužby se konají pravidelně každou neděli. V roce 1998 bylo založeno Muzeum Zelow - Dokumentační středisko historie Českých bratří.

Máte rádi celocírkevní akce? Chcete vědět o akcích v Bělči, Chotěboři či jinde? Původní kostel zasvěcený sv. Klimentovi vznikl zde, v lokalitě na Poříčí, jako románský nejspíš již v 1. polovině 11. století, jak dokládá už jeho patrocinium; doložen je k roku 1226. Kolem roku 1400 vznikla gotická stavba. Kostel byl spravován církví podobojí. Během 16. století došlo k pozdně gotické úpravě a vzniká renesanční klenba. Po roce 1620, s nástupem protireformace, byl kostel katolický, za josefinských reforem byl roku 1784 zrušen a upraven na sýpku a skladiště. V roce 1850 koupil kostel, pro pražský evangelický reformovaný (h.v.) sbor, farář B. V.

Reformovaný sbor byl v Praze povolen až 12. listopadu 1846, celých 65 let po Tolerančním patentu. Do té doby tvořili reformovaní ‘unionovaný’ pražský evangelický sbor spolu s luterány (církví a.v.), s modlitebnou v nedaleké Truhlářské ulici, třebaže v letech 1808-1816 existovala v Praze dočasně kazatelská stanice libišského sboru h.v. Prvním farářem klimentského reformovaného sboru (1847-1852) byl Bedřich Vilém Košut (1819-1893). Po období 1847-1849, kdy měl reformovaný sbor modlitebnu v letohrádku stojícím na místě dnešní Strakovy akademie, byl 5. srpna 1850 koupen kostel sv. Slavnostní otevření se konalo 27. října 1850 za účasti superintendentů, moravského - Samuela Nagye (1842-1863) z Vanovic a českého - Matěje Kubeše (1820-1855) ze Kšel, i zástupce evangelické konsistoře h.v. z Vídně. V letech 1868-1869 a 1892-1895 byl kostel upraven a regotizován. V letech 1975-1981, za faráře (1958-1982) Jana Miřejovského, probíhala generální oprava kostela, které předcházel archeologický průzkum stavby.

Na závěr lze říci, že klíčové momenty a vývojové etapy zahrnují tlak rekatolizace a exil českých komunit v 18. století, začátky elektivních sborů a budování bohoslužební infrastruktury v 19. století, dále rozšiřování reformovaných sborů v Čechách i v zahraničí a systematické rekonstrukce chrámů, které umožnily stabilizaci církevního života a uchování kulturního dědictví Českých bratří. Archeologický průzkum a následné opravy v 70. a 80. letech 20. století doplňují snahu o dlouhodobou udržitelnost a historickou relevanci místa. Klíčovými prvky jsou tedy historické dědictví, jazyk bohoslužeb a rozvoj kostelů různých slohů po 18.-20. století, které tvoří kulturní a duchovní krajinu regionů.

tags: #katolicky #a #reformovany #kostel