Již ve středověku stál na Podhradí jednolodní gotický kostel stejného zasvěcení. Přibližně v roce 1550 jej z obavy před tureckým nebezpečím zbořili. Roku 1661 ho dala znovu postavit Františka Khuen, vdova po palatinovi Pavlovi Pálffym. Původně sloužil věřícím římskokatolické církve a patřil do farnosti Dómu sv. Martina. Vzhledem ke klesajícímu počtu věřících v této lokalitě ho římskokatolická církev přestala používat a dala ho do užívání řeckokatolické církvi.
V roce 1945 na konci druhé světové války chrám shořel. V letech 1945-1950 ho řeckokatolická farnost zrekonstruovala. Bratislavský cintorín sv. Ondreja se používal od roku 1784 a dvakrát ho rozšířili. Dňa 13. mája 1859 položili na cintoríne základný kameň pre výstavbu kaplnky Povýšenia sv. Kríža a dňa 14. septembra 1860 (na sviatok Povýšenia sv. Kríža) bol sakrálny objekt konsekrovaný. Projekt pôvodnej kaplnky Povýšenia sv. Kríža vypracoval bratislavský architekt Ignác Feigler ml. Išlo o jednoloďový priestor s apsidou, zaklenutou konchou.
Obdĺžniková loď sakrálneho objektu má plochý strop a steny členené slepými arkádami. Hlavné priečelie kostola Povýšenia sv. Kríža (teraz do ulice 29. Sakrálny objekt pôvodne slúžil ako cintorínska kaplnka. Od roku 1972 je v správe gréckokatolíckej cirkvi (po generálnej oprave a úprave podľa požiadaviek byzantského obradu).
Obnovený kostol Povýšenia sv. Kríža posvätil 29. Ikona s relikviami svätého Kríža Pánovho v predsieni chrámu je v nike umiestnená. Ikona Ukrižovania Nášho Pána Ježiša Krista. Jej autorkou je Angelika Birošová-Nedoroščíková z Prešova. Ide o ručne písanú pozlátenú ikonu na plátne a dreve, vyhotovenú vaječnou temperou podľa tradičnej ikonopiseckej techniky.
Na drevenom ráme po bokoch ikony a v jej hornej časti sú zobrazení traja šestoro krídli anjeli. V spodnej časti dreveného rámu sú uložené pravé relikvie sv. Kríža. Ikona bola inštalovaná počas odpustovej slávnosti Sviatku Povýšenia úctyhodného a životodarného Kríža nad celým svetom v septembri r. 2008. K verejnej úcte býva vystavená každý rok na chrámový sviatok (14. Tvojmu krížu klaniame sa, Vládca, a tvoje sväté vzkriesenie oslavujeme!).
Najvětšími a nejvýznamnějšími kapitoly dějin Dómu sv. Martina byly korunovace vládnoucích panovníků, s Márií Terezií mezi nejslavnějšími. Dóm sv. Martina je sídelná katedrála bratislavského arcibiskupa a metropolita Západní provincie Slovenska.
Františkánský kostel svatého Zjevení Pána na Františkánském náměstí, vzniklý v polovině 13. století v gotickém stylu, při zemětřesení roku 1590 přišel o gotickou klenbu; zachovalo se pouze presbyterium a boční stěny lodi. Vnitřní přestavby a barokní prvky později ovlivnily jeho vzhled.
Neogoticko-renesanční styl má i další bratislavské chrámy, například kapucíny, jezuitu a další zachované stavby. Modrý kostelík, tedy Secesní farský kostol sv. Alžbety z roku 1888 na Bezručovej ulici, je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí města. Původní barokní prvky a změny v 20. století charakterizují další významné sakrální objekty.
Postavený v 30. letech 20. století podle projektu architekta Milana Harminca je kostel v Bratislavě součástí komplexu fary a internátu pro potřeby evangelické církve.
V historickém centru města zaujme také jezuitský Kostol Najsvätejšieho Spasiteľa známý jako jezuita; postavený v první polovině 17. století jako protestantská modlitebna, po potlačení sprisahania byl odovzdán jezuitům a interiérově přepracován.
V Bratislavě lze najít i řadu dalších kostelů různých období, z nichž mnohé mají bohaté interiéry a významné relikvie.
Turisté a věřící se často zajímají o spojení historických chrámů s byzantským obřadem v rámci gréckokatolické tradice a o jejich proměny v průběhu času.
Ikona Ukrižovania Pána Ježiša Krista a relikvie sv. Kríža zůstávají součástí chrámových prostor a jsou prezentovány během zvláštních odpustových slavností a pravidelných liturgií.
Informace o farnostech a bohoslužbách gréckokatolické církve v Bratislavě a okolí se průběžně aktualizují a soustřeďují na oficiálních stránkách jednotlivých farností.
Historie a současnost významných chrámů v Bratislavě
Největší a nejvýznamnější chrám v Bratislave je Dóm sv. Martina, sídelná katedrála bratislavského arcibiskupa a metropolita Západní provincie Slovenska.
Barokové prvky, které byly do interiéru kostela přidány v 18. století, se v 19. století v rámci regotizace odstranily.
Po druhé světové válce a následné rekonstrukci v 50. letech 20. století se některé chrámy adaptovaly na potřeby byzantského obradu a gréckokatolické liturgie.
tags: #katolicky #chram #bratislava