Hnojník, obec na řece Stonávce v Moravskoslezském kraji, je známý svou empírovou památkou - kostelem Nanebovzetí Panny Marie, který byl postaven v letech 1808-1812 jako nástupce dřevěného kostela.
Jedná se o jednolodní stavbu v empírovém slohu s hranolovitým věží a zvláštní orientací: na východ je věž, hlavní vstupní dveře a chor, zatímco hlavní oltář je orientován na západ. Délka kostela činí 19,4 metru a šířka 9,1 metru. Nad hlavním oltářem visí obraz Nanebevzetí Panny Marie, pocházející z období kolem roku 1750, od neznámého autora.
V boční lodi se nachází kazatelna a boční oltář ze 19. století v levé části lodi, mramorová krstitelna a boční oltář z 18. století v pravé části. Zdi lodi zdobí obrazy Krížové cesty z 19. století. Nad presbytářem je vymalován nástropní obraz Poslední večeře z roku 1923. Ve věži je zavěšený jeden zvon, odlili po druhé světové válce; původně zvony byly odvezeny během válečných let neznámo kam.
Pod hrubou omítkou lodi se nachází sochy dvou svatých v průčelí kostela. Okolí kostela tvoří památkově chráněná ohradní zeď se výklenkovými kaplemi ze začátku 19. století. V areálu farního kostela je na cintorínu další empírová stavba - rodová hrobka Beessů z Chrostiny, která ukrývá pozůstatky bývalých významných držitelů zámku a statku v Hnojníku.
V hrobce je u vchodu uložen vzácný barokní kříž s plastikou Ježíše; po stěnách jsou náhrobní desky deseti členů rodu a jejich dlouholetého sluhy. Vstup do hrobky bývá možný jen dva dny v roce - 1. a 2. Žel
Hnojník leží na řece Stonávce a k severu stojí empírový zámek, jehož budova je viditelná ze silnice spojující Frýdek-Mistek a Třinec. Obcí protéká říčka Stonávka a pramení zde řada pramenů na severním úbočí Goduly, nadmořská výška Goduly dosahuje 737 m.
Obec Střítež u Třince má pomník Josefa Mánese z roku 1955, vyřezaný z godulského pískovce. Mánes zde pobýval a získával náměty pro svá díla; osteóny se nacházejí u obce Střítež a v okolí Třince. Podél turistických tras prochází silnice z Frýdku-Místku do Třince a Komorní Lhotka patří k oblíbeným rekreačním místům ve V Beskydech.
Region Beskyd kolem Hnojníku nabízí množství turistických chat a míst k odpočinku, včetně chaty Ropička a chaty Klubu českých turistů s rozhlednou z roku 1921. Prameniště Černého potoka leží na severním úbočí Goduly a tok potoka se sbíhá u Hnojníku; samotný Hnojník je zároveň významným výchozím bodem pro výlety do okolí kláštorových i horských míst.
V rámci kulturních akcí se konají i edukační a komunitní projekty s cílem zachovat regionální nářečí a tradice. Například cyklus Žijme / Żyjmy po naszymu propojuje místní kulturu s umělou inteligencí a vyvrcholil spojením literárních a výtvarných děl s prezentací goralů, kteří mluví nářečím a doprovází návštěvníky moderními muzejními prvky. Tyto projekty dokazují, že místní tradice přežívají díky zapojení mladší generace a inovativních metod uchovávání kultury.
V Komorní Lhotce se nachází pět lokálních míst, včetně turistických chat a hotelů, které poskytují ubytování a stravování pro návštěvníky regiónu. Mnohé výlety v této oblasti zahrnují návštěvu Prašivé, vyznačené turistickou značkou, a výhled na Moravskoslezské Beskydy z vrcholu Prašivá. Po delší cestě se mohou návštěvníci vrátit zpět do Hnojníku a pokračovat v poznávání regionu tak, aby byl jejich zážitek co nejpřínosnější a autentický.
Jako zajímavost stojí za zmínku, že smažení svatodušní vajíčiny je tradičním zvykem, který se zachovává v regionu a jeho termín se pohybuje kolem května až začátku června, 50 dní po Velikonocích. Tento svátek je pohybový a jeho termín závisí na kalendáři; tradičně se propojuje s oslavami a představuje významný kulturospolečenský okamžik pro místní obyvatelstvo. O původu a způsobu přípravy vajíčiny se vedou debaty a veřejné diskuze, ale zjevná je snaha udržet tento zvyk ve společnosti prostřednictvím komunitních akcí a vzdělávacích programů ve veřejných institucích.
Cyklus Žijme / Żyjmy po naszymu ukazuje, že regionální kultura může být oživena moderními nástroji a že tradice jsou živé jen tehdy, když se o ně pečuje. Důležité je, že smažení vajíčiny zůstává součástí místního kulturního dědictví a spolu s ním se zachovávají i další historické památky v okolí Hnojníku a Komorní Lhotky.