Na začátku "růžencového" měsíce října přinášíme zamyšlení brněnského biskupa Pavla Konzbula.
Prvním mariánským obrazem Nového zákona je obraz Ducha Svatého nazývaný Zvěstování.
Anděl říká Marii: „Sestoupí na tebe Duch Svatý a moc Nejvyššího tě zastíní.“
To jsou první letnice.
Poslední mariánský obraz Nového zákona je opět obraz letnic, kdy Duch sestupuje na učedníky a Marii.
Křesťanství má tedy jasně trvalou zkušenost, kterou před lety definoval kardinál Joachim Meisner slovy: „Kde je Maria, tam je Duch Svatý.“
Růženec tedy není jen modlitbou mariánskou, ale také charismatickou.
Odhlédneme-li od čistě náboženského pohledu na charismata, tak toto slovo v řečtině původně znamenalo zvláštní dar nebo rys osobní přitažlivosti.
Před několika lety se na portále pro manažery Business Animals objevil článek s názvem „Osm věcí, které dělají charismatičtí lidé jinak“.
A jsou to tyto: vyzařují radost, umějí vyprávět, mají víru, jsou přesvědčiví, umějí naslouchat a riskovat, jsou aktivní a sklenici vždy vidí zpola plnou.
Myslím, že modlitba růžence nás vede právě k takovému postoji vůči světu i lidem, a to nejen v měsíci říjnu.
Matka Boží se v roce 1214 zjevila sv. Dominikovi a řekla mu: Šiř můj žaltář, jestliže chceš obrátit zatvrzelé duše.
Mnich a teolog Dominik z Prus v 15.stol.
Roku 1460 se Panna Maria zjevila bl. Sv. Pius V.
Sv. Pius V. vsadil všechno na růženec a r. 1569 zavedl tuto modlitbu v celé církvi.
Ustanovil za závazná a nám dodnes známá tajemství v počtu 15, 5 radostných, 5 bolestných a 5 slavných.
Panna Maria dala ve svých zjeveních jednoznačně najevo, že mezi všemi modlitbami upřednostňuje právě sv. růženec.
V Lurdech se sv. V období II. světové války a po ní se staly pověstnými tzv. růžencové křížové výpravy - kruciáty- kdy se katolíci masivně zapojovali do modliteb růžence na určitý úmysl.
Tato myšlenka inspirovala rakouského františkána P. Petra Pawliczka k vyhlášení kruciáty za odchod sovětských okupačních vojsk z rakouského území.
Zapojilo se přes 7000 lidí.
Sv. Jan Pavel II. známý svým hlubokým vztahem k této modlitbě navázal na odkaz Dominika z Prus a ke třem typům růžence připojil ještě růženec světla, který rozjímá nad veřejnou činností Spasitele.
Dějiny církve mohou vydat mnoho svědectví o tom, čeho všeho bylo díky této modlitbě dosaženo.
Modlitba sv. Živý růženec je zvláštní způsob modlitby růžence.
20 desátků je rozděleno mezi 20 lidí.
Každý člen zastupuje duchovně jedno tajemství, modlí se denně svůj desátek a tím je uskutečněna modlitba celého růžence.
V naší farnosti jsme se začali takto modlit růženec za naši farnost v listopadu, roku 2002.
Jednota úmyslu je Bohu milá a má moc obdržet od Pána velké milosti.
Zapojit se může každý, děti i dospělí, věk nerozhoduje.
Je snadné, pomodlit se jeden desátek denně!
Desátek je možné se pomodlit kdykoli během dne, cestou do práce, nebo na kolenou v tichosti soukromí.
Důležité je také rozjímat nad tajemstvím, které se modlím.
Chcete-li, můžete se přidat k modlitbě růžence v našem vysílání.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Budi vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš, v kterého věříme.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš, v kterého doufáme.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.
Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou; požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš, kterého milujeme.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků.
Následuje pět tzv. desátků - tvoří je modlitba Otče náš a desetkrát modlitba Zdrávas, Maria; v ní se po jménu Ježíš vkládají tzv. tajemství, tj. události z dějin spásy.
Po každém desátku následuje chvalozpěv Sláva Otci a tzv. Po pátém desátku pokračujeme:Zdrávas, Královno, Matko milosrdenství; živote, sladkosti, a naděje naše, buď zdráva!
K tobě voláme, vyhnaní synové Evy; k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči; a Ježíše, požehnaný plod života svého, nám po tomto putování ukaž; ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria.
Oroduj za nás, Královno posvátného růžence,- aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.
Modleme se:
Bože, tvůj Jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.
Růženec je modlitba Církve.
S Marií v něm rozjímáme o tzv. tajemstvích - důležitých událostech ze života našeho Pána, Ježíše Krista.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
vzkříšení těla a život věčný.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší.
Za jméno Ježíš vkládáme slova tzv. A lze vložit též tzv. (Modleme se) Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána.
Růženec - slovo pochází z latinského jazyka rosarium a znamená zahradu růží.
Růženec představuje opakovací modlitbu, rozšířenou mezi katolíky.
Stejným termínem se označuje také pomůcka - šňůrka s korálky a křížkem, která slouží k podpoře soustředění modlícího se.
Jako počítadlo se růženec začal používat již ve středověku.
Růženci předcházely jiné způsoby počítání modliteb, např. překládání kamínků z hromádky na hromádku, uzly aj.
Tradice počítání modliteb a konkrétní modlitba Zdrávas Maria byly sjednoceny ve středověku.
Nejstarší mariánské růžence jsou datovány do druhé poloviny 12. století, a pocházejí z klášterů benediktinů a cisterciáků.
V roce 2002 papež Jan Pavel II. apoštolským listem Rosarium Virginis Mariae zavedl čtvrtou (ale nepovinnou) část růžence - tajemství růžence světla.
Nejen jak, ale také z čeho vlastně vyrobit růženec?
Výroba růžence záleží na vás.
Nejjednodušším způsobem je navlečení korálků na vlasec.
Při výběru korálků a vlasce dbejte na velikost návlekového materiálu, aby prošel otvorem korálků.
Otvorem 1 - 2 mm projde průměr návleku 0,8 mm bez problému a zároveň je dostatečně pevný, aby se růženec nepřetrhl.
Korálky představující jednotlivé modlitby můžete oddělit menšími, přičemž je možné materiály kombinovat dle libosti.
K výrobě růžence budete potřebovat 150 korálků, vlasec, křížek a nůžky.
Nejprve navlékněte křížek, poté na obě vlákna můžete navléci např. 3 korálky a následně navlékejte každou stranu vlasce zvlášť.
Obdobou růžence jsou Japa Mála buddhistické modlitební korálky.
Posvátné buddhistické modliteční korálky nebo také Mála korálky byly po staletí používány mnoha duchovními tradicemi jako nástroj, který pomáhá uklidnit mysl, a spojit se s tím, co je v nás.
Slovo "Mála" znamená náhrdelník, používaný k modlitbě.
Je tradiční pomůckou k počítání opakujících se manter při meditaci, k počítání dýchání během meditace nebo opakování jména Buddhy, což se nazývá "japa" (džapa), korálky se používají zejména v buddhismu a hinduismu.
Japa Mála je označení pro tradiční indický růženec se 108 korálky,thengwa je označení pro tradiční tibetský buddhistický růženec.
Slovo Mála pochází ze sanskrtu a znamená svazek korálků, girlandu, tradičně v počtu 108, někdy i méně,
