1Léta sedmého Jéhu počal kralovati Joas, a kraloval čtyřidceti let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Sebia z Bersabé.2I činil Joas, což dobrého jest před očima Hospodinovýma po všecky dny své, pokudž ho vyučoval Joiada kněz.3A však výsosti nebyly zkaženy, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.4Řekl pak Joas kněmím: Všecky peníze svaté, kteréž se vnášejí do domu Hospodinova, totiž peníze těch, kteříž jdou v počet, a peníze ceny za osobu jednoho každého, a všecky peníze, kteréž by kdo dobrovolně uložil dáti do domu Hospodinova,5Vezmou kněží k sobě, jeden každý od známého svého, a oni opravi zbořeniny domu všudy, kdež by bylo zboření.6Stalo se potom léta dvadcátého třetího krále Joasa, když ještě neopravili kněží zbořenin chrámových,7Že povolal král Joas Joiady kněze i jiných kněží, a řekl jim: Proč neopravujete zbořenin chrámových? Protož nyní nepřijímejte peněz od známých svých, ale na zbořeniny domu dávejte je.8Jemuž povolivše kněží, nebrali peněz od lidu, ani neopravovali domu.9Protož Joiada kněz vzav jednu truhlici, udělal díru v víku jejím, a postavil ji vedlé oltáře po pravé straně, kudy se vchází do domu Hospodinova. I postavili tu kněží ostříhající prahu i všech peněz, kteréž vnášíny byly do domu Hospodinova.10A když rozuměli, že by mnoho peněz bylo v truhlici, tedy přicházel kancléř královský a kněz nejvyšší, a sčetše, schovávali ty peníze, kteréž se nalézaly v domě Hospodinově.11Odkudž vydávali peníze hotové v ruce řemeslníků postavených nad dílem domu Hospodinova, a ti obraceli je na tesaře a dělníky, kteříž opravovali dům Hospodinův,12Totiž na zedníky a kameníky, a k jednání dříví i tesaného kamení, aby opraveny byly zbořeniny domu Hospodinova, i na všecko to, což obráceno mělo býti na dům k opravě jeho.13A však nebylo děláno do domu Hospodinova číší stříbrných, žaltářů, kotlíků, trub a žádné nádoby zlaté, ani nádoby stříbrné z peněz, kteréž přinášíny byly do domu Hospodinova,14Ale těm, kteříž představeni byli nad dílem, dávali je, a opravovali na ně dům Hospodinův.15Aniž žádali počtu od mužů těch, jimž v ruce peníze dávali, aby platili dělníkům; nebo věrně dělali.16Peněz za vinu, a peněz za hříchy nebylo vnášíno do domu Hospodinova; kněžím se dostávaly.17Tedy vytáhl Hazael král Syrský, a bojoval proti Gát a dobyl ho. Potom obrátil Hazael tvář svou, aby táhl proti Jeruzalému.18Protož pobral Joas král Judský všecky věci svaté, kterýchž byli nadali Jozafat a Jehoram a Ochoziáš, otcové jeho, králové Judští, i to, čehož sám posvětil, i všecko zlato, kteréž se nalezlo v pokladích domu Hospodinova a domu královského, a poslal k Hazaelovi králi Syrskému. I odtáhl od Jeruzaléma.19O jiných pak činech Joasových, a cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských.20Potom povstavše služebníci jeho, spikli se spolu, a zabili Joasa v Betmillo, kudy se chodí do Silla,21Totiž Jozachar syn Simatův, a Jozabad syn Somerův. Ti služebníci jeho zabili ho, a umřel.
Pasáž z Janova evangelia a učedníci v chrámu
24I přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí, a on je uzdravil. 15Když velekněží a zákoníci viděli jeho udivující činy i děti volající v chrámě „Hosanna Synu Davidovu“, rozhněvali se 16a řekli mu: „Slyšíš, co to říkají?“ Ježíš jim odpověděl: „Ovšem! Nikdy jste nečetli: ‚Z úst nemluvňátek a kojenců připravil sis chválu‘?“ 17Opustil je a vyšel ven z města do Betanie; tam přenocoval. 18Když se ráno vracel do města, dostal hlad. 19Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: „Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!“ A ten fíkovník najednou uschl. 20Když to učedníci viděli, podivili se: „Jak najednou ten fíkovník uschl!“ 21Ježíš jim odpověděl: „Amen, pravím vám, budete-li mít víru a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ - stane se to. 22A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit.“ 23Když přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: „Jakou mocí to činíš? A kdo ti tuto moc dal?“ 24Ježíš jim odpověděl: „Já vám také položím otázku; jestliže ji zodpovíte, i já vám povím, jakou mocí to činím. 25Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, či od lidí?“ Oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ 26Řekneme-li však ‚z lidí‘, máme obavy ze zástupu; vždyť všichni mají Jana za proroka.“ 27Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ Tu jim řekl i on: „Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím.“
Pokračování textů a úryvků Český ekumenický překlad, Příklady z listu pro modlitbu a pokyny pro bohoslužbu ukazují důraz na modlitbu za vládce, prosby za jednotlivce i za vyučování žen a mužů, a to v kontextu tradičních pravidel a úloh v církvi.
1 Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy za všechny lidi, 2 za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. 3 To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, 4 aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. 5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, 6 který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas. 7 Byl jsem ustanoven hlasatelem a apoštolem tohoto svědectví - mluvím pravdu a nelžu - učitelem pohanů ve víře a v pravdě. 8 Chci tedy, aby se muži všude ve shromáždění modlili, pozvedajíce ruce v čistotě, bez hněvu a hádek. 9 Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, 10 nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se rozhodly pro zbožný život. 11 Žena ať přijímá poučení mlčky s veškerou podřízeností. 12 Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. 13 Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. 14 A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána a dopustila se přestoupení. 15 Spasena bude jako matka, jestliže setrvá ve víře, lásce, svatosti a střízlivosti.
Pokyny pro bohoslužbu 1 Předně pamatuj na to, abyste v modlitbách prosili za své bližní a děkovali za vše, co Bůh pro ně učinil. 2-4 Myslete tak zvlášť na vládnoucí osoby a na všechny, kteří rozhodují o závažných věcech, abychom žili v míru a klidu, abychom mohli bez překážek a důsledně vyznávat svou víru. 5 Je totiž jenom jeden Bůh pro všechny lidi a jednom jeden, který Boha a lidi navzájem spojuje, člověk Ježíš Kristus. 6 Ten dal svůj život za celé lidstvo. Tuto zprávu Bůh ve vhodný čas oznámil světu. 7 Já jsem byl vybrán, abych ji jako Boží posel věrně a pravdivě zvěstoval jiným národům. 8 Chci tedy, aby se při bohoslužbě muži modlili k Bohu v čistotě srdce, bez hněvu a hádek. 9-10 Také křesťanské ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě; pozornost ať budí svou laskavostí a ne účesem, drahými šaty nebo šperky. 11 Poučení ať přijímají tiše a pokorně. 12 Ve shromážděních ať nemají rozhodující slovo ženy. Proč? 13 Protože Bůh stvořil nejprve Adama, pak Evu. 14 A nebyl to Adam, kdo první podlehl hříchu, ale žena, kterou je snadnější oklamat. 15 Je jí však svěřena úloha matky.
Exodus: Hledání pravdy | Dokument - biblická archeologie
Slovo na cestu: Pokyny pro bohoslužbu a poučení o roli mužů a žen v církevním prostředí, vycházející z různých překladů a apoštolských učení, doplňují obraz biblických příběhů a jejich výkladu v kontextu moderního vyučování a praxí.