V současné době není příliš populární zabývat se církví, jejím vedením či její správou. Přesto jde o zásadní téma, aby církev zůstala věrnáEvangelii. Proto se dnešní neděle zabývá otázkou vedení církve, pravidly i povinnostmi.
Boží slovo a prorokova zodpovědnost v Izraeli
Prorok Ezechiel vystupuje v Babylonském zajetí (597-539 př. Kr.). Naše stať patří do textu, který mluví o obnově Božího lidu v zajetí. Bůh říká, že prorok je odpovědný za zprostředkování Božího slova. Toto praví Hospodin: „Nuže, synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš z mých úst slovo, napomeň je mým jménem. Když řeknu bezbožnému: ‘Zemřeš!’ a ty mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky.“
Massa a Meriba jsou místa, kde Izraelité nevěřili v Boží moc při putování pouští z egyptského otroctví (Ex 17,7). Pojďme, padněme, klaňme se, - poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem!
Rovina praktické víry v centru církve
Svatý Pavel od 12. kapitoly přešel do roviny praktických rad, jak víru prožívat v běžném životě. Proto na začátku 13. kapitoly povzbuzuje k respektu ke státní moci a k plnění povinností (daně, úcta k vládci - Řím 13,7). Bratři! Nebuďte nikomu nic dlužni - jen vzájemnou lásku. Neboť kdo druhého miluje, splnil zákon. Vždyť přikázání „nebudeš cizoložit, nebudeš zabíjet, nebudeš krást, nebudeš žádostivý“, a je-li ještě nějaké jiné přikázání, všecka jsou shrnuta v tomto: „Miluj svého bližního jako sám sebe“.Láska bližnímu neubližuje. Aleluja.
Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Matouš své evangelium proložil pěti velkými Ježíšovými promluvami. 18. kapitola je čtvrtou promluvou a je zaměřena na život ve společenství (církve), zvláště pak na chování představených. Našemu textu předcházela stať o úctě k „maličkým“.
Pokyn k řešení sporů ve shromáždění
Ježíš řekl svým učedníkům: „Když tvůj bratr zhřeší proti tobě, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci, přiber si ještě jednoho nebo dva, aby ‘každá výpověď byla potvrzena ústy dvou nebo tří svědků’. Když je však neposlechne, pověz to církvi. Jestliže však neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník.“ Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi. Opět vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoliv věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce.
Historie elity a správa církve vyjadřují nutnost jednoty v rozhodování. Vedení tak není věcí jednoho člověka, ale společného rozhodnutí, jak naznačují následující výroky. Tehdy Pán slyší, stojí za církví a naplní její prosby.
Vzájemná odpovědnost a růst církve
Vedení je tedy spojeno s odpovědností shromáždění nesoucích odpovědnost, koncilů a synod. Bratři! Teď sice pro vás trpím, ale raduji se (z toho)… jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo. Je to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které teď bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství slávy je pro pohany v tomto tajemství, že Kristus je ve vás, naděje na věčnou spásu.
Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Ježíš vešel v sobotu do synagogy a učil. Byl tam člověk s ochrnulou pravou rukou. Učitelé Zákona a farizeové si na něj dávali pozor, zdali uzdravuje v sobotu, aby ho měli z čeho obžalovat. On však znal jejich myšlenky a řekl tomu muži s ochrnulou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“
Ptám se vás: Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle: život zachránit, anebo zahubit? Rozhlédl se po všech kolem a řekl mu: „Vztáhni tu ruku!“ On to udělal, a ruka byla zase v pořádku.
Poselství o moudrosti a poznání v Kristu
Komentář: Kol 1,24 - 2,3 Poklady moudrosti a poznání jsou v Kristu skryté - nevnucují se. Život, který je naplněný obětavostí a službou, tyto poklady postupně objevuje.
Čtvrtek a neděle života ve víře
12. 1. Bratři! Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzení ve víře, jak jste v ní byli vyučeni, a nepřestávejte Bohu děkovat. Dejte si pozor, aby vás nikdo nezotročil (tak zvanou) filosofií - je to jen klam a mam. Jsou to samé nauky lidské, (které se opírají) o prvopočátky světa, ne o Krista.
A v něm totiž přebývá celá plnost božství tělesně, i vy jste v něm dosáhli plnosti. On je hlavou všech (andělských) knížat a mocností. V něm jste byli obřezáni, ovšem ne obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.
Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek, a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán. Celou noc strávil v modlitbě. Ježíš vyšel na horu, aby se modlil; a celou noc strávil v modlitbě s Bohem. Když se rozednilo, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které nazval apoštoly: Šimona, kterého pojmenoval Petr, jeho bratra Ondřeje, dále Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona, kterému říkali Horlivec, Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem.
(Ježíš) sestoupil (s hory) a zastavil se na rovině. A s ním velký zástup jeho učedníků a velké množství lidu z celého Judska, z Jeruzaléma i z tyrského a sidónského pobřeží. Přišli, aby ho uslyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravováni byli také ti, které trápili nečistí duchové.
Blahoslavenství a národní souvislosti víry
Komentář: Kol 3,1-11 Nacionalismus, tím spíš rasová nadřazenost, nemá v křesťanství místo! I v tom je naše náboženství návodem k životu.
Hebreové táhli směrem k Rákosovému moři a lid už omrzelo být stále na cestě. Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti? Není chléb ani voda.“ Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž uštknutí způsobilo smrt mnoha lidí z Izraele. Lidé přišli k Mojžíšovi a řekli: „Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se k Hospodinu, aby od nás odstranil hady.“ A Mojžíš se modlil za lid. Aleluja. Klaníme se ti, Kriste, a velebíme tě, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“
Modlitba a příklad Marie
Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Šťastná jsi, Panno Maria, neboť tys pod křížem Pána dosáhla beze smrti mučednické palmy. U Ježíšova kříže stála jeho matka, příbuzná jeho matky Marie Kleofášova a Marie Magdalská.
Poselství pro život věřících
12. 1. Bratři! Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě. Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. Tou cestou jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Aleluja.
Radujte se a jásejte, praví Pán, máte totiž v nebi velkou odměnu. Blahoslavení, vy chudí. Ježíš se zahleděl na učedníky a řekl: Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. Blahoslavení, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu; vždyť stejně se chovali jejich předkové k prorokům!
Buty: Běda vám, bohatým, neboť již máte své potěšení. Běda vám nyní nasyceným, neboť budete hladovět. Běda vám, kdo se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat. Komentář: Kol 3,1-11.
Životní postoj v souvislosti s Kristem
Krátká poznámka: Ježíšova předpověď nebyla patrně tenkrát Nikodémem pochopena. Ale nevzpouzíme se i my skutečnosti, že každému vítězství předchází utrpení?
Šťastná jsi, Panno Maria, a stojí s námi v našich těžkostech. Spolu s nejmladším apoštolem je nablízku všem křížům naší církve!
