Město, kde Bach strávil téměř polovinu života, plodného skladatele nikdy příliš nehýčkalo. Teď však obyvatelé Lipska připravují obrovské oslavy, při nichž si budou připomínat 250. Představení města, kteří si Bacha v roce 1723 najali jako regenschoriho pro kostel sv. Tomáše, ho považovali za "průměrného umělce". Město, v němž složil většinu svých nejvýznamnějších děl, se s ním nemazlilo. "Když přišel do Lipska, byl pro toto město příliš moderní - byl až moc operní. Lipsko bylo zvyklé na uklidňující církevní hudbu," říká Cornelia Krumbiegelová, ředitelka lipského Muzea J. S. Bach
Johann Sebastian Bach se narodil roku 1685 v Eisenachu ve středním Německu a zemřel 28. července 1750 po neúspěšné oční operaci. Byl pohřben v kostele sv. Johana v Lipsku. Jeho kosti i jeho hudba upadly v zapomnění, dokud o sto let později hudebníci neobjevili jeho práce. V roce 1894 město zaplatilo anatoma, který v jednom ze tří exhumovaných kosterních pozůstatků identifikoval Bachovy kosti. Specialisté prozkoumali lebky a prohlásili, že "s velkou pravděpodobností" identifikovali skladatelovy ostatky.
Bach byl pohřben v honosné hrobce v kostele sv. Johana, ale poté, co byl kostel ve druhé světové válce vybombardován, byly jeho ostatky přemístěny do kostela sv. Lipsko se nyní snaží vynahradit si dlouhá léta, v nichž se ke svému slavnému adoptivnímu synovi chovalo lhostejně. "Zatímco v roce 1723 se předpokládalo, že být povolán do Lipska je pro Bacha pocta, my dáváme v roce 2000 najevo, že pro Lipsko je poctou, že sem Bach přijel a zůstal," říká farář v místním kostele sv. Celé město dnes opravdu žije Bachovou hudbou.
Na desetidenní oslavy, jež začaly 21. července, se počítalo s 15 tisíci návštěvníků. Oslavy se konají pod heslem Bach - konec a začátek, což je parafráze výroku německého skladatele 19. století. "Lipsko je opravdu hlavním městem hudby. Bach je pro město velmi důležitou reklamou," prohlašuje organizační ředitel oslav Bernhardt Hess. "Hoteliéři jsou nadšeni. Všichni mají zisky. Přijíždí mnohem víc lidí než obvykle. Hlavně Japonci, Britové, Američané a Skandinávci," říká Evelyna Tippnerová, majitelka obchodu se suvenýry před kostelem sv. Tomáš.
V kavárně Concerto proti kostelu se prodávají speciální Bachovy čokoládové bonbony a knihkupectví na rohu je plné nových životopisů skladatele, plakátů a kompaktních disků. Nejbližší restaurace nabízí recepty z kuchyně Bachovy druhé ženy Anny Magdaleny, která porodila 12 z jeho 20 dětí. Mezi předpisy je i nadívaná vepřová hlava nebo pečený citrón.
Oslavami nejvíc získal kostel sv. Tomáše. Budova stará 500 let byla restaurována nákladem 23 miliónů marek. Kostel dostal nové tašky na strmou střechu, strop je nově vymalován tmavočervenou a krémovou barvou a píšťaly varhan přímo září. Letošní skvělé slavnosti budou kontrastovat s oslavami 300. výročí Bachova narození, které organizovala v roce 1985 NDR. "Komunistický stát ignoroval Bachovu chrámovou hudbu, ale přesto ho oslavoval," říká Cornelia Krumbiegelová, která pomáhala organizovat oslavy v roce 1985. "Tenkrát přijela spousta hudebníků z Ruska a z východní Evropy."
I když město neklade oslavám žádné meze, někteří milovníci hudby stejně prohlašují, že Lipsko Bachův význam dosud plně nedoceňuje. Šestnáctý sbormistr po Báchovi v kostele sv. Tomáše Georg Christoph Biller tvrdí, že to je pochopitelné. Podle něj se město založené na obchodě snaží především obnovit své hospodářství, nikoli kulturu. "Návštěvníci se podivují, že představitelé města považují za samozřejmost, že chrámový sbor v kostele sv. Tomáše a další soubory budou chránit Bachovu památku," říká G. Ch. Biller.
„Lipsko je městem veletrhů a tudíž nikdy neztratilo kontakt se světem. Můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz.“
Historie Bachova pohřbu a zkoumání jeho ostatků nadále poutá pozornost vědců. Wilhelm His / Karl Seffner: Rekostrukce tváře J. S. Ačkoliv je Johann Sebastian Bach jedním z nejslavnějších hudebníků evropské kultury, až do konce 19. století se přesně nevědělo, kde byl tento skladatel a varhaník pohřbený. Bach byl v červenci roku 1750 pochován v anonymním hrobě na hřbitově okolo lipského kostela sv. Již v roce 1836 se pokoušel Bachův hrob vypátrat Robert Schumann, ale neúspěšně. Kostel se žel do dnešní doby nedochoval.
Exhumaci roku 1894 předcházel rozsáhlý výzkum dochovaných pramenů. Ředitel lipského městského archivu Gustav Wustmann usoudil, že Bach byl pohřben v jednom z okrajových hrobů, které nebyly zaznamenávány do evidence. Další významná činnost byla spojena s rekonstrukcemi obličeje a sochou pro náměstí; v roce 1908 Seffner vytvořil Bachovu nadživotní sochu pro svatotomášské náměstí v Lipsku.
Roku 1949 proběhla analýza chirurga Wolfganga Rosenthala, která potvrdila zajímavé rysy a hypotézu o organizované nemoci v bachově těle; později však byly tyto závěry kriticky zpochybněny a snažily se potvrdit dřívější hypotézy frenologie. Konečné rozuzlení hádanky však stále čeká na moderní DNA analýzu.
Johann Sebastian Bach během svého života působil na několika významných místech. Narodil se zde 21. března 1685 a strávil zde prvních 10 let svého života. Bach se narodil do hudební rodiny; otec Johann Ambrosius Bach byl městský hudebník a vedl městskou kapelu. Matka Maria Elisabeth Lämmerhirt byla dcerou koželuha. Johann Sebastian byl nejmladší z osmi dětí.
O Ohrdrufu a dalších místech v jeho mládí se dočtete ve stručné řadě dalších kapitol, která vypráví o tom, kde se Bach učil hrát na varhany, kopíroval noty a setkával se s Georgem Böhmem. Působil zde jako varhaník v několika kostelích, a právě tato období formovala jeho ranou skladatelskou kariéru.
Hlavní místa spojená s Bachovou Lipskou epochou
Kostel sv. Tomáše (Thomaskirche) byl pro Bacha srdcem Lipska, kde působil jako kantor a hudební ředitel města. Bachův pomník před kostelem je jedním z nejčastějších motivů turistických fotografií. Tento pomník, známý jako „nový Bachův pomník“, byl odhalen v roce 1908 a nápis podstavce odkazuje na Mendelssohnovu iniciativu pro vytvoření starého, tj. malého pomníku.
Interiér kostela sv. Tomáše byl několikrát renovován; uvnitř dnes působí Thomaskantorei, která pokračuje v dlouhé tradiční linii chrámové hudby. Thomaskirche stojí naproti Bosehausu, domu spojenému s Georgem Heinrichem Bose, významným obchodníkem se stříbrem a podporovatelem Bachova života. Bach se s rodinou přestěhoval přímo naproti Tomášské škole, šlo však o dřívější budovu, která dnes zmizela a nahradilo ji Thomashaus postavený v roce 1904.
Kostel sv. Mikuláše (Nikolaikirche) a Bachova stezka v Mühlhausenu či Ohrdrufu představují další klíčové body k porozumění Bachově formování: od jeho raných kurzů varhanní hry až po souvislosti s tehdejšími mistry a městskou kulturou. Bachův život v Lipsku vyvrcholil v Köthenu a Lipsku, kde se zrodila jeho nejslavnější díla a kde se mu podařilo vybudovat rodinné a profesní zázemí pro další generace skladatelů, včetně jeho synů Carla Philippa Emanuel a Johanna Christian-Bacha.
V Lipsku vznikla z jeho období řada vokálně-instrumentálních děl, kantát a mší, které za dobu svého života zachovaly svou důležitost a pozici v hudebním repertoáru. Mezi významná díla patří adventní a vánoční cykly, ale i monumentální Matoušovy pašije a Janovy pašije, které zapsaly Bachovu duchovní hudbu do dějin.
Neodmyslitelně zůstává i klíčová role Thomaskantorei a Thomaskirche v Lipsku: Bachův život v městě je mimo jiné poznamenán tím, že zde vznikla a zůstala živá bohoslužební i koncertní tradice, která formovala evropskou hudbu až do současnosti. Bach v Lipsku zůstal až do své smrti v roce 1750 a zanechal po sobě rozsáhlé dědictví, které se i po staletích promítá do života města a jeho kulturního rytmu.