Když Ježíš věděl, že je vše dokonáno, prosil: „Žízním.“ Stála u něj nádoba octa; naplnili houbičku octem, nasadili na yzop a podali mu ji k ústům. Poté, co okusil octa, prohlásil: „ Dokonáno jest.“ Ježíš naklonil hlavu a odevzdal ducha. Tato dějinná slova, zaznamenaná v Janově evangeliu (Jan 19:28-30), jsou ústředními body sedmi posledních zvolání na kříži a otevírají cestu k hlubšímu porozumění Kristově vášni.
Na rozdíl od dvou dalších vyprávění z Evangelií ukřižování v Janově zápise vyzdvihuje Ježíšův zápas s naplněním Písma i jeho poselství pro učedníky a pro nás dnešní čtenáře. To, že Ježíš vyřkl „Žízním“, není jen obrazem fyzické nouze, ale i výzvou pro víru: připomíná potřebu naslouchat Božímu slovu a doktríně otcovství Boha.
Otcovství Boha a cesta adoptivních dětí
V kázáních se klade důraz na to, že Bůh je Otec nejen Ježíšův, ale i náš Otec - pokud věříme v Ježíše. „Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Krista Ježíše“ (Gal 3:26). Ježíš řekl Mariae Magdaléně: „Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu“ (Jan 20:17). V této doktríně otcovství Boha a lidského synovství spatřujeme základní útěchu pro čas trápení: i ve zkouškách a v utrpení je možné volat: Otče.
Opouštěme tedy doktrínu univerzálního Božího otcovství v prosazování, které by mohlo podrývat biblickou učení o adopci a obnovení jako základních pilířích křesťanského synovství. Bible mluví o tom, že těm, kteří Ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi (Jan 1:12-13).
Sedm zvolání z kříže a jejich praktický význam
- „Otče, odpusť jim; neboť nevědí, co činí.“ Tím Ježíš ukazuje cestu odpouštění nepřátelům i těm, kdo mu působili bolest.
- „Amen, pravím tobě, ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ Pokání a víra z trojice zločinců na kříži ilustruje naději pro každého, kdo přizná svůj hřích a vezme Krista do svého života.
- „Ženo, pohleď, tvůj syn!“ Stažení Marie do nového zvláštního vztahu s učedníkem Janem; láska a rodinné vazby se stávají projevem Kristova života v církvi.
- „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Třetí nejhlubší slovo vyjadřuje soucit s utrpením lidství a zároveň zdůrazňuje, že Ježíš nesl hřích světa na svém těle (Isa 53).
- „žízním.“ Krátká, ale hluboká výpověď o Ježíšově tělesné potřebě, která odhaluje jeho lidskost i lásku k lidem; výzva nám všem, abychom respektovali Boží slova a naplňovali Jeho vůli i v našich slabostech.
- „Je dokonáno.“ Dokončení celé mise vykoupení; Ježíš vyčerpává kalich utrpení a potvrzuje, že nic nebylo ponecháno nedokonáno.
- „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Poslední slova z kříže vyjadřují úplnou důvěru a oddanost Otci; Ježíš předává svůj život Bohu a ukazuje cestu následovníkům.
Texty a interpretace některých autorů ukazují, že sedm zvolání je nejen soupisem historických výroků, ale i praktickým návodem pro křesťanský život: odpouštět, pokořit se před Boží vůlí, pečovat o blízké, hledat Boží tvář i v bolesti, žít podle Božího slova a vytrvat v poslušnosti až do konce.
Umělá syntéza a moderní využití slova „žízním“
V projevech o milosti a v díle svaté Terezie od Dítěte Ježíše se objevuje myšlenka, že Kristova žízeň po lásce a duších je skutečnou výzvou pro každého věřícího. Terezie spojuje biblické citace s příkladem Kateřiny a dalších postav, které ukazují, že milosrdenství je největší formou modlitby a že žízeň po Bohu vyvolává praktickou službu lidem.
Praktické aplikace pro dnešní dobu
- V každodenním úsilí o víru a modlitbu si připomínáme Otce: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“
- Pokání a víra: „Amen, pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.“
- Láska k rodičům a k blízkým: „Ženo, hle, tvůj syn!“
- Volt k Bohu ve chvílích utrpení: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“
- Promlouvání k Božímu slovu: „žízním.“ a následně následování Božího slova v životě věřícího.
- Dokončování povinností v souladu s Boží vůlí: „Je dokonáno.“
- Odevzdání ducha Bohu jako vyvrcholení důvěry v Boží otcovství.
Historické shrnutí posledních slov a jejich biblický kontext
V samotném příběhu ukřižování Jan jasně ukazuje, že Ježíšovo poslední slovo před smrtí bylo citací Písma, a že jeho modlitba na kříži je plná biblických myšlenek. Zápisy v Matoušovi, Markovi a Janovi doplňují obraz utrpení a vykoupení a ukazují, že Kristova oběť nebyla náhodná, ale záměrná a plně naplněná.
V kontextu kříže se zjevuje i hlubší teologie lidského vztahu k Bohu, kde se Bůh Otce stává osobním otcem pro ty, kdo v něj věří. Sedm zvolání nabídne každému čtenáři klíč k tomu, jak žít víru v Bohu Otci, Synu a Duchu svatému.
