Kostel byl postaven v první třetině 14. století, podle množství plastických prvků a štíhlých tvarů kružbových konzol se jeho vznik datuje dokonce už do dvacátých let uvedeného století.
První písemná zmínka o něm je v listině vydané mosteckou městskou radou 26. července 1351, jež potvrzuje, že kostel svatého Ducha, jenž byl kostelem špitálním, je jednolodní stavba obdélníkového půdorysu.
Již zmíněnými plastickými prvky, umožňujícími kostelík časově zařadit, jsou klínově profilovaná žebra, hrotitý okosený tvar triumfálního oblouku oddělujícího loď od stejně vysokého presbytáře, nízko položený jižní portál lodi, na nějž navazuje nika pro gotickou madonu, a konzoly v presbyteriu.
Presbytář o jednom křížovém poli a pětibokém závěru je členěn opěráky a okny.
Opěráky zakončují hrotité stříšky, typické pro 1. polovinu 14. století.
V presbytáři je dochována kamenná gotická menza.
Kostelík má štíhlá okna s hrotitými oblouky, jejichž vrcholky zdobí drobné kružby.
Jeden ze dvou svorníků v křížení klenby zdobí reliéf beránka opatřeného praporcem, na druhém je vytesán erb řádu křížovníků Božího hrobu na Zderaze se znamením kříže na půlměsíci.
Kostel byl totiž filiální k farnímu kostelu, kde Zderazští měli od 14. století patronátní právo.
Kostelík byl ve 2. polovině 17. století barokně upravován (kruchta a strop lodi).
Plochý dřevěný kazetový strop s motivem slunce byl s největší pravděpodobností zčásti (možná i zcela) rekonstruován v 19. století.
Rohové vchody byly proraženy až v 18. století v souvislosti se stavbou nového barokního špitálu.
Aby opticky oddělil obě stavby, byl ponechán převýšený štít.
Bylo by s podivem, kdyby se na stavbě neprojevil vliv času.
Jeho působení se snažila zacelit oprava ve 20. letech 20. století, ale v dalším běhu doby bohužel chátrání pokračovalo.
Na konci 20. století byl kostelík opět v žalostném stavu.
Vlastník objektu, Památkový ústav v Ústí nad Labem, nechal v několika etapách postupně zrekonstruovat interiér i exteriér.
Celkové opravě předcházel v roce 1995 malířský restaurátorský průzkum.
Rekonstrukce kostela řešila stavební obnovu střechy, vnějších a vnitřních omítek, oken, vchodového portálu, niky, položení původní opukové dlažby, opravy opěrných pilířů a úpravy okolí včetně atria.
(Měla též technickou část, jež zahrnovala například osazení svítidel, elektroinstalaci či podlahové vytápění.)
Očištěna od krust a nečistot a restaurována byla čtyři opuková, z části dochovaná kroužená okna s ostěním, jehož rozlomené části byly spojeny a sesazeny a chybějící prvky zhotoveny z umělého kamene.
Z klenebních žeber, svorníků, konzol a kvádrů opukového oblouku byly odstraněny nánosy nečistot z vápenných výkvětů, síranových krust, zbytky nepůvodních malt a ztvrdlých vrstev vápenných nátěrů.
Narušený a zkorodovaný povrch kamene portálu byl konzervován, opatřen zpevňujícími nástřiky a posléze hydrofobizačním roztokem.
Portálu se po osazení dřevěných dveří vrátila jeho původní funkčnost, čímž se výrazně zvýšila autenticita historického objektu.
Nakonec došlo na fasádu.
Omítka z počátku 20. století byla v místech, kde již nebyla funkční, otlučena, nová - dvouvrstvá - kopíruje nerovnosti zdiva.
Okno vlevo od portálu dozdobila štuková šambrána a rozeta.
Pro veřejnost byl kostelík slavnostně otevřen v roce 1998.
Svému původnímu účelu už dávno neslouží, je odsvěcený.
Zpracovala: Mgr. Od září 2008 díky úsilí a štědrým darům Chebu opět dominují majestátní vysoké věže kostela sv. Při slavnostním vysvěcení stály helmice věží na zemi Chebané tak měli možnost obdivovat zblízka vazby krovů.
V roce 2008 začala realizace projektu inženýra architekta Luďka Vystyda firmou Pegisan s.r.o.
Po náletu na chebské nádraží v roce 1945 obě věže, resp. jejich helmice, spadly.
Apt Skalná, s. r. ASP služby, spol. Bruckert - betonové komponenty, s. r. ESTO Cheb s. r. IVA Leasing s. r. J&B Invest s.r.o. LAGARDE SPEDITION spol. Pegisan s. r. Pracant, s. Schneeberger Mineralgusstechnik s. SLOT Game a. uspořádali jsme benefiční koncert, jeho výtěžek pomohl k obnově věží kostela.
Řeč je o kostelu svatého Mikuláše, který kdysi stál přímo v centru Brna - uprostřed dnešního náměstí Svobody.
Někdejší svatostánek tam přesto můžete vidět, i když byl v roce 1870 stržen.
Svatostánek byl vybudován ve 13. století.
Byl to Petrov, kde se kázalo česky.
Vznikla ale potřeba vybudovat kostely i pro obyvatele jiných národností.
A tak vznikl kostel svatého Jakuba pro německy mluvící Brňany a přibližně ve stejné době i kostel svatého Mikuláše pro ty, kteří nerozuměli ani česky, ani německy, říká děkan svatojakubského kostela.
Právě ke svatému Jakubovi byl Mikuláš už tehdy takzvaně přifařen.
Za časů císaře Josefa II. byl ovšem kostel svatého Mikuláše v roce 1786 zrušen.
„Od té doby sloužil hlavně jako vojenské skladiště a chátral. Nakonec byl v roce 1870 zbourán, to už ale kostel nevypadal úplně nejlíp,“ popisuje děkan Slouk.
Podobu kostela svatého Mikuláše zachycuje několik dobových fotografií, které ale pocházejí až z posledních let jeho existence, tedy z doby, kdy se už stavba rozpadala.Neexistující kostel dnes tedy připomínají jen linky v dlažbě.
Řada obyvatel a návštěvníků Brna určitě netuší, proč vlastně v místě jsou.
Naopak děkan Václav Slouk si při průchodu náměstím pokaždé uvědomí fakt, že tu kostel kdysi stával: „Té rysky v dlažbě si pokaždé všimnu. A jsem rád, že je kostel připomenutý aspoň tímto způsobem.
Není ale potřeba přes to místo chodit nějak pietně. Kostel byl kdysi odsvěcen.
Aktualizováno dne 6. 3.
Pokud jsem v situaci, například při koupi bytu, že neznám přesné rozměry bytu a nebo si je chci jen ověřit, mám několik možností.
Při koupi bytu nekupuji pouze byt jako takový, ale také různé společné části domu (společné chodby, sklep, garážové stání, pozemky pod domem atd.).
Toto jsou důležité údaje nejen pro mě, jako pro nového vlastníka bytu, ale také pro advokáta, který všechny tyto údaje musí uvézt do kupní smlouvy.
Ideálním stavem je, když máte prohlášení vlastníka dle zákona 163/2020 Sb.
Jedná se o dokument, který zpracoval obvykle developer, nebo bytové družstvo, které dům stavělo.
Další možností je list vlastnictví, který si můžete stáhnout online z katastru nemovitostí a na něm je uvedena část “Podíl na společných částech” ke kterému náleží dlouhé číslo s lomítkem.
Číslo, které je před lomítkem stačí jen vydělit 100 a získáte rozměr bytu.
Kromě informace jako takové, kolik byt přesně měří a jestli se vám do obývacího pokoje vejde starožitný nábytek po babičce, vám informace o přesném rozměru taky řekne, kolik budete platit zálohy do společného fondu oprav.
Jednotlivá bytová družstva mají stanovenou výši poplatku za m2.
Čím větší podlahová plocha bytu je, tím vyšší poplatky za byt budete platit.
Znát přesnou velikost bytu a podíly, které k bytu náleží, je extrémně důležité.
Velmi často se stává, že jsou předchozí převody bytů zapsané s chybnými údaji.
Proto všem doporučujeme navštívit příslušný katastrální úřad za poplatek si nechat připravit původní prohlášení vlastníka.
Jeho bratrem byl apoštol a evangelista Jan.
bratři pocházeli z rybářské rodiny (tetou jejich matky Salome byla Panna Marie), žijící v Betsaidě u Genezaretského jezera v Palestině.
Ježíš Kristus je povolal, když společně s otcem Zebedeem na lodi spravovali sítě.
Bratři nechali všeho a následovali Krista (předpokládá se, že odešli po zázračném rybolovu; zdůrazňuje se pohotovost opustit „loď“ lidských jistot a následovat Krista).
Pro jejich temperamentní povahu jim dal Ježíš Kristus přezdívku „Boanerghés“ - „Synové hromu“.
Jednou, když jim byl při putování do Jeruzaléma odmítnut v jisté samařské vesnici nocleh, chtěli na ní hned svolat oheň z nebe.
Měli za to, že po odmítnutí by měl bez prodlení následovat trest.
Ježíš byl však proti násilí, a bratry za jejich nápad přísně pokáral.
Jakub s Janem patřili ke Kristovým privilegovaným učedníkům, kteří byli povoláváni k významným intimním událostem (vzkříšení dcery Jairovy, Proměnění Páně na hoře Tábor, povolání do Ježíšovy blízkosti v Getsemanské zahradě; kde se úzkostí potil krví atp.).
Po Ježíšově Nanebevstoupení hlásal Jakub evangelium.
Je zcela zřejmé, že Jakub se těšil velké autoritě uvnitř prvotní církve v Jeruzalémě a podílel se na jejím budování.
Podle jedné tradice putoval Jakub po Španělsku, které bylo důležitým regionem Římské říše, a hlásal zde evangelium (zobrazován jako poutník s holí).
Legenda vypráví, že se zde jeho misijní snahy nesetkaly s úspěchem - byl odmítán a podařilo se mu získat jen 8 učedníků.
Chtěl svoje misijní snahy vzdát a vrátit se do Palestiny.
Ještě před svým odchodem se sešel se svými učedníky, když zažil zjevení Panny Marie: Za temné mrazivé noci se po nebi rozlila záře, a spatřil i se skupinou svých učedníků jak se k nim snášejí andělé, kteří nesli jaspisový sloup s Pannou Marií.
Poté, co andělé postavil sloup na zem, Panna Maria promluvila k Jakubovi: „Synu, to místo je určeno k tomu, abych zde byla uctívána. U tohoto sloupu postavíš oltář. Na tomto místě vykoná na mou přímluvu moc Nejvyššího neobyčejná znamení a zázraky zvláště pro ty, kteří mě zde budou vzývat ve svých potřebách. Tento sloup zde bude stát až do konce věků.“
Svatý Jakub na určeném místě v Zaragoze vybudoval kapli Santa Capilla, která se později stala součástí Baziliky Panny Marie na Sloupu.
Madona del Pilar nebo Madona ze Zaragozy se stala patronkou celého Španělska, a její chrám patří mezi nejslavnější mariánská poutní místa.
Podle jiné tradice působil sv. Jakub v Jeruzalémě a Samařsku.
O jeho působení nejsou spolehlivé záznamy - ty hovoří až o tom, že roku 43 nebo 44 byl v období kolem velikonoc zatčen v Jeruzalémě vojáky Heroda Agrippy I. (vnuka nechvalně známého Heroda Velkého), a na příkaz krále sťat mečem.
Zahynul mučednickou smrtí jako první z dvanácti apoštolů.
Přijal svou násilnou smrt pokorně a svůj život obětoval pro pravdu, kterou hlásal.
V souvislosti s jeho popravou vypráví legenda o farizejovi Josiášovi, který při zatýkání Jakubovi ještě hodil sám kolem krku provaz.
Při doprovázení Jakuba na jeho cestě k popravišti se Josiáš obrátil na víru poté, co zažil, jak Jakub zázračně uzdravil ve jménu Ježíše Krista muže nemocného dnou, který nemohl chodit a prosil Jakuba o pomoc.
Svátek sv. Jakuba se slaví 25. července.
Sv. Jakub Starší je patronem poutníků, Španělska, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků, je vzýván za dobré počasí a na ochranu před revmatismem.
Mezi jeho atributy patří: kniha / svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí hřebenatkou, bývá zobrazován jako apoštol s knihou (svitkem), jako poutník s holí, poutnickým kloboukem a brašnou nebo jako rytíř Maurobijec.
2.10. 2012 E. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele dal vystavět Jaroslav Plichta ze Žerotína v roce 1289.
Později nad ním přenechává patronát klášteru sv. Kláry v Panenském Týnci.
Roku 1352 zde byla založena fara a kostel se stává farním, ale po hustitské době je kostel opět uváděn jako filiální, příslušející k výše zjmíněnému klášteru.
V letech 1847-1858 byl kostel přestavěn v barokním slohu do dnešní podoby stavitelem Václavem Štrayblem z Vraného.
První mše svatá se v novém kostele sloužila 25. 10. 1858.
V květnu roku 1859 byly v kostele na balkóně postaveny varhany.
O rok později přivezli občané Pozdně na pěti povozech dnešní postranní oltář zasvěcený panně Marii.
Je dřevěný, se sochou panny Marie uprostřed a anděly po stranách.
Nahoře ho zdobí obraz sv. Trojice.
Do roku 1879 zastupoval oltář hlavní.
V roce 1879 daroval kostelu kanovník Jan Bernard dnešní hlavní mramorový oltář, který koupil za 1600 zl. původně pro dostavbu chrámu sv. Víta.
Pochází z kaple Kinské, kde byl oltářem sv. Filipa Nerejského.
Tam ho dal kolem roku 1770 postavit na svůj hrob pan Příchovický z Příchovic.
Na oltáři je namalován obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Helicha.
Ten ho však nedokončil, a proto roku 1880 kněmu přimaloval J. Heřman anděla, který věnčí hlavu sv.Jana.
Zařízení kostela je převážně v rokokovém stylu.
V roce 1907 byl kostel opravován.
O této opravě a případných provedených úpravách však nejsou dochované žádné záznamy.
Jen na průčelí kostela je vidět kruh s letopočtem 1907.
Roku 1908 byly pořízeny věžní hodiny s ciferníky ze tří stran věže.
Traduje se, že tehdy obec Líský na hodiny nepřispěla, a proto na tuto stranu ciferník není.
V roce 1917 byl sundán z věže prostřední a malý zvon v rámci rekvizice kovů k válečným účelům.
Na věži je tedy od té doby jen zvon velký a dva nízké zvonky pro hodiny.
Poměrně rozsáhlé opravy střechy se kostel dočkal v letech 1991-1992 a v roce 1996.
Od té doby spíše chátrá.
Protože byl kostel i několikrát vykraden, zbyly z původního vybavení pouze oltáře.
Kostel je jednolodní stavba na obdélníkovém půdorysu s navazující absidou, ze které vedou dveře do malé čtvercové sakristie.
Stěny jsou vyzděny z lomového kamene opracovaného do kvádrů, místy doplněného cihlami.
Klenby mají na horní straně ztužující žebra a jsou celé provedeny z cihel.
Stavba je orientována svoji podélnou osou rovnoběžně se směrem východ - západ, přičemž hlavní oltář je na východě.
Absida má vnitřní poloměr 4,60 m.
Délka lodi je 18,50 m, její nejmenší šířka 9,60 m, v místě bočních dveří 11,40 m.
Loď je zastropená v první a poslední třetině valenou klenbou, uprostřed kopulí nad čtvercovým půdorysem.
Mezi hlavním vchodem a lodí je předsíň, schodiště a tzv. Boží hrob.
Na půdorys předsíně navazuje ve vyšší úrovni věž.
Po schodišti se dostaneme do prvního patra, odkud vede průchod na balkon k varhanům.
V dalším patře končí schodiště pod krovem u průchodu do věže k hodinovému stroji.
Odtud je průchod do prostoru krovu nad lodí a dřevěné schody na plošinu ke zvonům a převodům hodin na tři ciferníky.
Střecha nad lodí je provedena jako klasický dřevěný krov původně krytý taškami, po rekonstrukci střechy alukrytem.
Kostelní hodiny - Ke hranaté věži kostela sv. Jana Křtitele se váže také jedna zajímavost.
Ze tří stran ji zdobí velké kostelní hodiny s černým ciferníkem, bílými čísly a ručičkami, které byly pořízeny v roce 1908.
Pravidelně odbíjejí čas každou čtvrthodinu.
Jejich zvláštností je právě to, že hodiny na věži lze spatřit pouze ze tří stran.
Z té čtvrté strany chybí.
Proč tomu tak je? Jednotlivé strany věže jsou obráceny ke všem nejbližším sousedním vesnicím - Plchovu, Jedomělicím, Hřešicím a Lískému.
Když se kdysi vybíraly příspěvky na věžní hodiny, jediné Líský odmítlo podílet se svojí částí, proto jakoby za trest nejsou tímto směrem na Líský hodiny žádné.
Stav dominanty obce, kostela Stětí sv. Jana Křtitele, není uspokojivý.
Obec se ve spolupráci s římskokatolickou církví a věřícími snaží o rekonstrukci kostela.
Náklady se podle odhadů budou pohybovat kolem 40 milionů korun.
Tyto prostředky se pokouší obec spolu s vlastníkem Římskokatolickou církví získat pomocí dotačních titulů určených na obnovu památek.
Přestože náklady na opravu fasády a okapů jsou vysoké, věřící, církev a okolní obce nashromáždili v roce 2005 finanční prostředky na opravu interiéru kostela.
Práce byly dokončeny před sjezdem rodáků.
Mše svaté, která se v nově opraveném kostele konala, se zúčastnil i Miroslav Vágner - hlavní administrátor katedrály svatého Víta v Praze, dříve pozdeňský farář.
Do kostela byl opět zaveden elektrický proud a v současné době je osvětlen i zvenčí.
K propagaci kulturní památky obec pořádá v kostele různé kulturní akce, které by přilákaly i jiné návštěvníky než věřící.
V období adventu slouží prostory kostela k pořádání adventního koncertu, v předvečer Štědrého dne se tu zpívají koledy a vánoční písně.
